Jak ochladit město? Odborníci doporučují více vodních prvků a vtáhnout řeky do života

Končící letošní léto opět ukázalo, že si lidé v Česku musí zvykat na více dní trvající vlny veder a sucha. Jedním z opatření, která mohou dopady veder na lidi snížit a zpříjemnit jim život ve městech, jsou vodní prvky A nejedná se jen o kašny a pítka, ale také o přirozené vodní toky a plochy.

Takže zatímco naši předkové například řeky a potoky regulovali, usměrňovali, či dokonce schovávali do potrubí, v současnosti se představitelé měst a obcí snaží je na doporučení ekologů i urbanistů zapojit do jejich fungování. Vodu dostávají do města ale také v menším například pomocí pítek a mlžítek. Zároveň zdůrazňují, že je vhodné vodu kombinovat s dalšími prvky jako je zeleň a neplýtvat s ní.

Správné nakládání s nimi označuje za jeden z prvků adaptace na klimatickou změnu i Strategický rámec Česká republika 2030 ministerstva životního prostředí. „Adaptace na změnu klimatu musí vést několika směry. Prvním je šetření vodou a zadržováním vody, využíváním dešťové vody a revitalizace vodních toků. To souvisí s rozhodováním o využívání vodních zdrojů, a to nejen nad ovládáním infrastruktury,“ uvádí dokument.

Moravské Hospodářství proto oslovilo představitele moravských a českých měst s následujícími anketními otázkami o vodních prvcích v nich.

1. Vnímáte potřebu dostat do ulic  více vodních ploch?

2. Postavili jste v poslední době, dejme tomu pěti let, nějaké vodní prvky typu fontán, jezírek, rybníčků a podobně, nebo to máte to v úmyslu? Jak velké to jsou investice?

3. Snažíte se využít a vtáhnout do života města přirozené vodní plochy a toky?

Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí, Brno

1. Ano, vodní prvky dokážou příznivě ovlivnit mikroklima ve svém okolí. Zároveň jsou ceněny jako architektonické prvky na náměstích či parcích.

2. Za zmínku stojí nově realizovaný vodní prvek na Dominikánském náměstí. Další významnou rekonstrukcí prošel park na Moravském náměstí, kde nově vznikla velká vodní plocha. Ta je přístupná i pro veřejnost. Stavba získala i mnohá ocenění. Veřejná zeleň města Brna provozuje pítka a v letních měsících i mlžítka.

3. Jedním ze strategických projektů města je realizace protipovodňových opatření na Svratce a Svitavě. Řekám se díky úpravám vrací přírodní ráz, zároveň tu vzniká místo, kde mohou Brňané relaxovat. Nově se zde vybudují stezky, cyklotrasy, kolonáda a podobně. V části Svratky v blízkosti Poříčí vznikají i mokřady a tůně, které budou mít také pozitivní vliv na klima v okolí. Menším projektem v této oblasti je revitalizace Staré Ponávky. Zde se již podařilo realizovat několik etap v jižní části území a na dalších se pracuje.

Patrik Palátka, PR manažer Technických služeb, Hradec Králové

 1. V opravdu vysokých teplotách potřebu vnímáme. Ke zmírnění dopadů horka jsou vodní plochy ale pouze jedním z mnoha způsobů, jak toho docílit. Mezi další způsoby řadíme také výsadbu stromů, zakládání trvalkových záhonů, mozaikovou seč a jiné.

2. Postavili jsme například nové mlžící prvky. Každým rokem se jejich počet s pozitivním ohlasem obyvatel zvětšuje. Investice jsou individuální s ohledem na rozsah, umístění a podobně.

3. Hradec Králové má historickou návaznost na soutok Labe a Orlice. Je zde několik hojně využívaných lokalit s rybníky, městskými lesy a jinými. Všechna tato místa se podílejí na životě města a Hradečanů.

