Jak omezit plýtvání potravinami? Vědci z Brna hledají odpověď

Statistiky EU uvádí, že v Česku se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin. Jak udělat zbytečnému plýtvání přítrž? A je možné ovlivnit chování domácností, aby snížily celkový objem vyplýtvaných potravin?

Výzkumníci z Mendelovy univerzity se snaží přijít věci na kloub a v rámci projektu „Neplýtvej potravinami“ zrealizovali unikátní rozbory komunálního odpadu více než 900 brněnských domácností. Rozbor odpadu byl zaměřený na zjištění množství vyplýtvaných potravin z vybraných lokalit. Ty přitom nebyly vybrány náhodně – byly zastoupeny tři typy zástaveb, neboť každý typ zástavby budou výzkumníci monitorovat zvlášť, jelikož se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení odpadu.  Zastoupena byla venkovská zástavba, vilová zástavba a sídlištní zástavba. 

„Projekt začal v polovině roku  2019, základní myšlenka projektu je taková, že bude probíhat 3 roky, neboť jeho součástí je kontrolovaný intervenční experiment zaměřený na chování domácností,“ říká jedna z autorek projektu Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Už první výsledky jsou zajímavé

Ačkoliv není dle Kubíčkové možno  z prvních sběrů dělat definitivní závěry, protože právě u plýtvání potravinami je  možný vliv sezonnosti, první výsledky naznačují zajímavá zjištění.

„Oficiální uváděné statistky o plývání potravinami a reálné množství potravin, které obyvatelé vyhodí do komunálního odpadu, v průměru dramaticky neliší. Zajímavým  zjištěním je však rozdíl  v objemu potravinové složky komunálního odpadu u jednotlivých typů zástaveb. Nejvíce potravin skončí v popelnicích  u sídlištní zástavby. Na základě naměřených dat v přepočtu na 1 obyvatele a rok  je na sídlištích vyplýtváno okolo 33 kg potravinového odpadu.  V tomto případě  předpokládáme, že většina potravinového odpadu skutečně skončí v komunálním dopadu, neboť zde není možnost kompostování či ve větším množství zkrmení zbytků zvířatům. Znamenalo by to tedy, že tento typ lokality dá nejpřesnější obrázek o tom, kolik potravin je v domácnostech vyplýtváno. U vilové zástavby je pak možno na základě prvních sběrů  určit objem vyplýtvaných potravin v přepočtu na člověka a rok 20 kilogramů a  u venkovské zástavby je po přepočtu možno konstatovat, že jeden člověk vyhodí do popelnice v průměru přibližně 21 kg potravin ročně,“ uvádí Lea Kubíčková.

„Složení vyplýtvaných potravin nás nepřekvapilo, brněnské domácnosti kopírují trendy – nejvíce se vyhodí pečivo, ovoce a zelenina, nejmenší zastoupení má maso a masné výrobky,“ doplňuje Kubíčková.

Statistiky EU  uvádí, že v Česku se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin, z čehož tedy plyne, že objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí  ročně cca 81 kilogramů. Plýtvání potravin však neprobíhá pouze v domácnostech, ale také v maloobchodě  i velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování.

Je tedy třeba vypočíst, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílí právě domácnosti. Dle MŽP se právě domácnosti  na plýtvání podílí přibližně 31 %, což představuje přibližně 254 tisíc tun  vyplýtvaného jídla ročně. Z těchto statistik tedy  plyne, že jeden člověk v Česku vyplýtvá v domácnosti okolo 25 kg potravin ročně.

A jak bude projekt pokračovat?

„Na leden připadl zimní sběr, pak nás čeká ještě jeden jarní a máme data o plýtvání domácností za celý rok – všechny 4 roční období. Tato data zpracujeme a spočítáme, kolik jedna domácnost za rok skutečně vyplýtvá potravin. Poté v létě 2020 začínáme působit na chování spotřebitelů, a budeme doufat ve změnu jejich chování – tzn. začneme realizovat kampaň. Víc prozradit k samotným kampaním zatím nemohu. Ještě ale dodám, že se stále budeme 4x ročně rozebírat a měřit odpad,“ uzavírá Lea Kubíčková.

Zajímavý průzkum

Zajímavé je porovnání reálného objemu vyplýtvaných potravin a subjektivního odhadu vyplýtvaného množství potravin. Dle výsledků dotazníkového šetření výzkumného týmu z PEF Mendelu se lidé domnívají, že se na jednu osobu připadá v průměru „jen“ 10,5 kg zbytečně vyhozených potravin.

Autor: Kamila Fuchsová