České solární kauzy znají verdikt Soudního dvora EU

SDEU vynesl rozsudek solárních kauz, které běží před vnitrostátními soudy. V řízení o předběžné otázce ve věci „VYSOČINA WIND“ dal za pravdu české právní úpravě financování nakládání s odpadními solárními panely. Více než 230 běžících soudních sporů v ČR kvůli hrazení nákladů na recyklaci solárních panelů tak má od Soudního dvora EU jasný a závazný právní výklad.

Ministerstvo životního prostředí se v roce 2019 v těchto kauzách dovolalo k Nejvyššímu soudu. Ten se ve věci provozovatele solární elektrárny společnosti Vysočina Wind obrátil na Soudní dvůr EU [1]. Jeho dnes zveřejněný verdikt vnáší nové světlo do sporů (https://curia.europa.eu/jcms/jcms/p1_3618866/cs/).

Soudní dvůr potvrdil, že Česká republika při provádění směrnice nepochybila, když povinnost nést náklady na likvidaci panelů neuložila jejich výrobcům zpětně. Zároveň se ztotožnil s argumentací České republiky, podle které by taková povinnost odporovala zákazu retroaktivity a zásadě právní jistoty, jelikož by následně a nepředvídatelně měnila rozdělení nákladů, jejichž vzniku již nešlo zabránit. Soudní dvůr navíc směrnici v příslušném rozsahu prohlásil za neplatnou.

Rozsudek Soudního dvora se promítne do všech sporů na vnitrostátní úrovni, v nichž Česká republika čelí obdobným žalobám na náhradu škody. Výše uvedeným výkladem unijního práva jsou vázány všechny soudy a nemohou se od tohoto výkladu odchýlit. Hrozící dopad na státní rozpočet ve výši asi 2 mld. korun za požadované náhrady škody, úroky z prodlení a náklady soudních řízení se tímto odvrátil.

[1] Na Soudní dvůr se obrátil Nejvyšší soud České republiky v rámci sporu, v němž se společnost VYSOČINA WIND a.s. domáhá náhrady škody vůči České republice z titulu odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou údajným nesprávným provedením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních.

(red, MŽP)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.