Mladí jsou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu

Mladí lidé ve věku 18-24 let jsou nejohroženější věkovou skupinou účastníků silničního provozu. To platí nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropskou unii. Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) uvádí, že zatímco během uplynulé dekády přišlo v rámci EU o život při nehodách v průměru 49 osob na 1 milion obyvatel, u mladých ve věku 15-30 let to bylo 67 jedinců (v ČR se jedná o 54 a 80 osob). Ze statistik dále vyplývá, že výrazně ohroženější jsou mladí muži. Na jeden milion mladých žen v populaci ročně připadá 25 obětí nehod, u mladých mužů je to hrozivých 106 mrtvých – více než čtyřikrát více (v ČR je to 29 a 129 jedinců). Velmi znepokojivým zjištěním je, že u mladých osob jsou v rámci EU dopravní nehody příčinou 18 procent všech příčin jejich úmrtí (v ČR se jedná o 17 procent). Ovšem zdaleka nejohroženější jsou mladí ve věku 18-24 let. U žen v dané věkové kategorii je to cca 18 procent, u mužů dokonce celá čtvrtina. V těsném závěsu jsou sedmnáctiletí, kdy mladých žen umírá cca 17 procent a mužů bezmála čtvrtina. Mladí řidiči bez ohledu na míru jejich zavinění jsou účastníky 37 procent všech smrtelných nehod – v EU i ČR.

Evropská komise i Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu proto doporučují vícefázový způsob přípravy nových řidičů. Navazující vzdělávání nových řidičů musí cílit zejména na zdokonalování ovládání motorových vozidel a dopravně psychologické vzdělávání s primárním cílem působit na rozvoj žádoucích postojů nových řidičů. Kurzy musí být zaměřeny na zdokonalování techniky řízení motorového vozidla či zvládání rizikových situací. V žádném případě nesmějí v účastnících vyvolávat sebepřeceňující pocity. Příprava musí být zaměřena na demonstraci hrozících rizik v silničním provozu.

Ledy se začínají hýbat i v České republice. Novela zákona o silničním provozu, jejíž předpokládaná účinnost je od 1. ledna 2024, se výrazně zaměřuje na čerstvé držitele řidičského oprávnění. První výraznou novinkou je možnost řídit vozidlo od 17 let, a to pod dohledem mentora. To se osvědčuje v řadě členských států Evropské unie. Dle odborníků z nizozemské výzkumné instituce SWOV se řidič může považovat za zkušeného po ujetí cca 100 000 kilometrů. Aby se mohl uchazeč o řidičské oprávnění stát řidičem skýtajícím záruku, že zvládá potřebné základy samostatné a bezpečné jízdy, měl by v rámci praktické přípravy odjezdit alespoň 3 000 kilometrů a za volantem strávit přinejmenším 100 hodin. To je zjištění švýcarské rady pro bezpečnost silničního provozu Bureau de prévention des accidents, člena Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu (ETSC). Švédští a norští odborníci doporučují ujet alespoň 5 000 kilometrů. Pravděpodobnost účasti na nehodě se pak po zahájení samostatně praxe snižuje o nemalých 40-50 %. Skutečný počet odjetých kilometrů a hodin strávených řízením vozidla pod dohledem učitele nebo jiné osoby však obecně bývá výrazně nižší. Nepřekvapí, že novopečení řidiči čelí 3-4x většímu riziku účasti na dopravní nehodě než jejich zkušení kolegové. V České republice například odjezdí žáci v autoškole před zkouškou za účelem získání řidičského oprávnění skupiny B (osobní automobil) cca 500 km. A to je žalostně málo.

Odjetí tří tisíc kilometrů před zahájením samostatné řidičské praxe je jedna věc, ekonomické náklady spojené s přípravou v autoškole druhá. Některé evropské státy se proto snaží docílit dosažení dostatečné řidičské erudovanosti u novopečených řidičů zavedením institutu tzv. řízení pod dohledem (accompanied driving). Jízda pod dohledem zaručí, že budoucí motorista najezdí až několik tisíc kilometrů v přítomnosti zkušeného řidiče (tzv. mentora, zpravidla se jedná o někoho z blízkých). Tato příprava trvá až rok, budoucí řidiči tak mají možnost seznámit se se specifiky jízdy ve všech obdobích roku. Navíc najezdí mnoho kilometrů i daleko od svého bydliště, při jízdě tak musí být schopni samostatně řešit všechny možné dopravní situace; nemohou tak sázet na mechanickou paměť, která jim nejednou umožňuje úspěšně zvládat řízení vozidla v okolí jejich bydliště či autoškoly. Jedním z důležitých benefitů je, že si plně uvědomí odpovědnost, kterou budou mít, až samostatně vyrazí do provozu. Efekt takové přípravy se odvíjí od kvality doprovázejícího řidiče, počtu hodin strávených při přípravě a náročnosti podmínek, ve kterých příprava probíhá. Obecně je považován tento model za bezpečný. Konkrétní údaje ze Švédska vypovídají o tom, že jízda pod dohledem je cca 10x bezpečnější, než když novopečený řidič samostatně vyrazí po úspěšně zvládnuté zkoušce do provozu bez předchozí praxe s doprovázející osobou.

