Data jako základ rozvoje: unikátní přehled o Brněnské metropolitní oblasti

Žádná metropolitní oblast či aglomerace v České republice nemá tak širokou datovou základnu jako Brněnská metropolitní oblast. Co všechno lze o Brnu a okolí vyčíst?

V České republice je definováno celkem 13 metropolitních oblastí a aglomerací. Jedná se přirozené funkční celky nacházející se mezi obecní a krajskou úrovní a řešící problémy, které se týkají více než jedné obce, avšak nedosahují krajského významu.

Metropolitní oblasti a aglomerace jsou definovány ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2021+. V roce 2020 byly tyto oblasti nově vymezeny na základě metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Metodika využívá data mobilních operátorů k identifikaci přirozených funkčních vazeb mezi obcemi na základě intenzity dojížďkových proudů a času stráveného v jádrovém městě. Významnou roli v rozvoji těchto území hraje podpora Evropské unie prostřednictvím nástroje Integrovaných územních investic (ITI). Ten je určený k řešení vybraných metropolitních problémů, které vyžadují integrovaný přístup.

Jednou z metropolitních oblastí je i Brněnská metropolitní oblast (BMO) sdružující Brno a okolních 183 obcí. BMO pomohla financovat v uplynulých 12 letech prostřednictvím nástroje ITI již více než 230 integrovaných projektů v hodnotě téměř 12 miliard korun. Jmenovat lze například investice do rozvoje dopravních terminálů, integrované sítě cyklostezek, nových mateřských školek či rozšiřování zelené infrastruktury.

Plánování rozvoje BMO se neobejde bez detailních podkladů vycházejících z odborných analýz. Proto tým z Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce Magistrátu města Brna buduje a dál rozšiřuje metropolitní datovou základnu za všech 184 obcí, kterou průběžně aktualizuje a díky níž snadněji identifikuje, jaké projekty a témata je potřeba podporovat.

Většina dat je dostupná i pro veřejnost na webu metropolitni.brno.cz do podoby podrobných analýz, grafů nebo mapových aplikací. Co o Brnu a okolí statistické údaje říkají? To si řekneme na dalších řádcích.

Co víme o obyvatelstvu, dopravě či ekonomice?

Aktuálně žije v BMO téměř 730 tisíc obyvatel, přičemž toto číslo neustále roste, v průměru zhruba o 5 000 obyvatel za rok. Může za to několik faktorů. Dříve hrála roli zejména suburbanizace (vnitřní migrace) – stěhování rodin do zázemí Brna. V posledních letech převažuje zahraniční migrace způsobená válečným konfliktem na Ukrajině. Ještě razantnější celkový populační růst BMO nicméně z dlouhodobého hlediska zpomaluje její stárnutí a nízká porodnost. Tyto statistiky jsou zásadní pro plánování výstavby mateřských a základních škol i zařízení poskytujících sociální služby.

Víme například, že v Brněnské metropolitní oblasti máme 365 školek a průměrně do každé z nich chodí 66 dětí. Některé obce ale mateřskou školu vůbec nemají nebo jsou jejich školky značně poddimenzované. Rozvoji mateřských škol v BMO proto věnujeme zvláštní pozornost. Naším hlavním cílem je zvýšit jejich kapacitu, a to buď stavbou nových školek, anebo rozšířením těch stávajících, kde je poptávka po nových místech nejvyšší. Díky vysoké alokaci prostřednictvím nástroje ITI proto podporujeme projekty a obce, které nové kapacity pro předškolní děti potřebují nejvíce. Od roku 2014 tak vzrostly kapacity mateřských školek v BMO o více než 1000 dětí.

V samotném Brně se často vyskytuje více osob, než kolik v něm má nahlášený trvalý pobyt. Tuto skutečnost odhalují data od mobilních operátorů, díky nimž víme, že nejvíce lidí pobývá v Brně během pracovního dne mimo léto, naopak o víkendech a v letních měsících toto číslo klesá.

Stejně tak mobilní operátoři odhalují pohyb osob v okolních obcích. Na základě těchto dat lze vesnice a města v BMO dle vlastní metodiky klasifikovat do tří kategorií. Jde o tzv. rezidenční obce, které slouží jako místa k přenocování, avšak jejich obyvatelé jezdí pracovat jinam, a tak počet přítomných osob v obci během dne výrazně klesá. Opačnou křivku pohybu lidí naopak vykazují sekundární pracovní centra. Do nich spadají třeba Modřice, kde se nachází hned několik větších zaměstnavatelů. Poslední kategorii představují obce v blízkosti turistických míst, kde přítomnost lidí roste především v létě kvůli výskytu turisticky zajímavých míst či chatových oblastí.

