E-government je v městech a obcích na vzestupu

Stát frontu na úřadě, hlídat úřední hodiny, a nakonec odejít s nepořízenou kvůli tomu, že jste zapomněli na jeden z podkladů. Takový vztah k úřadům má leckdo zakořeněný. E-government to pomáhá změnit.  I na lokální úrovni rostou možnosti, jak vyřídit vše potřebné elektronicky.

 „U nás lze elektronicky řešit dotazy a náměty k činnosti městského úřadu. Máme elektronický objednávkový systém (řidičské průkazy, profesní průkazy, registr vozidel, občanské průkazy apod.). K dispozici jsou občanům materiály do rady a zastupitelstva města, digitální úřední deska, informace o dokladech k vyzvednutí. Funguje i zasílání e-mailového upozornění na nové dokumenty na úřední desce a dokumenty týkající se jednání rady a zastupitelstva,“ uvádí konkrétní možnosti starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Výčet uvedených aktivit přitom není konečný a další možnosti přibývají. „Připravujeme spuštění Portálu občana (nyní v testovací verzi), který by měl ztělesňovat samosprávný e-government, včetně možnosti placení poplatků za psy nebo odpad,“ dodává Mrkos.

Portál občana sjednocuje služby

Typickým přístupem, který města volí, je právě zřízení portálu občana. „V současné chvíli je naším největším pilířem e-governmentu portál občana, který se snažíme dostat co nejvíce mezi občany. Další službou je mobilní aplikace, která nám pomohla v této nelehké době komunikovat s občany a upozorňovat je na různá vládní opatření a informace z města,“ uvádí starosta Chotěboře Tomáš Škaryd, podle kterého v Chotěboři chtějí portál občana dále rozvíjet, aby se stal součástí života občanů.

„Města a obce mají zájem zejména o Portál občana, jehož prostřednictvím může občan vyřešit řadu životních situací z domova i platit za digitální služby mobilní aplikací nebo kartou. I proto se mnoho starostů, tajemníků a dalších pracovníků úřadů snaží nahradit papírovou formu komunikace, která s sebou nese zbytečnou rutinní práci a nadměrně je vytěžuje,“ uvádí Vít Kasal z firmy Gordic. Ta nabízí městům a obcím vytvoření digitálních platforem pro komunikaci občana s úřadem. Firma má díky své činnosti přehled o přístupu obcí a měst. „Z našich zákazníků jsou nejdále při poskytování digitálních služeb občanům například ve Znojmě, Blansku či Veselí nad Moravou. Pandemie určitě zasáhla i do procesu komunikace mezi občanem a úřadem. Ukazuje se, že je naprostou nutností nabídnout široké veřejnosti i jinou možnost než jen osobní návštěvu úřadu. Důkazem je velký zájem ze strany měst a obcí o nástroje, které tuto komunikační mezeru mohou vyplnit,“ doplňuje Kasal.

Koronavirová krize potřebu e-governmentu zdůraznila. Výrazně vzrostl zájem o datové schránky, ale i další formy elektronické komunikace s úřady. Dalším impulsem je nový zákon o právu na digitální služby. Ten platí od letošního února. Zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti. Dále přiznává občanům a firmám právo činit digitální úkony a úřadů poskytovat digitální služby. Zákon oproti původnímu návrhu vyjmul z povinnosti poskytovat digitální služby obce a kraje při výkonu samostatné působnosti. Obce i přesto nabídku pro občany maximálně rozšiřují. „Aktuálně rozjíždíme participativní rozpočet, abychom umožnili občanům ještě více aktivně podílet se na změnách, které probíhají ve městě,“ uvádí příklad chotěbořský starosta Škaryd.

Otevřená data jsou základ

Potenciálním ohrožením elektronizace je roztříštěnost systémů a nejednotnost platforem pro sdílení dat. Na to zareagovali ve Zlíně, který se spolu s dalšími městy a obcemi zapojil do pilotní fáze projektu „Otevřené formální normy a otevřená data obcí“. Otevřenými daty se rozumí veřejně přístupné informace, které jsou strojově zpracovatelné, vhodné pro užití v aplikacích a opatřeny neomezenými podmínkami užití. Kromě Zlína se do testování projektu zapojili i ve městech Kolín, Slaný, Trutnov a v obci Dolní Břežany.

„Otevřená data a formální normy jsou součástí digitalizace státní správy. Publikovat otevřená data znamená zveřejnit data na internetu tak, aby je především odborná veřejnost mohla snadno zpracovávat,“ upřesňuje zlínský radní Jiří Jaroš.

V současné chvíli došlo ke shodě pro několik málo obecných oblastí, které spravuje každá obec, jako například seznamy kulturních akcí, seznamy budov obce, seznamy významných a zajímavých míst v obci apod.

„Chtěli bychom dané standardy společně nadefinovat, pomoci obcím je publikovat ve formě otevřených dat a chtěli bychom zajistit jejich konkrétní užití v nějaké nové či stávající službě. Od této činnosti si slibujeme rozšíření publikace dat obcí ve standardizované podobě napříč obcemi ČR,“ uzavírá Jakub Malina z Odboru Hlavního architekta eGovernmentu.

Autor: Ladislav Koubek