Celostátní setkání městských strážníků: V praxi pomáhají moderní technologie. Užitečné mohou být i sociální sítě

Brno, 25. říjen 2021 – Využití moderních technologií a sociálních sítí, dopady a přínosy nové zbraňové legislativy a také bezpečnost na silnici či dotace z programu prevence kriminality. To byla některá z témat Celostátního setkání zástupců městské a obecní policie. Strážníci se již posedmé potkali, aby spolu s představiteli Ministerstva vnitra ČR či Policejního prezidia diskutovali a vzájemně si předali důležité poznatky a zkušenosti z denní praxe. Setkání v brněnském hotelu Voroněž pořádala společnost Magnus Regio. Akce se konala za podpory statutárního města Brna.

Generálním partnerem akce byla společnost GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY, hlavními partnery pak firmy inQool a CAMEA. 

Po úvodních slovech Mgr. Omara Teriaki, předsedy Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hl.m. Prahy a ředitele Městské policie Přerov a jednatelky pořádající společnosti Magnus Regio Magdy Slaninové účastníky pozdravil na dálku i ministr vnitra Jan Hamáček.

Nepřiměřená rychlost patří mezi nejtragičtější příčiny dopravních nehod

Diskuze se hned na začátku nesla v duchu dopravní tématiky. Není divu. Velkým problémem, ze kterého vyplývá řada dalších a se kterými se strážníci měst a obcí mimo jiné potýkají, zůstává nedodržování pravidel silničního provozu.

„Přes 40 procent smrtelných následků je způsobeno právě nepřiměřenou rychlostí. V letošním roce jsme ve spolupráci s Fondem zábrany škod a Ministerstvem dopravy ČR zahájili kampaň právě na nepřiměřenou rychlost, resp. ukazování následků, které nepřiměřená rychlost způsobuje. Součástí této kampaně byl také výzkum České asociace pojišťoven. Zajímavé je například to, že 86 procent řidičů přiznává, že vědomě porušuje rychlostní limity v obci i mimo obec. Přičemž 60 procent řidičů dodává, že sankce, které za tyto přestupky hrozí, jsou motivem k usměrnění rychlosti. Třetina dotázaných pak hodnotí výši sankcí za nedostatečné. Důvodem pro porušování rychlostních limitů je pro více než polovinu dotázaných čas, resp. snaha dohnat ztracený čas,“ uvedl plk. Mgr. Bc. Jiří ZLÝ, MBA, ředitel služby dopravní policie.

Možné řešení zklidnění dopravy ve městech a obcích strážníkům představil Michal Sedlák, předseda představenstva GEMOS DOPRAVNÍ SYSTÉMY. „Náš systém směřujeme vždy nejprve formou prevence. Cestu komunikace s řidičem jsme si zvolili tak, abychom jej nejprve vždy upozornili, na to, že dělá něco špatně. Nechceme nejdříve nasazovat represi, Snažíme se zprvu komunikovat, poukázat na rychlost. Ukázat, že trváme na tom, aby rychlost snížili. Až poté nastupuje represe,“ uvedl Michal Sedlák, současně pak doplnil: „Naše systémy fungují jako modulární, aby zákazník, když si je pořídí, mohl s nimi dále pracovat. Aby kupříkladu zakoupené technologie mohly na daných místech zůstat a tak plnit určitou funkci dozoru. Cílem je pak maximální zklidnění v rámci prevence.“

Ohledně zjednodušení samotné denní praxe právníků díky elektronizaci uvedl Mgr. Tibor Szabó ze společnosti inQool užitečné tipy: „Náš informační systém Metropolis pro městské policie je koncipován jako webová a mobilní aplikace, což strážníkům umožňuje zbavit se velkého množství administrativy . “ (více níže ve videu)

