Lepší se kvalita ovzduší, pomohly výměny starých kotlů

Kvalita ovzduší se dlouhodobě zlepšuje, tvrdí to odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu. Přispívají k tomu i postupné výměny starých kotlů. Změnu k lepšímu vnímají i v Ostravě, kde mají nově nainstalovány měřiče, které budou stav ovzduší monitorovat několik měsíců. 

Příčiny znečištění ovzduší v různých místech České republiky takzvanými receptorovými modely zjišťují odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od roku 2018. Prozkoumaných lokalit je už celá řada a z nasbíraných výsledků se dají vyčíst zajímavé dlouhodobé trendy. Odborníci tvrdí, že v severních krajích je znečištění z vytápění domácností tvořeno hlavně emisemi ze spalování uhlí, zatímco na jihu převládá biomasa a znečištění z domácností je zde celkově nižší. Tento gradient byl postupně zjištěn jak na Moravě, tak v Čechách. S odlišným způsobem vytápění souvisí větší koncentrace uhlíkatých částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu na severu.

Zřetelný je podle ČHMÚ také časový vývoj. „Pozorujeme postupný pokles emisí z vytápění domácností v celé České republice, který vede k celkovému zlepšení kvality ovzduší. Některé sloučeniny v ovzduší, tzv. molekulové markery, naznačují zlepšení spalovacích procesů při vytápění domácností, které lze přičíst výměně starších kotlů na pevná paliva za modernější. Zajímavý je v této souvislosti poměrný nárůst koncentrací látek vznikajících ze spalování měkkého dřeva, způsobený pravděpodobně vyšším využitím automatických kotlů na dřevní pelety,“ prozrazuje Radim Seibert z Oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ. 

Kvalitu ovzduší měří senzory

Právě v Ostravě mají nový projekt zaměřený na kvalitu ovzduší. Městský obvod Slezská Ostrava na konci roku rozmístil na svém území speciální měřící senzory. Jde o přeshraniční projekt  pod názvem Vzduch bez hranic, který realizuje společně se slovenským městem Stará Turá. Projekt je financován z programu Fond malých projektů Interreg Slovensko – Česko 2021–2027. Celkem bylo rozmístěno 53 senzorů, z toho 48 na území Slezské Ostravy a 5 ve Staré Turé.

Senzory jsou menší než krabice od bot, což umožňuje jejich nenápadné a flexibilní umístění i v místech s vysokým pohybem osob. Jedná se o nejrozsáhlejší síť mobilních čidel, jaká kdy byla na území obvodu instalována. „Tento projekt je pro nás pilotní a má ukázat, zda tato malá měřicí zařízení, která nejsou certifikovaná pro účely oficiálního měření, dokážou nabídnout údaje srovnatelné se stacionárními stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu. Zároveň chceme, aby byla všechna data veřejně dostupná, aby si každý mohl jednoduše ověřit kvalitu ovzduší ve své ulici nebo lokalitě,“ přibližuje starosta Richard Vereš, starosta městského obvodu Slezská Ostrava a zastupitel Moravskoslezského kraje. 

Sběr dat bude probíhat šest měsíců, během nichž budou senzory průběžně monitorovat stav ovzduší i hlučnost v jednotlivých lokalitách obvodu i partnerské Staré Turé. Po ukončení měření bude zpracován souhrnný veřejný výstup, který představí výsledky měření. Získaná data budou sloužit také při jednáních s velkými znečišťovateli a v procesech EIA, kde městský obvod dlouhodobě upozorňuje na zvýšenou prašnost či hluk. Nově získaná data mohou výrazně posílit argumentaci městského obvodu při posuzování dalších plánovaných zátěží.

„Měřice jsme rozmístili napříč celým obvodem – u dopravních tepen, průmyslových podniků, u mateřských a základních škol i v okolí Heřmanické haldy. Chceme znát skutečnou kvalitu ovzduší v místech, kde se lidé každý den pohybují a žijí. Pokud se technologie osvědčí, chceme ji postupně využívat i v dalších letech a rozšířit ji na další lokality,“ dodává Vereš.

Výměna kotlů musí pokračovat 

Situace týkající se ovzduší se dlouhodobě zlepšuje napříč Českou republikou, dokládá to Zpráva o životním prostředí 2024, kterou vláda projednala na konci loňského roku. Podle ministerstva životního prostředí za to mohou významné investice, mezi které patří i výměna starých kotlů. České republice se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší, zvyšuje se využití odpadů a lesy se obnovují po kůrovcové kalamitě, což podstatné pro jejich schopnost znovu ukládat uhlík. 

„Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat a národní emisní závazky pro vybrané látky znečišťující ovzduší, stanovené k roku 2030, se s velkou pravděpodobností podaří splnit. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu. Z pohledu kvality ovzduší je tak urgentní pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov,“ píše se ve  Zprávě o životním prostředí 2024. 

Autor: Veronika Vindišová