Drahé energie znamenají pro města miliardové náklady
Nárůst cen energií, který nemá obdoby, zasáhne těžce česká a moravská města. Už letos platí zpravidla o desítky procent vyšší ceny než loni, ale hlavní náraz pro mnohé přijde od příštího roku, kdy řadě měst končí fixace cen. Ty nové budou násobně vyšší. Ke konci května vzrostly ceny elektřiny meziročně o 258 %.
„Město Brno má ve svém rezervním fondu k dispozici 500 milionů korun, které jsou určeny na vykrytí nárůstu cen energií. Peníze mohou být využity přímo městem, jím zřízenými příspěvkovými organizacemi a jeho obchodními společnostmi. Na červnovém zasedání zastupitelstva budeme rozhodovat o rozdělení přibližně 400 milionů korun. Vzhledem k tomu, že situaci průběžně monitorujeme, je již teď zřejmé, že bezmála 300 milionů půjde dopravnímu podniku. Jedině tak můžeme zachovat stejné jízdné a stejný rozsah služeb jako doposud,“ komentuje brněnská primátorka Markéta Vaňková obří sumy, které moravská metropole na zvýšených nákladech zaplatí. V desítkách milionů korun počítají náklady v Pardubicích, kterým ceny elektrické energie a zemního plynu vzrostly na trojnásobek loňských hodnot. „Nárůst cen výše uvedených komodit se projeví zvýšením nákladů pro město a jeho organizace zvýšením nákladů o cca 60 mil. Kč v tomto roce,“ upřesňuje náměstek pardubického primátora Jan Nadrchal. I Pardubice tak vyhodnocují možnosti a příležitosti pro úspory energií. Šumperská místostarostka Marta Novotná dodává: „Šumperk energie nakupuje na Českomoravské komoditní burze Kladno. V současné době máme nakoupenou elektřinu a plyn do konce roku 2022.“ V úplně stejné situaci (fix ceny do konce roku 2022) je jihomoravské Znojmo. Od příštího roku tak obě města mohou očekávat rovněž výrazné navýšení nákladů. Konkrétně trojnásobný nárůst očekávají v Náměšti nad Oslavou, kde starosta Vladimír Měrka předpokládá pozdržení vybraných investic, aby město mohlo energie vůbec zaplatit.
Menší šoky očekávají v Jihlavě: „Díky strategii postupných nákupů se nám podařilo extrémní růst cen částečně ztlumit, protože energie byly pořizovány z části ještě před obdobím, kdy ceny rostly nejvíce. Ani tak se nám ale růst cen nevyhnul. Situace na energetických trzích byla mimořádně nepříznivá, ale lze říct, že jsme dosáhli cen obvyklých a odpovídajících současné situaci. Oproti roku 2021 stoupla pro rok 2022 městu průměrná cena za dodávky elektřiny (včetně regulované složky a souvisejících daní) z cca 4 500 Kč/MWh na 6 200 Kč/MWh. Nárůst činí přibližně 37 %. Nárůst ceny dodávek plynu byl ale dvojnásobný. Průměrná cena dodávek plynu pro rok 2022 stoupla Jihlavě z cca 950 Kč/MWh na 1 850 Kč/MWh. Očekáváme, že výrazný růst cen energií zatíží rozpočet města a jeho organizací v roce 2022 o přibližně 20 mil. Kč. Velkou roli bude hrát výše spotřeby energií v tomto roce,“ uvádí podrobnosti primátorka Karolína Koubová.
