Chytré a bezpečné Brno: Zásadní prioritou je zvýšení energetické soběstačnosti
Brno je nyní při vytápění závislé zhruba z 80 procent na plynu, což by měl změnit nový horkovod z Dukovan o délce 42 kilometrů a pokrýt zhruba polovinu spotřeby tepla v našem městě, říká v rozhovoru pro Moravské hospodářství primátorka Brna Markéta Vaňková.
Jaké je pro Vás druhé volební období ve funkci? Je v něčem lehčí, těžší? Jaké máte priority na tohle období?
Minulé volební období bylo nesmírně složité, možná nejtěžší od roku 1989. Nejdřív vypukla vleklá covidová pandemie, kterou Brno zvládlo výborně. Začali jsme třeba jako první s antigenním testováním v domovech seniorů a pečovatelských službách, pro případ nouze jsme nachystali záložní nemocnici na výstavišti, z níž se následně stalo první velkokapacitní očkovací centrum v České republice. Pak přišla ruská agrese vůči Ukrajině a naší neoddiskutovatelnou povinností bylo poskytnout humanitární pomoc relativně velkému množství lidí. Ruku v ruce s tím vypukla energetická krize a řešili jsme, jak zajistit vytápění veřejných budov i domácností, o které se starají městské teplárny. Po celou dobu jsem stále říkala, že je nejen nutné vše zvládnout, ale že zároveň musíme zachovat standard služeb města, na který jsou občané zvyklí, a že nesmíme zastavit jeho rozvoj. Jsem přesvědčena o tom, že se nám to povedlo.
Do konce tohoto volebního období chceme schválit nový územní plán města Brna. Při jeho přípravě budeme klást důraz na konsenzuální projednání a přijetí s tím, že plochy pro novou výstavbu budeme preferovat v rozvojových lokalitách brownfieldů a proluk uvnitř města. S územním plánem a dopravou úzce souvisí celý veřejný prostor, který musí být maximálně bezbariérový a zelený.
Zásadní prioritou je zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Nejviditelnějším počinem je oživení projektu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Brno je nyní při vytápění závislé zhruba z 80 procent na plynu, což by měl právě horkovod o délce 42 kilometrů změnit a pokrýt zhruba polovinu spotřeby tepla v našem městě. Nejedná se ale o jediný projekt zajištění ekologicky šetrných a spolehlivých dodávek tepla pro naše město. Už od sezony 2023/24 by měl do centrálního systému zásobování dodávat teplo nový kotel na dřevní štěpku. A v roce 2025 by také měla být spuštěna linka na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Navíc pokračujeme v osazování fotovoltaických systémů na městské budovy.
Dlouhodobým a stavebně technicky velmi náročným projektem je výstavba protipovodňových opatření, která mají ochránit před stoletou vodou 24 000 obyvatel a plochu 10 km2. Dalším přínosem je odblokování nových lokalit pro bytovou výstavbu i vznik nových přírodních relaxačních a rekreačních zón včetně hřišť či sítě stezek a cyklostezek. Celkem se má stavět 23 kilometrů protipovodňových opatření na Svitavě a Svratce včetně jejího přítoku Leskavy. Aktuálně je až do roku 2030 vytipováno pět prioritních úseků výstavby pokrývající 16 kilometrů, kde jsou předpokládané náklady vyčísleny na 4,7 miliardy.
Hodně prostředků půjde také do sportu. V areálu Městského plaveckého stadionu Lužánky letos dokončíme nový 25metrový bazén, připravujeme zahájení výstavby sportovního areálu u Anthroposu a zdaleka největším projektem je multifunkční hala u brněnského výstaviště. Pozadu nezůstává ani kultura. V rozpočtu města jsou připraveny prostředky na zahájení výstavby Janáčkova kulturního centra
V Brně probíhá řada významných dopravních projektů. Před pár dny jste zahájili úsek Bauerova u výstaviště. Jak se daří všechny projekty koordinovat?
