Nařízení EU o odlesňování (EUDR): Jaké přináší povinnosti?

Nařízení Evropské unie o odlesňování (nařízení č. 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010) se dotkne celé řady subjektů. A to nejen v lesnickém průmyslu, ale v mnoha dalších oborech.

O tom, jaké povinnosti a komu nařízení zavádí, hovoří pro Moravské hospodářství Colette Sladká, advokátka oddělení životního prostředí v advokátní kanceláři Deloitte Legal.

Na koho se nové povinnosti podle EUDR budou vztahovat?

Nové povinnosti podle EUDR se budou vztahovat na všechny fyzické i právnické osoby, které na unijní trh importují nebo exportují relevantní produkty ze skotu, kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, kaučuku a dřeva, a rovněž na ty, kteří s těmito produkty obchodují či je produkují.

Dopad EUDR bude široký a zasáhne různé dodavatelské řetězce. Nařízení ovlivní nejen potravinářský průmysl, zahrnující produkty jako maso, konzervy, kůže, sója, káva, kakao a palmový olej, ale také papírenský a polygrafický průmysl, který produkuje knihy, časopisy, letáky, tašky či krabice. Navíc se EUDR dotkne i chemického a těžkého průmyslu, kde jsou relevantní technické produkty jako kyseliny z palmového oleje či výrobky z kaučuku, včetně pneumatik a těsnění.

Lze uvést kolika subjektů v ČR se může dotknout?

Přesný počet subjektů v České republice, které budou muset splnit nové povinnosti podle EUDR, nelze jednoznačně určit. Odhaduje se však, že přímo či nepřímo bude ovlivněna většina českých společností.

Jak na ně nařízení EUDR dopadne?

Nové povinnosti povedou k výrazné administrativní zátěži a zvýšeným nákladům, které budou spojeny s implementací nových systémů a procesů do jejich provozů.

Může se nařízení dotknout obcí nebo jimi zřizovaných subjektů? V jakých případech?

Ano, nařízení EUDR se může dotknout také obcí nebo jimi zřizovaných subjektů. EUDR se vztahuje na všechny fyzické a právnické osoby a neobsahuje žádné výjimky pro územně samosprávné celky. Obce jakožto právnické osoby nebo jimi zřizované právnické osoby budou mít stejné povinnosti, pokud na unijní trh importují nebo exportují dotčené zboží, nebo s ním obchodují či ho vyrábí.

Lze uvést příklad?

Ukázkovým příkladem může být les ve vlastnictví obce, z něhož se těží dřevo pro následné zpracování či prodej.

Jaké hlavní povinnosti nařízení zavádí? Jakým způsobem má plnění těchto povinností přispět k naplnění cílů nařízení?

EUDR zavádí několik klíčových povinností. Hlavním cílem EUDR je zajistit, aby se na unijní trh nedostaly žádné produkty, u nichž existuje nezanedbatelné riziko, že jejich výroba přispěla k odlesňování, degradaci lesa nebo byla provedena v rozporu se zákony země produkce. Kromě toho je nutné, aby pro relevantní produkty bylo učiněno prohlášení o náležité péči.

Mezi hlavní povinnosti bude tedy patřit vytvoření systému náležité péče, který nastaví interní procesy pro shromažďování informací, jejich vyhodnocování a případné mírnění rizik nesouladu s cíli EUDR.

Jaká je časová působnost nařízení ve vztahu k již vyrobeným produktům?

EUDR se nevztahuje na produkty, které byly vyrobeny nebo uvedeny na trh před jeho účinností. Aktuálně je stanoveno, že povinnosti pro střední a velké podniky vstoupí v účinnost 30. prosince 2024. Nicméně probíhají jednání v evropských institucích o možnosti odložení účinnosti EUDR o jeden rok.

Co k tomu vede?

Důvodem je především nepřipravenost dotčených subjektů. Evropská komise uvedla, že návrh odkladu by poskytl společnostem více času na zavedení potřebných systémů náležité péče, které pokrývají všechny relevantní komodity a produkty.

Jak prokázat, že byl produkt vyroben v době před účinností nařízení?

Pokud jde o prokázání, že byl produkt vyroben před účinností nařízení, společnosti by měly uchovávat dokumentaci dokazující datum výroby nebo uvedení na trh. To může zahrnovat výrobní záznamy, faktury, celní dokumentaci nebo jiné relevantní dokumenty, které mohou být při případné kontrole předloženy.

Jak mají povinné subjekty postupovat při implementaci nových procesů? Jaké kroky je nutno podniknout?