Poměrně v klidu aspoň krátkodobě mohou být v Olomouci, kde již několikáté období soutěží cenu elektrické energie formou aukce prostřednictvím smluvního burzovního makléře. „Na období 2022–2023 máme smluvně sjednány dodávky elektřiny pro odběrná místa všech zúčastněných subjektů v rámci společného nákupu elektrické energie. Podle očekávání šly ceny elektřiny po našem nákupu výrazně nahoru, takže ve srovnání s dnešní cenou je situace přijatelná, avšak za podmínky, že smluvní vztah vydrží beze změn po celé dohodnuté období. O něco horší je situace se zemním plynem, který si jednotlivé městské organizace nakupují samostatně. V této oblasti se již několikrát stalo, že dodavatel plynu vyhlásil úpadek, což pro městskou organizaci představovalo nejen větší administrativní zátěž, ale i navýšení provozních nákladů. Naštěstí většina našich příspěvkových organizací, včetně základních a mateřských škol využívá k vytápění a ohřevu teplé vody centrální horkovodní sítě společnosti OLTERM & TD Olomouc. Nárůst ceny elektrické energie v letošním roce oproti roku loňskému, tedy roční dopad na rozpočet města pro rok 2022 se předpokládá ve výši necelých 18 miliónů korun. Pro stanovení nákladů za energie do rozpočtu na rok 2023 již nyní probíhají potřebné průzkumy,“ konstatuje olomoucký primátor Miroslav Žbánek.
Města rozvíjejí svou energetiku
Dynamický vývoj cen energií má jeden velký přínos: města urychlují investice jak do energetických úspor, tak budování alternativních zdrojů. „V závěru loňského roku jsme u našich členských obcí registrovali výrazný zájem o výstavbu vlastních energetických zdrojů, zvažovala to podle našeho průzkumu každá čtvrtá obec. Vzhledem k vývoji v posledních měsících i z aktuálních ohlasů předpokládáme, že tento počet ještě narostl. Platforma Obec 2030 pomáhá šířit povědomí o projektech, které se v obcích už podařilo zavést do praxe. Už první ročník soutěže ukázal, že takových příkladů máme v České republice mnoho,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.
Do soutěže se mohou hlásit zástupci kterékoliv obce v ČR. V rámci kategorie energetická soběstačnost lze přihlásit projekty, které přispívají ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energií či na snížení energetické spotřeby. Kategorie environmentální odpovědnost zahrnuje řešení, která přispívají ke snížení uhlíkové stopy či přispívají k cirkulárnímu pojetí obecního hospodářství. Vítězové získají ceny, jež podpoří další obecní rozvoj v oblasti elektrické mobility, energetiky nebo odpadového hospodářství. Partnery soutěže jsou ŠKODA AUTO, ČEZ ESCO a Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN).
„Jasně pozorujeme snahu obcí modernizovat se a podporujeme je řadou aktivit, jako je právě platforma Obec 2030. Zároveň jsme si vědomi omezení, na která obce aktuálně narážejí, jako je například nedostatek fotovoltaických panelů absence zákona o komunitní energetice, který by významně usnadnil obcím využívání, a především sdílení vyrobené energie. Zasazujeme se o to, aby změnu přinesl nový zákon o komunitní energetice, na jehož přípravě se podílíme,“ uvádí Eliška Olšáková.
Obce se podle předsedkyně SMS ČR nemusejí soustředit výhradně na získávání energie ze slunce, ale pokud pro to mají vhodné podmínky, mohou využít řešení, kdy se energie získává z vody, větru či biomasy. Například u bioplynových stanic dnes existují instalace, které jsou srovnatelné s velikostí lodního kontejneru. Stranou by nemělo zůstávat ani snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplení či instalace chytrého a úsporného pouličního osvětlení. Podstatnou část projektů lze podpořit ze státních i evropských dotačních programů.
Do prvního ročníku soutěže se zapojilo sedm desítek obcí. Na základě výběru odborné poroty a hlasování účastníků zvítězila obec Veselíčko (Olomoucký kraj) a její unikátní řešení zpracování bioodpadu a jeho využití přímo v obci. Druhé místo obsadil městys Litultovice (Moravskoslezský kraj) se svou první funkční energetickou komunitou v České republice. Třetí příčka patřila Říčanům (Středočeský kraj), kde zavedli povinnost realizovat zelené střechy či fotovoltaické panely na budovách s plochou střechy nad 300 m2.
Autor: Ladislav Koubek
