Diskuzní setkání MMB: Lze eliminovat negativní dopady stavební činnosti na kvalitu ovzduší?
Obyvatelé velkých dynamicky se rozvíjejících měst se bohužel musejí „smířit“ s prakticky neustálou stavební činností. Ta s sebou samozřejmě vedle rozvoje a pokroku nese negativa v podobě prašnosti či znečištění komunikací. Je reálné negativní dopady stavební činnosti eliminovat? Tématem se zabývali zástupci Magistrátu města Brna, odborných institucí a stavebních firem na dalším diskuzním setkání věnovaném kvalitě ovzduší na území Brna.
Jak ochránit okolí stavby před prachem? Lze omezit emise ze staveništní dopravy či jak zamezit znečišťování komunikací? To byla dílčí témata odborného diskuzního setkání, které 11. listopadu pořádal Magistrát města Brna (MMB).
Kvalita ovzduší v Brně se vyvíjí. Na setkáních v minulých letech byla tématem především doprava, emisní zóny či emise z výroby. V posledních letech i díky novým technologiím se ovzduší v Brně zlepšuje – za loňský rok byla dokonce nejlepší za celou historii měření. Nicméně přesto existuje jedna stanice v Brně, která naopak ukazuje největší koncentrace prachových částic v Česku. Jedná se o stanici na Zvonařce, kde výsledky značně ovlivňuje stavební činnost. „Výsledky měření nás vedly svolání tohoto odborného diskusního fóra. Cílem je společné hledání možných řešení zlepšení,“ podotkl v úvodu Ing. Martin Vaněček, vedoucí odboru životního prostředí MMB.
„V posledních letech nás z hlediska kvality ovzduší, resp. negativního vlivu na ni, trápí stavební činnosti na území Brna. Napadlo nás tedy, že bychom mohli začít diskutovat se stavebními firmami a developery, zda existuje nějaké společné řešení, které má racionální a ekonomický základ, zda můžeme najít shodu v tom, jakým způsobem posuneme Brno zase o nějaký krok dopředu a zlepšíme tak naše společné životní prostředí,“ uvedl Mgr. Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna, a současně dodal: „Stavební práce jsou řešitelné a svým způsobem hmatatelné činnosti. Musíme proto hledat cesty, způsoby a zohledňovat tipy z praxe. To vše by pak mělo v případě zadávání zakázky vést k tomu, abychom nastavovali inovativní parametry.“
Důležitá jsou preventivní opatření
Jaké příčiny vedou k nelichotivému stavu v centru Brna, resp. v okolí Zvonařky, přednesl ve své prezentaci Mgr. Jáchym Brzezina z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. „Vliv stavebních prací na kvalitu ovzduší má samozřejmě vyšší prašnost ze samotných staveb. Narušená plynulost dopravy, resp. uzavírky pak mají vliv na resuspenzi již usazeného prachu ze stavby na komunikaci. Kvalitu ovzduší dále negativně ovlivňuje vyšší znečištění z nákladních automobilů vozících stavební materiál na místo stavby v okolí,“ uvedl Brzezina
Ten také navrhnul několik opatření. Patří mezi ně pravidelné aktivní odstraňování prachu z vozovek, vhodné plánování stavebních prací, tak aby se najednou nestavělo na mnoha místech současně. Načasování – odložení prašných aktivit v době nepříznivých meteorologických podmínek. Důležitá je také kontrola dodržování nastavených opatření.
Diskutující se svorně shodli, že by bylo vhodné vytvořit metodiku, kde by byla již zmíněná opatření zakomponovaná. A počítalo se s nimi také již z hlediska financování. „Možným sporům pak následně předejdeme, pokud vše bude v rovině férově nastaveného vztahu,“ poznamenal Ing. Pavel Borek z firmy FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby.
„Projektová dokumentace stavby musí obsahovat preventivní opatření ke snížení prašnosti, jde například o očistu vozidel a příjezdových a manipulačních ploch a komunikací stavenišť, skladování a přeprava sypkých látek ve volně loženém stavu, skrápění, zvlhčování během demoličních prací či dodržování technologických postupů,“ doplnil Ing. Vojtěch Uhýrek, samostatný technik ze společnosti Brněnské komunikace.
Lze omezit emise ze staveništní dopravy?
Tématem byla také staveništní doprava jako taková, k tomuto vystoupil se zajímavým pohledem Ing. Jan Ledabyl, zástupce obchodního ředitele OHL ŽS: „Všichni se snažíme, abychom stavěli nejekologičtěji, nejrozumněji, jsme však také limitováni vztahem, který máme k zadavateli, smlouvou a také cenou. Je to tedy i o tom, co je zadavatel ochoten zaplatit a zohlednit, ne jen nejnižší cenu v zadání,“ uvedl Jan Ledabyl, s tím, že se jedná o apel na zadavatele, veřejné i soukromé. „I soukromí investoři nad tímto přemýšlejí. Pokud se výše uvedené objeví v zadání a projektu, budou mít všichni stejné startovní podmínky a budou následně prováděny kontroly o dodržování nastavených opatření, tak máme šanci se posunout,“ dodal Jan Ledabyl.
Živé diskuze se zúčastnili také odborníci z investičního bytového odboru a referátu ochrany ovzduší MMB. Za firmy diskutovali dále zástupci společností Topstav, Teplárny Brno, MORAVOSTAV Brno, ZEMAKO, PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost, Trikaya Asset Management a Správy železnic.
Autor: Kamila Fuchsová