Česko a využívání obnovitelných zdrojů? Nezbytný je rozvoj chytrých sítí

Z pohledu využívání obnovitelných zdrojů energie patří Česká republika i Slovensko na chvost Evropské unie. V souladu se schválenými klimatickými plány by se však měl podíl takzvaných zelených zdrojů na celkové spotřebě energie v obou zemích postupně zvyšovat. Výraznější zapojení obnovitelných zdrojů je však podmíněno patřičnou modernizací distribučních soustav. V tomto ohledu se Česko a Slovensko mohou pochlubit hned několika významnými projekty.

Obnovitelné zdroje energie pokrývaly podle Eurostatu v roce 2020 českou spotřebu elektřiny z pouhých 15 procent. V rámci unijních zemí na tom bylo hůře pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta. Slovensko dosáhlo ve stejném období o 8 procent lepšího výsledku. I tak se však v tomto ohledu řadilo v rámci států sedmadvacítky k podprůměru.

Příčiny umístění Česka v rámci zemí Evropské unie souvisejí jak s historickou orientací na fosilní zdroje, tak se zdrženlivostí v oblasti podpory obnovitelných zdrojů z minulých let. „Neřekl bych, že Česká republika v rozvoji obnovitelných zdrojů energie přímo zaspala. Přesněji řečeno od počátku postrádala strategii k jejich prosazování. Chybějící koncepci nahradila celá řada špatně nastavených a smysl postrádajících ad hoc řešení,“ uvádí profesor Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO.

Nejvíce „zelené“ energie se během minulého roku podle dat Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy ISE v Česku vyrobilo spalováním biomasy. S malým odstupem následovaly vodní a fotovoltaické elektrárny. Naopak za pomoci větru se již tradičně vyprodukovalo pouze zanedbatelné množství elektřiny. Na Slovensku pak z pohledu obnovitelných zdrojů jednoznačně vládne hydroenergetika, která generuje více než 63 procent objemu „čisté“ elektřiny v zemi. Celkově v minulém roce Slovensko vyrobilo pomocí obnovitelných zdrojů 6 TWh energie. Česká republika zvládla za stejné období vygenerovat 9,9 TWh.

Přichází druhý boom fotovoltaiky

V souladu s unijními nařízeními, která mají za cíl snížit počet vyprodukovaných emisí v členských zemích a dosáhnout uhlíkové neutrality, se Česko i Slovensko zavázaly postupně zvyšovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Významnou roli má v tomto ohledu hrát rozvoj fotovoltaických elektráren. Ty se v loňském roce podílely na energetickém mixu v Česku z 2,7 procenta (2,1 TWh), na Slovensku pak z 1,7 procenta (0,5 TWh). Podle analýzy EGÚ může v České republice sluneční energie při maximálním využití potenciálu pokrýt až 27 procent roční spotřeby elektřiny v zemi.

Počet instalovaných fotovoltaických elektráren se loni v Česku oproti předchozímu roku zvýšil o téměř 21 procent. Zájem projevují jak domácnosti, tak soukromé společnosti. „V Česku doháníme v současné době vlak, který nám skoro ujel. Nyní zažíváme boom střešních elektráren, ale trh na ně není připraven. Chybí firmy a lidské zdroje. Pozitivně vnímáme, že se o fotovoltaiku začínají zajímat i velké společnosti, které budou těžit třeba z instalace nových pozemních elektráren,“ popisuje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Mimo fotovoltaiky v rámci zemí unie výrazně zrychluje i výstavba větrných elektráren. Česko ani Slovensko však k tomuto trendu nepřispívají. V tuzemsku v posledních letech téměř žádné větrníky nepřibyly. Celkově se tento obnovitelný zdroj v minulém roce podílel na našem energetickém mixu necelým jedním procentem. Česká republika má přitom větrný potenciál srovnatelný s Rakouskem či jižním Německem a podle studie Akademie věd by elektřina z větru mohla v budoucnu pokrýt až třetinu naší spotřeby. Slovensko je na tom z pohledu větrné energetiky ještě hůře. Aktuálně je v zemi v provozu pouze pět turbín. Do roku 2030 by jich však mělo 100 až 150 přibýt.

Chytré sítě umožní efektivní zapojení obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie nabízejí šetrný přístup k získávání elektřiny bez produkce škodlivých znečišťujících látek. Jejich slabinou je však částečná nestabilita výroby závislá z velké části na počasí. Zvyšování jejich podílu v neprospěch méně čistých zdrojů se tak neobejde bez modernizace stávající infrastruktury.

„Aby byla elektrická soustava schopná i přes proměnlivou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů efektivně řídit a optimalizovat distribuci energie, musí disponovat inteligentními komunikačními prvky. Ty umožňují kromě silové elektřiny šířit i datovou komunikaci, která usnadňuje monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie. Pro tyto digitalizované sítě se vžilo označení Smart Grids,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru strategických projektů EG.D.

Rozvoj chytrých sítí umožní nejen efektivní zapojení obnovitelných zdrojů energie, ale je předpokladem i pro budoucí rozvoj elektromobility, konceptu Smart Cities, chytrých domácností či komunitního sdílení elektrické energie. Smart Grids jsou rovněž klíčové pro majitele malých zdrojů elektrické energie, například střešních fotovoltaik. Díky nim totiž mohou aktivně nakládat s případnými přebytky elektřiny a přeprodávat je dále do sítě. Významným benefitem, který chytré sítě přinášejí, je i zvýšení celkové stability a spolehlivosti distribuční soustavy.

Světovým lídrem v budování Smart Grids je dlouhodobě Severní Amerika. V posledních letech ji však podle studie Smart Grids Index v rychlosti rozvoje předstihla Evropa. Jednou z prvních iniciativ, která v tomto směru vzniká v rámci Česka a Slovenska, je přeshraniční projekt ACON (Again COnnected Network). Prostřednictvím inteligentních distribučních soustav spojí ACON distribuční území EG.D a Západoslovenské distribučné (ZSD). Projekt je realizován za podpory Evropské unie, která se rovněž významnou měrou podílí na jeho financování,“ uzavírá Stanislava Sádovská, projektový manažer ZSD pro implementaci projektu ACON.

Podobně významná je pak i další dvojice přeshraničních projektů, která vzniká v české nebo slovenské kooperaci. Jedná se o projekty Danube InGrid v regionu západního Slovenska a severozápadního Maďarska a dále také projekt Gabreta Smart Grids. Na něm pracuje EG.D společně s německým Bayernwerkem. Inteligentní distribuční soustavy navážou na ty budované v rámci projektů ACON a vznikne tak v rámci Evropy naprosto unikátní síť.

(red)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.