Aktuálně se pracuje hned na několika úsecích velkého městského okruhu, ať už je to Žabovřeská, Tomkovo náměstí a Rokytova, nebo nově Bauerova. Jde o investice Ředitelství silnic a dálnic, na nichž se zčásti podílí i město. Mezi další probíhající dopravní stavby patří oprava frekventovaného mostu Otakara Ševčíka v Židenicích, což je také v režii ŘSD, úprava přednádražního prostoru nebo rekonstrukce křižovatky Bystrcká–Kníničská. Jakékoliv takové práce v zastavěném území samozřejmě přinášejí komplikace a diskomfort. Aby byly dopady co nejmenší, veškeré stavby, které vyvolávají dopravní omezení, koordinujeme. Pokud je investorem přímo město nebo městská společnost, tak samozřejmě realizaci plánujeme s ohledem i na další akce. V případě jiných subjektů může docházet i k situaci, že práce nejsou povoleny nebo je stavebníkům nabídnut jiný termín.
I v dopravě je třeba plánovat hodně dopředu. Shoda panuje na podpoře obchvatů městských částí, na výstavbě parkovacích domů v dopravně exponovaných lokalitách i v rezidentních oblastech, stejně jako odstavných parkovišť na okraji města. Budeme pokračovat v podpoře městské hromadné dopravy a ve zlepšování cyklistické infrastruktury.
Zapomenout nesmím ani na Železniční uzel Brno, tedy přebudování železniční sítě ve městě. Nejviditelnější stavbou je nové hlavní nádraží. V rámci největší architektonické soutěže v historii České republiky vybrala odborná porota na počátku července 2021 návrhy nizozemských ateliérů Benthem Crouwel Architects a West 8. Stavební práce by měly začít v roce 2028 a trvat dalších 7 let. Vzniknou nebo budou modernizovány i menší stanice a nové trati. Cílem je, aby měla železniční doprava odpovídající kapacitu, potřebnou technickou úroveň a aby byla pro cestující komfortní. Díky tomu, že dojde ke zjednodušení železniční sítě, nebude tolik fragmentováno území města a v uvolněných plochách mohou vzniknout veřejná prostranství, parky a trasy pro pěší nebo cyklostezky. V Brně navíc vyroste celá nová čtvrť a dojde k proměně dalších částí města.
V jaké fázi je nyní projekt multifunkční haly?
Od června 2021 máme územní rozhodnutí a stavební povolení, jsou vypořádané pozemky a letos v lednu jsme podepsali smlouvu se zhotovitelem, který uspěl ve veřejné zakázce s částkou 4,444 miliardy korun. Teď je důležité, abychom prošli finální notifikací u Evropské komise. Ta musí schválit celý projekt z hlediska veřejné podpory. V dubnu začala již zmiňovaná stavba velkého městského okruhu v úseku Bauerova, tedy v blízkosti arény. Cílem je náprava nedostatků v nynějším dopravním řešení, návaznost na dostavbu úseku Žabovřeská a samozřejmě také příprava obsluhy plánované haly. Dopravu v lokalitě také zlepší nová tramvajová vratná smyčka ve vozovně v Pisárkách, na které se již od jara pracuje.
Před nedávnem se podařilo rekonstruovat dům na Křenové, kde najdou bydlení lidé s nízkými příjmy či sníženou pohyblivostí. Chystáte projekty i pro mladé rodiny, jak se stavíte k projektům družstevního bydlení?
Podpora bytové výstavby je komplexní a dlouhodobý proces. Samo město postupně rekonstruuje starší bytové domy, a pokud je to možné, tak je i přistavuje, občanům díky tomu můžeme nabízet bezbariérové, sociální či startovací byty. Příkladem může být právě třeba vámi zmiňovaný dům na Křenové 47. Už v minulém volebním období jsme nastartovali projekt družstevního bydlení, díky němuž má s podporou města vzniknout 1 600 nových družstevních bytů v 6 lokalitách a v němž i nadále pokračujeme. Dalších více než 5 000 bytů by mělo v Brně přibýt díky tomu, že město přijalo Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury na území města Brna. Ty urychlují výstavbu a zároveň zajišťují finanční příspěvek soukromých investorů na vybudování kvalitního veřejného prostoru v místech nových bytových domů. Nové lokality pro stavby bydlení se uvolní s přijetím nového územního plánu i s postupnou realizací protipovodňových opatření.
Brno je známé péčí o životní prostředí – memorandem o snížení oxidu uhličitého, které podepsala řada partnerů a firem, resp. projekty spojenými s adaptací na klimatické změny. Jak se mohou zapojit běžní občané?