S programy prevence kriminality seznámil účastníky JUDr. Milan Fára z Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Potenciální žadatele upozornil na možná úskalí podání žádosti. „Před samotnou žádostí si musí zájemce o dotaci uvědomit, jaký problém chce tímto řešit. Musí mít také kvalitní bezpečnostní analýzu, ze které vychází co je ten daný problém a návrh řešení. Musí mít také zpracovaný minimálně dvouletý strategický dokument týkající se kriminality a mimo jiné také manažera prevence kriminality, dále pak pracovní skupinu či komisi prevence kriminality. Také je důležité mít vedením města schválenou spoluúčast k dané dotaci.“

Ing. Milan Kladníček, MBA, DBA ředitel Městské policie Zlín pak ve svém příspěvku zhodnotil uplynulých 30 činnosti činnosti městských policií. Hovořil také o postavení a roli obecní police v systému vnitřní bezpečnosti v ČR. „ Strážníci mají nezastupitelnou roli aktivního hráče s místní znalostí. Díky investicím do bezpečnostních systémů je role a činnost OP efektivní, “ uvedl Milan Kladníček s tím, že o místní záležitosti veřejného pořádku v 392 městech a obcích v ČR se stará 9 149 strážnic a strážníků.

Dalším klíčovým tématem byla nová zbraňová legislativa. Se svou prezentací tak vystoupila Mgr. Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky Ministerstvo vnitra ČR.

„Od ledna letošního roku došlo ke změně kategorizace zbraní. Místo čtyř máme nyní šest kategorií zbraní. Nově byly doplněny zbraně kategorie A1, zakázané, a kategorie C1, na ohlášení. U kategorie C1 není třeba být držitelem zbrojního průkazu, nicméně už jsou to zbraně, které podléhají ohlášení, jsou to třeba expanzní zbraně. U A1 zbraní se jedná o ty, které patřily původně do kategorie B. Jde kupříkladu o zbraně, do kterých je vložen nadlimitní zásobník, případně zbraně předělané z automatických na poloautomatické,“ informovala Milena Bačkovská.

Hlavním důvodem pro tyto změny byla povinnost České republiky implementovat směrnici o zbraních, která byla v roce 2017 přijata na půdě EU. Směrnice byla připravovaná primárně jako reakce na teroristické útoky.

Zpětná vazba od občanů díky sociálním sítím

Důležitou součástí práce strážníků je také komunikace s obyvateli. Možností, kterou nabízí dnešní doba, jsou sociální sítě. Mgr. Jiří Klein, ředitel Městské policie Opava představil svým kolegům příklad z praxe, jak profily na sociálních sítí využít k propagaci práce městské policie, osvětě obyvatel a také vzájemné spolupráci s občany.

„Primárně jsme tak učinili proto, abychom budovali dobré jméno a PR naší městské policii. Abychom také měli efektivní cestu komunikace s občany, a to jak my směrem k nim, tak oni k nám. Musím vyzdvihnout, že budování dobrého jména následně dokáže pomáhat třeba s náborem nových lidí k městské policii. Lidé se chtějí stát členem takového týmu, takové party, která dělá takové pro ně smysluplné věci, které můžeme prezentovat právě na našem facebookovém profilu,“ uvedl Klein.

Jiří Klein pak také poradil, co by mělo založení profilu městské policie předcházet. „Každá městská policie, která by chtěla také vést svůj profil na sociálních sítích, potřebuje nejprve najít shodu se zastupitelstvem města, pak také musí určit někoho, kdo profil povede. Také je potřeba počítat s tím, že začátky nebudou jednoduché. Často se objevují zprvu negativní reakce veřejnosti. Je ale potřeba vytrvat, postupem času veřejnost začne profil kvitovat a obliba postupně již jen narůstá.“

Celou fotogalerii si můžete prohlédnout zde

V závěru se svým příspěvkem vystoupil přední odborník z oboru psychologie PhDr. et Mgr. Vladimír Svoboda, MSc. Přítomní se mimo jiné dozvěděli zajímavé poznatky o projevech potenciálních agresorů, se kterými se mohou setkat v praxi, a jak jim čelit.

(red)