Petr Havránek, zastupující tiskový mluvčí, Ostrava

1. Určitě ano, neboť je osvědčenou pravdou, že každá vodní plocha či jakékoliv menší vodní prvky (fontány, kašny), stejně jako dostatek zeleně, velmi příznivě ovlivňují mikroklima města a přispívají k ochlazování v horkých měsících. Vodní plochy bývají často také vnímány jako rekreační zóny, stejně jako tryskající vodní prvky, které jsou vděčnými atrakcemi nejen pro děti.

2. Ano, zmínit  můžeme např. nedávno realizovaný projekt Park za poliklinikou v Ostravě-Hrabůvce, ve kterém byl vytvořen nový vodní biotop. Vytvořené jezírko výrazně obohatilo městské prostředí a současně zlepšilo mikroklima části sídlištní zástavy. Samotný provoz biotopu je zajištěn akumulací dešťových vod ze střech přilehlých budov. Samočistící schopnost biotopu pak zajišťuje čistička i pobřežní vegetační pásmo rostlin. Náklady této akce činily asi 23 milionů korun. Takových staveb je více, velmi oblíbená je kupříkladu Cesta vody v Bělském lese v Ostravě Jihu.

Za zmínku stojí také návrat veřejných pítek do městského prostředí, které bývají občany města v letních měsících hojně využívány. Jejich další výhodou je určitě to, že u jejich provozu není nutné řešit obalový odpad.

3. Zcela určitě. Ukázkou toho může být např. komunitní život na nábřeží řeky Ostravice, takzvaná Malá Kodaň, kde vznikl městský prostor pro různé aktivity od kulturních projektů až po trhy s lokálními výrobky. Lidé rádi tráví svůj volný čas u řek či vodních ploch, proto také město v těchto místech posiluje rekreační potenciál.

Lenka Vaculová, tisková mluvčí, Otrokovice

1. Ve městě je umístěna řada fontán a několik pítek. Samozřejmě každý vodní prvek v horkých letních dnech je přínosem. Proto jsme letos poprvé zavedli i takzvané mlžítko na náměstí. V tomto trendu bychom chtěli pokračovat i nadále. Přesto je zejména v období sucha dobré myslet také na samotné plýtvání s vodou a volit i jinou ochranu před horkem. Podobnou službu jako umělé vodní prvky udělají i vzrostlé stromy, které vytvářejí příjemný stín a snižují pocitovou teplotu. Proto se snažíme o zachování maximální zeleně ve městě a její průběžnou obnovu.

2. Ano, v loňském roce byla v rámci rekonstrukce tržiště na sídlišti Trávníky vybudována zcela nová fontána – takzvaný Ještěrkáč. Umělecké dílo akademického sochaře Radima Hankeho v podobě bájného ještěra se stalo funkční součástí tržiště. Hravý motiv láká k osvěžení především děti, kdy kromě klasických vodních trysek ukrytých ve hřbetu zvířete, chrlí z nozder vodní mlhu. Revitalizace prostoru tržiště včetně nové fontány vyšla radnici na 8,3 milionu korun.

3. Otrokovice jsou vodou obstoupeny. Protékají jimi řeky Dřevnice a Morava, perlou ve městě je pak vodní nádrž Štěrkoviště, která je současně rekreační oblastí. Nově byla kolem vodní plochy dobudována část cesty, která výrazně zlepšila průchod kolem vody a okamžitě se stala oblíbeným cílem procházek.

Jana Gáborová, vedoucí oddělení vnějších vztahů, Prostějov

1. Ano, ve městě máme kromě fontán několik mlžítek, která byla instalována v uplynulých letech a také samozřejmě pítka.

2. Viz odpověď č. 1.

3. Ano, město se věnuje například pravidelnému čištění mlýnského náhonu, v nedávné době také proběhla revitalizace pivovarského rybníčku v místní části Vrahovice.

