Extrémní počasí drtí svět i Česko, hledají se řešení
Živelních katastrof po celé světě přibývá a Česká republika není výjimkou. Přibývá povodní do toho bojujeme se suchem. Jak předcházet škodám vzniklých z přívalových dešťů a dalších extrémů počasí nyní například řeší odborníci v rámci soutěže Adapterra Awards pořádané Nadací Partnerství. Stav je totiž katastrofální.
Podle Úřadu OSN pro snižování rizik katastrof – Office for Disaster Risk Reductions, došlo za posledních dvacet let ke dvojnásobnému nárůstu přírodních katastrof a událostí souvisejících s klimatem. V letech 1980 a 1999 jich bylo na světě zaznamenáno 3656 a v letech 2000 až 2019 už 6681. Nejvýrazněji přibylo podle odborníků povodní a záplav, které zřejmě budou stále častější. Ty se projevily hlavně ve východní Africe, jižní Asii a Číně. Bouře sužují hlavně Severní a Jižní Ameriku a jihovýchod Asia. Evropa trpí zejména vlnami ničivých a smrtících veder.
Nejhorší je na celé situaci fakt, že kvůli měnícímu se klimatu se mnohem hůře odhaduje dlouhodobá předpověď počasí. To se značně mění a často si dělá, co chce i během jednoho dne. V přímém důsledku extrémního počasí přišlo v letech 2000 a 2019 o život přes 475 tisíc lidí. Nejhorší jsou podle vědců bouřky, deště, povodně a sesuvy půdy. Vědecké poznatky naznačují, že se počet bouří a povodní bude zvyšovat s každým navýšením globální průměrné teploty o desetinu. Zkoumali, do jaké míry se v nich promítají kolísání a změny klimatu.
„Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší v kontextu posledních 500 let. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se ale lišila rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Přes padesát procent povodní na přelomu tohoto tisíciletí se vyskytovalo v létě a bylo to výrazně častěji než v předchozích obdobích vyšší povodňové aktivity,“ uvedl jeden z autorů studie Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Také letošní léto je z hlediska bouřlivého počasí extrémní. Kromě veder, bouřek či záplav, postihlo několik jihomoravských obcí ničivé tornádo. Již zmiňovaná soutěž Adapterra Awards hledá cesty, jak se na podobný charakter počasí připravit.
„Mezi finalisty Adapterra Awards najdeme přírodní prvky v Písečné, které slouží jako protipovodňová ochrana, nebo povodňový park v Rokycanech. Jak omezit splachy z polí, erozi a lokální povodně při přívalových deštích ukazuje ekofarma Petra Marady v okolí jihomoravských Šardic nebo třeba 200 kilometrů alejí vysázených na Podblanicku,“ vyjmenoval některé z finalistů Martin Ander z Nadace Partnerství.
Vítěze veřejného hlasování vyhlásí Nadace Partnerství spolu s vítězi vybranými odbornou porotou a speciálními oceněními na slavnostním večeru 4. listopadu v Praze.
Obrovským problémem je podle odborníků také velká sucha, která následují právě obvykle po povodních. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) si musíme na extrémy počasí bohužel zvykat. Zároveň je ale podle něj nutné hledat řešení. „Současnou i budoucí výzvou je udržet vodu v krajině. Musí se udělat hrozně pestré puzzle, které do sebe budou zapadat. A to se děje,“ myslí si Brabec.
Způsoby, jak předcházet dopady klimatických změn, se totiž hledají napříč republikou. Vodohospodáři například plánují zvýšení hladiny vodní nádrže Nové Mlýny. Nedávno získali souhlasné stanovisko EIA. „Zvýšení objemu na střední a dolní nádrži přispěje v suchých obdobích nejen k posílení průtokového režimu v řece Dyji, ale i v ostatních vodních tocích a kanálech pod vodní nádrží. Zvýšený objem také pokryje potřeby vody pro závlahy. Díky tomu budeme moci realizovat závlahové soustavy pro pět tisíc hektarů vinic a sadů. Bude také více vody pro lužní lesy pod Novomlýnskými nádržemi,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Brno zase zkoumá vydatnost takzvaných artéských vod. Sto metrů pod povrchem města se totiž nachází velká zásobárna vody. Průzkum se zaměřuje na zmapování vrtů do tohoto podloží. Vybrané vrty chce město opravit a připravit pro případy nedostatku vody nebo jiné krizové situace. Práce se týkají osmnácti vrtů v Brně nebo jeho blízkém okolí.
„V první řadě chceme ochránit unikátní geologické podloží pod Brnem, proto jsme se rozhodli zmapovat již existující vrty. Proběhla rešeršní analýza a ze 78 vrtů v rámci brněnské aglomerace bylo vybráno 18 vrtů vhodných k dalšímu posouzení. Na těchto objektech budou postupně realizovaný revizní a technické práce s cílem prověření možnosti jejich využití pro jímání podzemních vod. Probíhají zde čerpací zkoušky, měří se vydatnost a prověřují se možnosti vrtu pro krizové využití,“ nastínil náměstek primátorky pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Autor: Veronika Vindišová
