Elektřinu si vyrobí obce i družstva. Pomůže to v krizi

Dostatek energie není samozřejmost. A už vůbec ne dostatek energie za přijatelnou cenu. Ruská válka na Ukrajině nejen upozornila na zmíněná fakta, která si dříve mnoho lidí nepřipouštělo, ale také na nutnost zajistit alespoň do určité úrovně energetickou soběstačnost. Jedním ze směrů, kterým se zaměřuje pozornost, je takzvaná komunitní energetika. Podporovat ji plánuje i ministerstvo životního prostředí.

Podle v dubnu zveřejněné studie nezávislé expertní organizace EGÚ Brno má velký potenciál. „Komunitní energetika se jeví jako jeden z přínosných nástrojů pro posílení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zároveň usnadnění odchodu od fosilních paliv. Pokud bude komunitizace energetiky podpořena relevantní právní úpravou, může v mnoha případech pomoci lépe využít možnosti dané lokalitou,“ uvedli zpracovatelé studie.

Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren je  podle studie přes 4 GW, tedy dvakrát více, než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v České republice. U větrných elektráren by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v zemi.

Výstavbu fotovoltaických elektráren v menších obcích a nastartování rozvoje komunitní energetiky v Česku má  umožnit třicet miliard korun z Modernizačního fondu, které letos v Evropské unii obhájilo ministerstvo životního prostředí. „Přechod na čistší energetiku a zbavování se závislosti na fosilních zdrojích potřebujeme i v kontextu dnešní ruské agrese. Proto ještě letos chceme vypsat minimálně deset nových výzev v Modernizačním fondu. K nim patří především nové dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren v menších obcích do tří tisíc obyvatel. Obce se díky projektům posunou k větší energetické soběstačnosti a budou moci nastartovat komunitní energetiku,“ zdůraznila ministryně  Anna Hubáčková. Nové výzvy se rozeběhnou na přelomu května a června.

Budoucnost v komunitní energetice vidí třeba představitelé Brna. Radní tam v květnu podpořili členství města Brna v nově vznikající Unii komunitní energetiky. „Uskupení má za cíl podpořit rozvoj tohoto typu energetiky, odstranit legislativní a administrativní bariéry a nastavit efektivní dotační systém. Zároveň se hodlá zabývat sdílením zkušeností a informací a především propojovat v komunikaci obce, developery, energetické společnosti a orgány státu,“ uvedl náměstek primátorky Petr Hladík.

Město začalo už v roce 2015 se zaváděním  systému hospodaření s energiemi na budovách ve svém majetku. Spolupracuje na tom s veškerými organizacemi, které na městském majetku hospodaří. „Spustili jsme projekty na využití energií z obnovitelných zdrojů. Jedná se například o umisťování fotovoltaických elektráren na střechách městských budov, instalaci třetího kotle na spalování odpadu, efektivní využití vodíku nebo budování bioplynové stanice a zdroje na dřevní štěpku. Míříme k tomu, aby bylo město při výrobě energií soběstačné,“ podotkl Hladík.

Brno plánuje také vytvořit virtuální elektrárnu, do níž bude moci dodávat elektřinu kterýkoliv Brňan. „Chceme zde nastavit takové výkupní ceny, aby se lidem a firmám opravdu vyplatilo investovat do fotovoltaických a fototermických technologií,“ slíbil Hladík.

Na zapojení sdružených obcí do komunitní energetiky se připravuje i třeba MAS Pobeskydí. „Téma využívání obnovitelných zdrojů energie má v místní akční skupině tradici. Komunitní energetiku chápeme jako šanci jak reagovat na stávající energetickou krizi a pokusit se alespoň v malé míře prosadit princip výroby elektřiny v místě spotřeby,“ uvedl ředitel skupiny Pavel Žiška.

Dodal, že skupina je zatím na začátku. Zakládá energetické společenství, které v první fázi bude provádět osvětu a poskytovat poradenství, později podpoří přípravu pilotních projektů. „V první fázi lze očekávat zapojení asi deseti obcí,“ podotkl Žiška.

Protože jde o nové téma, očekává překonávání počáteční nedůvěry. „Lze také očekávat, že v budoucnu bude nedostatek kvalifikovaných lidí, kteří by navrhovali a realizovali instalaci zařízení a budování distribuční sítě,“ upozornil na případný další problém.

Hlavní překážkou je ale podle něj chybějící legislativa na úrovni České republiky. „Stávající legislativa nenutí velké distrubitury vykupovat a dále přenášet elektrickou energii například od vlastníků fotovoltaiky na střechách,“ upozornil Žiška.

Zlepšení má přinést novela energetického zákona

Očekávají ji zájemci o komunitní energetiku nejen z řad představitelů obcí a měst. „Lze uvažovat i o dalších typech komunit včetně sdružení rodinných domů či energeticky nezávislých průmyslových center. Komunitní projekty se vedle výroby elektřiny budou podílet i na výrobě a dodávkách tepla, stejně jako na poskytování potřebné flexibility do elektrizační soustavy prostřednictvím bateriové akumulace či inteligentního řízení spotřeby,“ upozornila Michalčáková z Frank Bold.

Zapojení do energetické komunity přitom může být jednou z možností, jak obyčejní lidé zvládnou přestát prohlubující se energetickou krizi. „Pro mnoho z nich, především pro vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci rostoucích nákladů,“ připomněl spolupracovník Centra pro dopravu a energetiku Tomáš Jungwirth.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.