Jubileum přední české scény, kterou úspěšně přes třicet let řídí Stanislav Moša

Těsně před letošními letními prázdninami vyvrcholily oslavy osmi desetiletí, která uplynula od vzniku Městského divadla Brno. Tato přední česká divadelní scéna je zaměřená na činoherní a hudební, především muzikálovou produkci. Její počátky spadají do roku 1945, kdy absolventi konzervatoře založili Svobodné divadlo. Po různých peripetiích, kdy došlo ke stěhování divadla do současného místa v Lidické ulici a k nefunkčnímu spojování několika souborů, se v roce 1991 původní Divadlo bratří Mrštíků osamostatnilo a již od roku 1992 je neodmyslitelně po dlouhá léta úspěšně vedeno ředitelem Stanislavem Mošou pod zkratkou MdB.

Režisér, textař,libretista Stanislav Moša oslaví v únoru příštího roku své sedmdesáté narozeniny. „Jeho“ divadlo lze nazvat nejen českou, ale i evropskou divadelní scénou, neboť MdB již dlouho hostuje v řadě zemí, kde uvádí původní výlučně česká i zahraniční autorská díla a zároveň v cizině šíří i naše kulturní dědictví. Koncem 90. let minulého století Moša například režíroval v italském Terstu a později pak i v německém Bautzenu či v chorvatské Rijece Osudy dobrého vojáka Švejka. Úspěšný ředitel Městského divadla Brno zdůrazňuje, že Švejka v žádném případě nepovažuje za rozporuplnou postavu.

„V mé dramatizaci se vždy jedná o člověka, který je šťastný v každém okamžiku svého života, ať už se kolem něho pohybují bizarní fízlové, tupí oficíři, anebo vzduchem létají kulky, kolem vybuchují šrapnely. A takto ho vnímali i všichni diváci včetně těch našich v Brně, kde jsem inscenaci uvedl v roce 2003 s Erikem Pardusem nebo Zdeňkem Junákem v hlavní roli,“ říká Stanislav Moša. Dodává, že například v Německu zažívali diváci milé překvapení, když na jevišti neviděli ve Švejkovi čirého idiota tak, jak je obecně v německy mluvících zemích prezentován.

Na můj dotaz, zda se podle jeho názoru většina Čechů chová opravdu jako Švejci, dále uvádí, že na tuto otázku neumí odpovědět, protože Švejka prostě vidí jinak, a mělo by to být patrné z jeho režijního pojetí. „Náš národ obdivuji a mám k němu vřelý vztah, byť ne vždy mi dělá radost,“ zdůrazňuje Moša. Vadí mu, že v češtině se užívá slovo „švejkovat“, jehož obsah s postavou Haškova románu nemá podle jeho názoru vůbec nic společného.                              

Platforma pro uvádění původních děl

Z iniciativy Stanislava Moši byl před více než dvaceti lety zahájen provoz Hudební scény Městského divadla Brno. „Již před jejím otevřením jsme deklarovali, že se bude jednat o prostor, v němž získají současní autoři platformu pro uvádění svých původních děl, a to se děje po celou dobu trvání její existence, a navíc na to navázalo i realizování světových premiér autorů ze zahraničí,“ připomíná. Ve všech souborech, které se na jevišti Hudební scény představují, se podle jeho slov podařilo rovněž koncentrovat ty nejlepší interprety a realizátory hudebního žánru v naší zemi. Městskému divadlu Brno, které v nedávných dnech oslavilo významné jubileum, ředitel Moša do dalších osmdesáti let divadlu přeje, aby šlo i „nadále svou cestou, sebevědomou a svobodnou v maximální náročnosti vůči sobě, vůči všem zúčastněným, a to vše v přátelství a úctě“.

Režisér, textař, libretista Stanislav Moša, který je od roku 1992 ředitelem Městského divadla Brno pochází z Nového Jičína. Na Státní konzervatoři v Ostravě vystudoval hudebně-dramatický obor a v roce 1983 pak také režii na Janáčkově akademii  V Brně. V roce 1990 se stal uměleckým šéfem a o dva roky později pak ředitelem Městského divadla Brno. Za svého působení ve funkci uměleckého šéfa zavedl u herců a hereček v Městském divadle Brno termínované smlouvy na dobu jednoho roku, které používá i v současnosti. Režijně nastudoval více než 120 inscenací a působil rovněž v zahraničí, například v Německu, Itálii, ve Slovinsku. Je autorem nejen libret, ale i textů. Jeho nápadem byla realizace Soudobé hudební scény Městského divadla Brno.

Autor: Kristián Chalupa