E-nemocnice – budoucnost zdravotnictví. S implementací standardů GS1 mají v Česku zkušenosti již první zdravotnická zařízení

První setkání vedoucích pracovníků IT a náměstků pro informační technologie nemocnic za účasti technických firem se začátkem května uskutečnilo v Brně. Téma konference bylo zaměřeno na elektronizaci procesů v nemocnici s využitím standardů GS1.

„Na tomto setkání představíme konkrétní příklady využití automatické identifikace a standardů GS1 v zahraničních nemocnicích, ale také první implementace v nemocnicích tuzemských. Naším cílem je vytvoření prostoru pro spolupráci a sdílení zkušeností mezi nemocnicemi na toto téma,“ uvedla hned v úvodu konference Ing. Pavla Cihlářová, CEO GS1 Czech Republic.

Standardy GS1 určují, jak mají být produkty, nebo služby identifikovány (označeny), jak mají vypadat datové nosiče, do kterých je tato identifikace zakódovaná, aby byla umožněna automatická identifikace neboli strojové čtení zakódovaných informací a umožnila jejich sdílení neboli přenos elektronickou informací. „Standardy Systému GS1 jsou tedy základem, který umožňuje automatickou identifikaci, umožňuje strojové, automatické načtení informací z datového nosiče a jejich přenesení na správné místo v informačním systému. Pomáhá také efektivně řídit dodavatelské řetězce, automatizovat některé obchodní procesy,“ uvedla Ing. Lenka Martínková, manažerka pro sektor zdravotnictví, GS1 Czech Republic.

Identifikace pacienta i personálu

Klíčovým standardem je identifikace pacienta a personálu, který umožňuje naskenováním identifikace například otevřít zdravotnickou dokumentaci pacienta a naskenováním přenést informace o použitých zdravotnických prostředcích. „Identifikace zdravotníka pak umožňuje zaznamenat úkony, které provádí. Identifikace pacienta je pak jednoduše klíč k otevření databáze, ve které se nachází informace o pacientovi,“ vysvětluje Ing. Lenka Martínková, manažerka pro sektor zdravotnictví, GS1 Czech Republic.

Standardy GS1 také umožňují globálně jednoznačnou identifikaci produktů i obchodních partnerů. „To znamená, že všichni obchodní partneři zapojení do zdravotnického dodavatelského řetězce jsou schopni efektivně komunikovat, reagovat na požadavky a účinně sdílet informace nejenom interně, ale i vzájemně na národní či mezinárodní úrovni,“ řekla Martínková.

Takzvaná evropská protipadělková směrnice pak od roku 2019 zavedla jedinečný identifikátor léčivých přípravků na předpis. Tento identifikátor umožňuje jednoznačně identifikovat každou vyrobenou krabičku léků, ověřit její pravost při vydávání léku pacientovi v lékárně. „Požadavkům této směrnice vyhovuje právě standard GS1, proto je na všech krabičkách léků jedinečný identifikátor zakódovaný pomocí Systému GS1,“ doplnila ve své přednášce Lenka Martínková.

Systém GS1 umožňuje také sdílení dat, tedy přenos strukturovaných informací například mezi dodavateli a nemocnicí. Elektronizovány jsou tak i dokumenty jako jsou objednávky, faktury či dodací listy.

Zkušenosti z praxe

Součástí programu byly také ukázky praktického využití. Velké zkušenosti mají prozatím v zahraničí. Přínosy zavedení standardů GS1 byly prezentovány na případové studii nemocnice ve Velké Británii, konkrétně Leeds Teaching Hospital NHS Trust. „Na tomto konkrétním příkladu můžeme vidět kupříkladu významnou úsporu z hlediska času zdravotníků či plýtvání zdravotnickým materiálem. Co se třeba omezení plýtvání zásobami týče, díky efektivnímu využití skladových zásob mohl být jejich objem ponížen o 1,5 mil liber. Automatizace procesu objednávání, přejímky zboží a systému nákupů nemocnice pak významně ušetřila čas – úspora lidské práce byla vyčíslena na 75 000 liber ročně,“ vyjmenovala Lenka Martínková.

V tuzemských podmínkách má zkušenosti se zavedením Systému GS1 například Fakultní nemocnice v Brně. „FN Brno jej začala využívat zejména s ohledem na legislativu, a to je elektronizace nemocnic. Velmi propracovaný systém máme zejména s ohledem na pacienta pro vazbu na zdravotnickou dokumentaci. Následně se snažíme implementovat daný systém i s ohledem na zaměstnance pro vazbu práva, řízení, kompetence a rolí v rámci nemocnice jako takové. Systém GS1 používáme i  v rámci inventarizace majetku, při výrobě krevních derivátů či označení léčiv jako cytostatika,“ informoval účastníky Ing. Jan Fait, vedoucí oddělení projektů a organizačních služeb FN Brno.

Následujícím řečníkem byl Ing. Jan Nečas, vedoucí vývoje společnosti C Systém. „V rámci Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno byl implementován modul, který identifikátory vydává a na něj se postupně napojují jednotlivé moduly. Ty v rámci nemocnice jednoznačně identifikují zaměstnance a pacienty. Pro identifikaci zaměstnanců je to modul Identity Managementu, který čerpá data z personalistiky a pro interní zaměstnance následně prostřednictvím Active Directory předává tyto informace systému CMS,“ sdělil Nečas.

UDI v Systému GS1

Lenka Martínková dále prezentovala legislativní požadavky na UDI – jedinečného identifikátoru prostředku, a to v podmínkách České republiky a také ve vztahu k Systému GS1. Díky UDI je právě legislativně možná jednoznačná identifikaci konkrétního zdravotnického prostředku na trhu.

Dále navázal s tématem praktické možností využití UDI kódu a automatické identifikace Ing. Martin Tuček, MBA, Biomedical Manager ze společnosti Vamed CZ. „Ve vztahu ke zdravotnickým prostředkům existuje mnoho legislativních povinností. Mimo jiné dostupnost návodů k použití, správné skladování, údržba, instruktáž uživatelů, již zmíněnévedení evidence UDI kódů, záznamy o použití rizikových zdravotnických prostředků do zdravotní dokumentace pacienta, pokyny pro reprocessing prostředků, omezení životnosti a další,“ uvedl Martin Tuček.

Výše uvedené povinnosti pak omezují rizika pro pacienty, personál i zdravotnické zařízení jako takové. „Minimalizace rizik plynoucích z pochybení je cílem každé organizace. A právě jednoznačná identifikace výrobků je základním kamenem pro zajištění minimalizace těchto rizik,“ doplnil Tuček.

(fuk)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.