Jan Pášma, tiskový mluvčí, Uherské Hradiště

1. V horku poskytuje město k dispozici občanům takzvanou mlžnou bránu na centrálním Masarykově náměstí. Jde o esteticky vyhovující sestavu, ve které je konstrukce s rozstřikovači zasazena v květináčích. Tento prvek je pro osvěžení masivně využíván občany a je oblíbený zejména u dětí. V horkých letních dnech je také zajištěno kropení ulic pomocí kropicích vozů. K dispozici jsou také pítka na Palackého, Mariánském náměstí, v parku Smetanovy sady (u dětského hřiště), na Svatojiřském nábřeží a kašna s pitnou vodou je k dispozici na Zelném trhu. Historické kašny jsou na Mariánském i Masarykově náměstí, novodobé pak ve Smetanových sadech, v parku Bastion, V Havlíčkové ulici, na nádvoří Reduty a Na Rybníku.

2. Z poslední doby to byla pítka na Palackého náměstí a ve Smetanových sadech, kde je na dětském hřišti také nový herní prvek s využitím vody, velké opravy se dočkal vodní prvek v parku Bastion. Vodní prvky nejsou investicí jednoduchou a levnou a vysoké jsou rovněž náklady na provoz, čištění a údržbu, což souvisí s technologií, která většinou vyžaduje napojení na elektřinu, vodní zdroj i kanalizaci.

3. Město má zpracován zásadní architektonicko-urbanistický záměr na komplexní revitalizaci nábřeží řeky Moravy, jehož hlavním motivem je přiblížení řeky městu a jeho využití jako relaxační zóny pro obyvatele města, a také zlepšení podmínek pro návštěvníky města při vodní turistice.

V současné době je také v běhu řešení návrhu komplexní revitalizace centrálního Masarykova náměstí. V návrhu, který zvítězil v nedávné architektonicko-urbanistické soutěži, jsou mimo jiné obsaženy také dva nové vodní prvky, ekologické nakládání s dešťovou vodou i doplnění zeleně.

Ve fázi studie je prostranství před sportovní halou, kde se s novým vodním prvkem prvku také počítá, stejně jako ve studii na rekonstrukci centra sídliště Štěpnice.

Připravována je obnova vodního prvku na náměstí Republiky a na nádvoří Staré radnice, řešíme nové umístění a zprovoznění kašny s plastikou Pramen z Protzkarovy ulice.

U řady projektů v poslední době měníme nepropustné zpevněné povrchy za vsakovací, jejichž efektem je udržení vody v krajině. Několik takových projektů bylo realizováno na sídlišti Štěpnice, aktuálně probíhá stavba na ploše v Okružní ulici a další podobné projekty jsou připravovány.  

Loni jsme změnili střechy Základní školy Za Alejí na takzvané zelené střechy, aby zadržovaly část dešťových vod. Vysazujeme stromy a vegetační pásy v rámci územního systému ekologické stability v krajině (nedávno Mařatice, Jarošov, Sady) a doplňujeme zeleň ve městě.

Těmito kroky se snažíme naplňovat principy a koncepční doporučení, ke kterým nás vede Adaptační strategie města na změnu klimatu, kterou si město pořídilo v roce 2021 v rámci projektu Hradiště Chytře. 

Lucie Mahdalová, pracovnice vztahů s veřejností, Zábřeh

1. Ano, zvyšující se teploty a koncentrace prachu ve městech vyžadují efektivní řešení. Městská zeleň hraje klíčovou roli v ochlazování a zlepšení kvality vzduchu, ale vodní prvky, jako fontány či jezírka, rovněž přispívají k vyšší vlhkosti vzduchu a poskytují osvěžení pro obyvatele.

2. Nedávno jsme dokončili projekt tůně v novém parku Knížecí sady, investice činila 4 miliony korun. Plánujeme také instalaci kašny na náměstí Osvobození (3 miliony korun) a dalších vodních prvků v různých částech města. Tyto investice mají za cíl zlepšit kvalitu života obyvatel a podpořit biodiverzitu.

3. Ano, město Zábřeh se aktivně snaží o integraci přirozených vodních ploch do života města. Vybudovali jsme odpočinkové místo na břehu Moravské Sázavy (Hlubinka) a zlepšujeme přístup k rybníku Oborník. Také jsme zrealizovali nový park Knížecí sady s vodním prvkem, který dále obohacuje naše veřejné prostory a podporuje přírodní hodnoty města.