Přispět ke snižování emisí CO2 může opravdu každý a množství občanů to už dnes dělá. Navíc tím i ušetří nemalé peníze, což je obzvlášť v době vysokých cen energií neméně důležité. Opatření je celá řada. Doporučuje se zateplit dům a vyměnit stará okna a dveře, nepoužívat staré a neekologické zdroje vytápění, využívat obnovitelné zdroje energie, pořizovat spotřebiče s co nejvyšší energetickou třídou a led osvětlení, šetřit vodou, namísto auta využívat městskou hromadnou dopravu, kolo nebo chodit pěšky, třídit odpad a předcházet jeho vzniku. A pokud je to možné, tak se třeba zapojit do jakýchkoliv aktivit spojených s péčí o zeleň a její výsadbou.
Před časem se stran alternativních zdrojů energií hojně psalo o fungování výzkumného centra v Brně zaměřeného na vodíkové technologie. V jaké fázi je tato záležitost?
Využitím vodíku se město a jeho společnosti intenzivně zabývají od roku 2021, kdy bylo podepsáno Memorandum o spolupráci, které se týká společných aktivit na rozvoji udržitelné energetiky, dopravy a ochrany životního prostředí. Kromě statutárního města Brna jsou dalšími signatáři memoranda Vysoké učení technické v Brně, Teplárny Brno, a. s., Dopravní podnik města Brna, a. s., SAKO Brno, a. s., a Symbios Funding & Consulting GmbH.
Nyní se dokončuje studie proveditelnosti umístění elektrolyzéru na jeho výrobu v rámci provozu Tepláren Brno v městské části Maloměřice a Obřany. Zařízení má vyrábět vodík elektrolýzou z vody při využití takzvané zelené energie z nově vybudované fotovoltaické elektrárny, v areálu Tepláren nebo u něj by měla vzniknout i plnička pro autobusy městské hromadné dopravy, jejichž emise díky tomu budou nulové.
Zájem o spolupráci se obecně stále zvyšuje. Dopravní podnik města Brna již deklaroval připravenost nasadit vodíkové autobusy, od nichž očekává větší dojezd než třeba od bateriových vozidel, do zkušebního provozu na svých linkách.
Připravujeme také zřízení vodíkového klastru, který bude poskytovat dlouhodobou platformu pro řešení otázek souvisejících s celým vodíkovým procesním řetězcem, a to od samotné výroby, skladování, distribuce, plnění až po konkrétní využití koncovým odběratelem v dopravě nebo energetice. Spolupráce je důležitá i s ohledem na naši snahu zajistit maximální energetickou bezpečnost a soběstačnost Brna.
Sledujeme také aktivity různých podnikatelských subjektů, které se vodíkovou mobilitou zabývají.
Jaký projekt byste ještě chtěla zmínit, co Vám dělá největší starosti, který projekt Vám dělá naopak největší radost?
Mrzí mě, že se nám vloni nakonec nepodařilo probojovat do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Brno se může pyšnit kulturou na vysoké úrovni, které dosáhlo díky funkční síti městem zřizovaných příspěvkových organizací i masivní podpoře progresivní, takzvaně „nezřizované“ kulturní scény. Přesto náš projekt mezinárodní hodnoticí komisi nezaujal natolik, aby nás poslala dál. Je to vlastně i svým způsobem pochopitelné, brněnská kultura už se nemůže skokově zlepšovat, takže přednost dostaly lokality, které mají větší rozvojový potenciál. I tak to pro nás byla velmi cenná zkušenost včetně opravdu nezávislého a kritického posouzení. Projekty tvořící součást naší přihlášky rozhodně nezapadnou. Jde například o využití historické části areálu brněnského výstaviště nebo připomenutí 100. výročí úmrtí skladatele Leoše Janáčka, které připadá právě na rok 2028.
Za mimořádně důležitý považuji projekt dětského hospicu Dům pro Julii. Původně jsme měli stejnojmenné neziskové organizaci poskytnout pouze pozemek v parkovém areálu poblíž domova pro seniory na Kociánce, nakonec budovu s využitím evropských dotací stavíme a pak ji, předpokládám, že již příští rok, předáme iniciátorům k provozování. Dětská paliativní péče není bohužel v České republice stále ještě příliš rozvinutá, inspirací pro vznik Domu pro Julii bylo zahraničí, především Velká Británie. Cílem je, aby dětský hospic poskytoval komplexní zdravotní, terapeutickou, sociální, psychoterapeutickou a duchovní pomoc pro celou rodinu dítěte s život ohrožující diagnózou.
(red)