Statistiky nehod novopečených řidičů, kteří před samostatnou praxí jezdili pod dohledem, bývají příznivější. V Německu registrují až o 36 % nižší nehodovost těchto šoférů, až o čtvrtinu se snižuje i počet jejich přestupků při řízení. Švédští nováčci vykazují během prvních dvou let nehodovost nižší o zhruba 35 %. Z Norska je rovněž hlášen nižší počet nehod těchto řidičů, nicméně tento model přípravy zde je využíván velmi zřídka. Obecně však je tento model přípravy považován za efektivní. O tom ostatně svědčí skutečnost, že se s ním můžeme setkat v řadě (nejen) evropských států – mezi ně se řadí např. státy Beneluxu, Pobaltí, Švédsko, Norsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Švýcarsko či Velká Británie. 

Smyslem řízení pod dohledem je získávání řidičských dovedností, a právě přítomnost mentora-zkušeného řidiče může pomoci osvojit si správné návyky za volantem. Návrh novely silničního zákona detailně specifikuje, jak má řízení doprovázených řidičů pod dohledem mentorů probíhat. Žadatel o řidičské oprávnění může nastoupit do autoškoly již od 15,5 let, po ukončení výuky a výcviku (nejdříve v 17 letech věku) ho autoškola přihlásí ke zkoušce z odborné způsobilosti. Následně mu bude uděleno řidičské oprávnění a vydán řidičský průkaz. Od 17. narozenin může řídit osobní vozidlo sk. B pod dohledem mentora. Ode dne 18. narozenin končí lhůta a novopečený řidič již může řídit bez doprovodu. Mentor musí mít oprávnění skupiny B minimálně 10 let a současně alespoň 5 let bez přerušení (z důvodu bez odnětí řidičského průkazu apod.), bez záznamu bodů v době zahájení a po celou dobu činnosti mentora. Zákonný zástupce nového řidiče nahlásí mentora na úřad, registr řidičů zkontroluje podmínky a zapíše mentora k řidiči.

Dalším nově zaváděným institutem je tzv. řidičský průkaz na zkoušku. Jedná se o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá nový řidič šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně psychologickou přednášku a tzv. evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jak jim předcházet a také bude čtyřhodinová teorie a jízda v autoškole. Dopravně psychologická část kurzu je velmi důležitá, a to především v případě mladých řidičů ve věku do 25 let. Za hlavní příčiny nehod způsobených mladými nováčky za volantem lze totiž považovat nejen nedostatek řidičských zkušeností, ale také nedostatek jejich povědomí o možných dlouhodobých následcích vážných nehod, odvádění pozornosti od řízení mobilními telefony, podceňování vlivu užívání drog a alkoholu na výkon řidiče, klam nesmrtelnosti, hecování ze strany vrstevníků a v poslední době i zvýšenou úroveň agresivity. Dále pak se jedná o rizikové osobnostní charakteristiky mnoha nových mladých řidičů a také jejich nedostatečný potenciál včas odhalit a adekvátně vyřešit rizikové situace v provozu. Z původního návrhu se odstranilo poloviční bodové konto (6 bodů) pro začínající řidiče. Ministerstvo dopravy to vysvětluje tak, že nechtějí tyto řidiče hned vyřadit z provozu. Takto je tomu například v Německu. Obsahově se pojetí kurzů v rámci řidičského průkazu inspirovalo v Rakousku.

Novela zákona o silničním provozu také zjednodušuje systém bodového ohodnocení přestupků. Nově budou pouze tři bodová pásma, za 6, 4 a dva body, zatímco aktuálně je pásem pět (2, 3, 4, 5 a 7 bodů). Dojde tak ke zpřehlednění celého systému. Naopak ke zmírnění postihů dochází u bagatelních prohřešků, jako jsou např. porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel či zapomenutí dokladů. Zde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2 000 Kč na 1 500 Kč, body se neudělují.

Zpracoval Roman Budský (Platforma VIZE 0) s využitím podkladů Ministerstva dopravy, Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu (ETSC) a nizozemského nezávislého dopravně bezpečnostního institutu SWOV.