Jihomoravský kraj žádá ministerstvo o jasná pravidla k novému stavebnímu zákonu

Jihomoravští zastupitelé napříč politickým spektrem vyzvali Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) k okamžitému zintenzivnění spolupráce při zavádění novely stavebního zákona do praxe. Podle kraje i jednotlivých obcí stát selhává v metodickém vedení, což může ohrozit plynulost stavebních řízení v nadcházejících letech.

Apel na resort, v jehož čele stojí Ministerstvo pro místní rozvoj, podpořila 21. září 2026 drtivá většina krajských zastupitelů. Podnět k usnesení vzešel z diskuse, kterou otevřel opoziční zastupitel a starosta Břeclavi Svatopluk Pěček. Ten upozornil, že úředníci v terénu, kteří mají novou legislativu aplikovat, jsou měsíce před spuštěním změn bez konkrétních informací.

Transformace v letech 2027 a 2028

Základem sporu je rozsáhlá reorganizace stavební správy, kterou přináší novela podepsaná prezidentem republiky 17. září. Reforma počítá se vznikem zcela nové struktury:

• Úřad rozvoje území jako centrální orgán,
• 14 krajských úřadů rozvoje,
• 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností.

Tento model se má do praxe zavádět postupně v průběhu let 2027 a 2028. Právě logistická a procesní náročnost přechodu vyžaduje podle samospráv precizní metodiku, která však zatím chybí.

„Impuls přišel přímo z území. Města a jejich stavební úřady stále nemají dostatek informací, jak se mají na změny prakticky připravit. Zákon je podepsaný a teď je potřeba soustředit se na jeho uvedení do praxe. Obce a úředníci musí včas vědět, co se od nich očekává,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Kritika územních koordinátorů

Resort pro místní rozvoj již na jaře deklaroval, že pro hladký průběh reformy vyšle do regionů územní koordinátory. Ti měli sloužit jako spojovací článek mezi státem a samosprávami. Dosavadní zkušenost Jihomoravského kraje je však podle radního pro územní plánování Martina Malečka negativní.

„Koordinátor ministerstva byl na krajském úřadě poprvé až před prázdninami. Přesto jsme dosud nedostali informace v rozsahu, který pro přípravu tak zásadní změny potřebujeme. Při návštěvě navíc nedošlo ani k jednání s vedoucími dotčených odborů,“ vysvětlil Maleček. Podobné zprávy podle něj přicházejí i z obcí s rozšířenou působností (ORP), kde panuje nejistota ohledně personálního a technického zajištění nových pracovišť.

Požadavek na intenzivní školení

Kraj požaduje, aby ministerstvo v následujících měsících zintenzivnilo komunikaci a zahájilo slibovaná odborná školení zaměřená na praktickou aplikaci práva. „Nechceme čekat na poslední chvíli. Potřebujeme od ministerstva jasné metodické vedení, aby přechod na nový systém nezpůsobil problémy úřadům, obcím ani občanům,“ uzavírá usnesení kraje.

Usnesení podpořily všechny politické kluby zastoupené v zastupitelstvu (KDU-ČSL, ODS, TOP 09, Starostové pro jižní Moravu, ANO 2011, SPD, Trikolora, PRO a Svobodní a STAČILO! V JMK), což dává apelu silný politický mandát pro další vyjednávání s vládou.

(red)