V první fázi přípravy na plnění požadavků EUDR je třeba ve společnostech analyzovat produktová portfolia a relevantní transakce a určit, zda a případně jak se EUDR na společnost vztahuje. Také je potřeba zmapovat dodavatelský řetězec společnosti a identifikovat režim povinností, které se na ni budou vztahovat. Na základě toho je nutné doplnit smluvní ujednání s obchodními partnery o odpovídající závazky s cílem zajistit jejich soulad s požadavky EUDR.

Následně je klíčové navržení a implementace systému náležité péče, který by zachycoval konkrétní postupy, kterými společnost bude zajišťovat plnění EUDR povinností. To vše spolu se zajištěním včasného podávání prohlášení o náležité péči pro relevantní produkty prostřednictvím nového informačního systému Evropské komise.

Společnosti čelí složitým výzvám, které ovlivňují jejich každodenní provoz i strategická obchodní rozhodnutí. Na tyto nové požadavky se nelze připravit okamžitě; naše zkušenosti z praxe ukazují, že implementace procesů pro zajištění požadavků EUDR trvá ve větších společnostech nejméně několik měsíců.

Které orgány a jakým způsobem budou kontrolovat plnění povinností?

V České republice bude provádění EUDR upraveno novelou zákona o dřevě, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně. Předkládaný vládní návrh zákona počítá s tím, že ke kontrolám budou příslušné státní orgány dle typu relevantního produktu.

Nově zřízený Národní lesnický institut, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká obchodní inspekce, krajská hygienická stanice a Česká inspekce životního prostředí si tak mezi sebou rozdělí provádění kontrol a obecné prosazování EUDR ve vztahu k určitým produktům. Zákonná úprava rozvržení pravomocí se zdá poměrně komplikovaná a v rámci legislativního procesu může dostát ještě jistých změn.

Jak ověřit informace poskytnuté dodavateli? Kdo v dodavatelském řetězci odpovídá za porušení povinností?

Každý článek v dodavatelském řetězci odpovídá jednotlivě a nelze se proto spoléhat pouze na informace obdržené od předcházejícího dodavatele společnosti. Společnost by měla aktivně ověřovat obdržené informace pomocí veřejně dostupných registrů, satelitních snímků, certifikací a dalších zdrojů.

Je klíčové zmínit, že kromě kontrolní činnosti relevantních orgánů bude hrát zásadní roli také tlak v dodavatelském řetězci od samotných odběratelů, jelikož každý článek odpovídá samostatně. Pokud společnosti nebudou řádně plnit svoje povinnosti plynoucí z EUDR bude jim hrozit, že pro své zboží nenajdou odběratele.

Jaké sankce hrozí při nesplnění povinností? Hrozí i malým subjektům?

Porušení regulace může mít pro společnosti vážné důsledky. Mezi možné sankce patří pokuty až do výše 4 % celkového ročního obratu, konfiskace výnosů a příslušných produktů, dočasný zákaz uvádění nebo dodávání na trh či vývozu dotčených komodit. Další sankcí může být dočasné vyloučení z účasti na veřejných zakázkách a omezení přístupu k veřejnému financování. Tyto sankce mohou vést k narušení dodavatelských řetězců, ztrátě důvěry obchodních partnerů a v krajních případech až k likvidačním dopadům na postižené firmy. Sankce hrozí i malým subjektům, protože regulace se vztahuje na všechny, bez ohledu na jejich velikost.

Kromě samotných sankcí hrozí také riziko, že dotčené zboží bude zastaveno na hranicích a neprojde celní kontrolou kvůli absenci prohlášení o náležité péči a společnosti tak nebudou moct relevantní produkty dovézt či vyvézt z unijního trhu.

Co dalšího je nutné v souvislosti s nařízením EUDR zdůraznit?

Je zásadní zdůraznit, že společnosti by měly začít s přípravou na nové povinnosti podle EUDR co nejdříve. Implementace požadovaných systémů a procesů je komplexní a časově náročná, a ani případný odklad účinnosti EUDR o jeden rok nemusí být dostatečný, pokud společnosti začnou s přípravou od nuly. Důsledná příprava, pečlivé nastavení systému náležité péče a aktivní ověřování informací od dodavatelů jsou klíčové pro minimalizaci rizika sankcí a zajištění souladu s nařízením. Společnosti, které se začnou připravovat včas, budou lépe schopny zvládnout administrativní zátěž a zajistit kontinuitu svého podnikání bez zásadního narušení dodavatelských řetězců.

Autor: Veronika Hejná