Jižní Morava vybudovala stovky tůní. Podle expertů jsou však často nefunkční

V jihomoravské krajině vzniklo mezi lety 2009 a 2023 přibližně 450 tůní. Navzdory vysokému počtu realizací však projektům chybí příklady dobré praxe. Podle Jana Sychry z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity jsou mnohé z těchto prvků technicky nezvládnuté a bez následné péče neplní svůj účel – tedy zadržení vody a zvýšení biodiverzity.

Tůně se v posledních letech staly populárním a často dotovaným nástrojem pro úpravu krajiny. Výzkum týmu z Masarykovy univerzity však ukazuje, že samotné vyhloubení nádrže nestačí. „Je potřeba mít od začátku jasně nastavený management zásahů, aby tůně plnily svůj účel,“ uvedl Sychra na konferenci Nadace Partnerství. Bez aktivní údržby tůně rychle degradují, zarůstají rákosím a jejich přínos pro ekosystém mizí.

Problém s odpadními vodami

Zásadním nedostatkem je kvalita vody. V mnoha případech jsou tůně budovány v obcích, které nedisponují čistírnou odpadních vod. Vodní plochy pak fakticky fungují jako jímací nádrže pro odpadní nebo meliorační vody, což vede k vysoké koncentraci živin a rozvoji sinic. Podle odborníků tak nelze hovořit o podpoře biodiverzity, ale spíše o technickém řešení nakládání s odpadem, které je chybně prezentováno jako environmentální opatření.

Technické a koncepční chyby

Kromě znečištění naráží experti na chyby v samotné konstrukci:

• Nevhodné parametry: Příliš strmé břehy a nadměrná hloubka. Při vysychání pak tůně paradoxně stahují vodu z okolní krajiny.
• Špatná lokalizace: Budování v nivách potoků, kde tůně blokují obnovu vlhkých luk, které jsou pro jižní Moravu typické a žádané.
• Zarybňování: Neodborné nasazování ryb, včetně invazních druhů, vede k dalšímu zhoršování kvality vody.

Nutnost aktivního managementu

Aby tůně fungovaly, vyžadují pravidelnou údržbu, jako je kosení rákosí až do vody alespoň dvakrát ročně. Jako ideální se jeví kombinace s pastvou hospodářských zvířat v okolí, která přirozeně udržuje otevřené břehy a omezuje výskyt ryb.

Určitý posun v kvalitě realizací by mohly přinést nové projekty, například v Nikolčicích na Břeclavsku, kde se odborníci snaží propojit tůně s lučními rozlivy a vytvořit tak fungující model pro zbytek regionu.

(red)