Digitalizace stavebního řízení na obzoru

Česká republika v délce stavebního řízení překonává řadu rozvojových států. Získání stavebního povolení totiž u nás podle dat Světové banky trvá v průměru 246 dní, čímž jsme zaujali mezi celkovým počtem 190 zemí 157. místo.

Významné zjednodušení povolovacích procesů je hlavním cílem nového stavebního zákona. K digitalizace ale dojde bez ohledu na to, jaký nakonec bude osud nového stavebního kodexu. Digitalizaci totiž do našeho práva zakotvila loňská novela zákona o zeměměřičství.

„Benefity digitalizace budou odvislé i od procesů, které bude muset digitalizace implementovat. Tedy samotná digitalizace bez změny a zjednodušení procesů, které přinese nový stavební zákon, by stavební řízení neurychlila,“ upozorňuje Ministerstvo pro místní rozvoj.

Digitální podatelna již letos

Už v létě tohoto roku by měly být do pilotního provozu spuštěny služby hromadné podatelny pro komunikaci se správci sítí. Zatímco dnes musí stavebník pátrat po tom, které vlastníky technické infrastruktury obeslat, aby mohl stavebnímu úřadu předložit jejich stanoviska, napříště postačí vyplnění formuláře. Systém vyhledá příslušné správce a obešle je sám.

„Podatelna bude přístupná prostřednictvím speciálních webových stránek. Později se služba stane součástí Portálu stavebníka,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. Resort činí všechny potřebné kroky k tomu, aby byla podatelna spuštěna do pilotního provozu včas. Vedle podatelny je v plánu spuštění elektronického podávání některých formulářů a služba notifikace pro uživatele. „Od daných služeb očekáváme, že nám poskytnou potřebná data o tom, jaká je po službách digitalizace stavebního řízení poptávka, a tedy i jak postavit cílové informační systémy jako je Portál stavebníka,“ dodává Frček.

Portál stavebníka

Portál stavebníka má začít fungovat k 1. červenci 2023 a stát se tak centrálním místem, prostřednictvím něhož bude stavebník přistupovat do všech systému stavebního řízení a územního plánování.

„Prostřednictvím tohoto portálu tak bude možné podávat žádosti o stavební povolení a činit i další elektronické úkony vůči stavebním úřadům, sledovat průběh řízení a nahlížet do evidence,“ doplňuje Josef Donát, partner advokátní kanceláře Rowan Legal.

Základem digitalizace budou dvě evidence – tzv. evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů a tzv. evidence elektronických dokumentací. První evidence bude obsahovat veškeré úkony činěné v rámci konkrétního územního nebo stavebního řízení. Evidence elektronických dokumentací má být úložištěm projektových dokumentací zpracovaných v elektronické podobě.

„Díky této evidenci bude možné jednoduše předat projektovou dokumentaci stavebnímu úřadu v elektronické podobě, i když půjde o velký balík dat,“ zdůrazňuje Donát. Ačkoliv dnes odborníci ve většině případů zpracovávají projektové dokumentace elektronicky, na stavební úřady je musejí předávat na nosičích dat. „Odeslání přes datovou schránku či jiným elektronický způsobem totiž není právě díky velkému objemu dat možné,“ dodává advokát.

Pakliže bude projektovou dokumentaci zpracovávat autorizovaná osoba, bude elektronická podoba povinná. Stavebník však bude moci i nadále podávat vlastní žádost v podobě listinné.

Kromě výše zmíněných evidencí bude zřízen i Národní geoportál územního plánování, v němž se soustředí data z územně plánovací činnosti, územní studie a další dokumenty.

Způsob elektronického ověřování

Prozatím není finalizováno technické řešení pro ověřování identity v rámci hromadné podatelny – to je totiž předmětem jednání ministerstva s dodavateli v rámci veřejné zakázky. „V rámci Portálu stavebníka, tj. do roku 2023, plánujeme využívat všechny dostupné možnosti, které budou integrovány v Národní identitní autoritě,“ říká Vilém Frček.

Jednou z možností ověření tak bude bankovní identita. „Podstatou bankovní identity je využití stávajícího přístupu klientů bank do internetového bankovnictví jako prostředku pro elektronickou identifikaci vůči státu i soukromému sektoru,“ vysvětluje Josef Donát z advokátní kanceláře Rowan Legal, která se na projektu vzniku bankovní identity podílela. První banky již službu spustily, jiné se k tomu teprve chystají.

Pro běžné občany je využívání identity zdarma, mohou ji využít pro ověřování své identity ve vztahu ke státu a v blízké době i vůči soukromým firmám jako jsou dodavatelé plynu, vody a elektrických energií nebo telefonní operátoři.

Autor: Veronika Hejná

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.