Díky dopravním datům také pro změnu víme, že řada silnic v BMO je přetížených, přičemž tento trend se nadále zhoršuje. V Brně a okolí připadají na jeden automobil méně než dvě osoby a toto číslo dál klesá. Komplikovaná dopravní situace však zatěžuje nejen samotné obyvatele Brna, ale i tisíce dojíždějících. Řešení spočívá ve výstavbě dopravních terminálů a parkovišť P + R, na nichž mohou lidé nechat své auto a následně pokračovat v cestě do práce vlakem či autobusem. Díky podpoře terminálů a parkovišť skrze nástroj ITI došlo
v uplynulých 10 letech k navýšení počtu parkovacích míst v BMO o 884 pro osobní automobily a o 323 pro jízdní kola.

V BMO neroste jen počet obyvatel či automobilů, ale také ceny nemovitostí. A to o 180 % za posledních 10 let. Výrazně se zvedly též ceny nájmů domů i bytů. Dobrou zprávou je naopak růst průměrného HDP na obyvatele i počtu ekonomických subjektů. Analýza ekonomické výkonnosti ukazuje, že Brno a jeho okolí je ekonomickým motorem jižní Moravy. Většina zaměstnavatelů i zaměstnaných se pak logicky vyskytuje přímo v Brně.

Brno a okolí i v otevřených datech

Otevřená data představují důležitý nástroj nejen pro odbornou veřejnost. BMO se aktivně zapojuje do procesu zpřístupňování dat a své datové sady postupně propisuje do brněnského katalogu otevřených dat – ten je zároveň provázaný s katalogem národním. Veškerá data, která analyzujeme, jsou na webu metropolitni.brno.cz k nalezení jak v základním zpracování, tak také v propracovanějších výstupech. Jedním z nich je mapová aplikace, která BMO statisticky monitoruje až po úroveň jednotlivých obcí, a to zpětně až k roku 2010. Tím umožnuje uživateli sledovat proměny území v čase za posledních 15 let a zároveň odhalovat
budoucí rozvojové trendy. Data z aplikace lze exportovat ve formátech GeoJSON nebo CSV.

Pokud si nevíte rady s interpretací jednotlivých číselných údajů, doporučujeme vám k prostudování již druhý Atlas Brněnské metropolitní oblasti (první vyšel v roce 2015, jeho následovník o devět let později). Ten totiž vedle map, grafů a tabulek nabízí i obsáhlé doprovodné texty, které vysvětlují význam jednotlivých výstupů.

Důležitá data přinášejí dotazníky

Zajímavá a zároveň velmi cenná data poskytuje další jedinečný počin BMO – dotazníkové šetření mezi starostkami a starosty obcí metropolitní oblasti. Dotazník jim umožňuje poskytnout zpětnou vazbu zástupcům metropole regionu k otázkám strategického plánování a spolupráce jako takové. Interakce, komunikace a pravidelný kontakt zároveň upevňují důvěru mezi Brnem a okolními obcemi. Dotazníkové šetření proběhlo v letech 2017, 2020 a 2023 a veškeré výsledky lze najít zde.

Díky výsledkům ze šetření víme, že se v průběhu let zvyšuje povědomí starostek a starostů o metropolitní oblasti i o nástroji ITI. V průběhu let roste také ochota obcí spolupracovat na metropolitní úrovni. K další diskusi zůstává možnost vzniku tzv. metropolitního svazku jakožto dalšího nástroje posílení spolupráce na metropolitní úrovni. Zástupců obcí se rovněž ptáme, jaká témata považují za zásadní pro rozvoj metropolitní oblasti. Mezi odpověďmi dominují lokální dostupnost (parkoviště P+R, terminály, cyklodoprava), dále energetická soběstačnost, školství, boj se suchem a erozí či odpadové hospodářství. Dotazovaní mají
zájem i o témata jako globální dostupnost či stárnutí populace.

Díky přesnějším datům o pohybu obyvatelstva, socioekonomickým a dalším tematickým charakteristikám lze daleko efektivněji plánovat například dopravu, technickou infrastrukturu, sociální služby či kapacity školských zařízení na úrovni metropolitní oblasti jakožto přirozeného funkčního regionu. Tyto informace zároveň umožňují lepší koordinaci spolupráce a rozvoje mezi Brnem a jeho zázemím. I do budoucna budou hrát datové analýzy primární roli s cílem reagovat na trendy v metropolitním území.

Zdroj: MMB