Návrat k MHD pomůže peněženkám i státní kase

Menší pohodlí kvůli respirátorům nebo obava z nakažení covidem vyhnala řadu lidí z hromadné dopravy do osobních aut. Přestože jsou tyto prvotní obavy už za námi a klesají také počty nakažených, od volantů osobních aut zpátky k MHD se lidem moc nechce. Tak by se daly shrnout zkušenosti dopravních podniků v řadě měst. Důsledkem jsou dopravní tahy ucpané ve špičkách více než před pandemií.

Omezit šíření covidu měla celosvětová série opatření, z nich se veřejné dopravy dotkly zejména omezení pohybu osob, změna dopravního chování cestujících a nároky na ochranu zdraví cestujících i zaměstnanců.

Dopady na veřejnou dopravu

Podle Centra dopravního výzkumu došlo v roce 2020 k výraznému poklesu počtu přepravených osob (mezi 30 a 40 %), a to jak v linkové, tak i v nepravidelné (zájezdové) dopravě. Velký počet osob přestal používat veřejnou dopravu a přesedl do osobních automobilů. Došlo také ke zkrácení průměrné přepravní vzdálenosti. Poptávku po veřejné dopravě snížila především opatření vlády omezující cíle cest a závislých služeb, jako uzavření škol, omezení cestování do zahraničí či omezení ubytovacích a stravovacích služeb (např. z důvodu home office).

Zmíněné restrikce se z pohledu cestujících promítly do ceny dopravy, omezení počtu spojů a snížení komfortu cestování. Z hlediska dopravních podniků vedl menší počet přepravovaných osob k propadu tržeb a kompenzací povinných slev ze státního rozpočtu (za žáky, studenty a seniory).

Co město, to jiná situace

V Olomouci, jako představiteli velkých měst, evidovali za rok 2020 meziroční pokles počtu přepravených cestujících o 19 %. V roce 2021 zaznamenal Dopravní podnik města Olomouce, a.s., další snížení počtu cestujících, a to meziročně o 5 %. Od podzimu 2021 ale dochází k pozvolnému návratu cestujících do veřejné dopravy, i když zatím stále nedosahují předcovidových parametrů. Na lockdowny v letech 2020 a 2021 reagoval Dopravní podnik Olomouc přechodným omezením části spojů, protože lidé MHD méně využívali z důvodu práce a výuky z domu. V současnosti už žádné z těchto omezení není v platnosti.

Polovina populace ČR žije v obcích s více než 10 tisíci obyvateli, ke kterým se řadí  Opava (56 tisíc obyvatel). Také v tomto městě s hustou sítí veřejné dopravy zaznamenali propad. MHD byla využívána v menším rozsahu – pokles přepravených cestujících v roce 2021 činil 33 % ve srovnání s rokem 2019. Predikce vývoje do budoucna je, že pokles počtu přepravených cestujících se ustálí na 15-20 % ve srovnání s rokem 2019. Není divu, že se statutární město, jako vlastník Městského dopravního podniku Opava, a.s., rozhodlo pro optimalizaci.

Škrty postihly zejména trolejbusovou dopravu. Stala se totiž kvůli obrovským meziročním nárůstům cen energií o 100 % nákladnější nežli doprava autobusy a pro město značně finančně zatěžující.

Významný porovnávací parametr – poměr osobo/km – činí v MHD Opava 1,82. Tzn. že trolejbusy zde přepraví 1,82 cestujících na 1 kilometru. Z tohoto srovnání vychází Opava dlouhodobě nejhorší v rámci celé České republiky. Dalším důležitým faktorem pro rozhodnutí o úpravách v trolejbusovém provozu byly dvojnásobné finanční náklady na provoz trolejbusů oproti provozu autobusů. Pořizovací cena trolejbusu je takřka dvojnásobná proti autobusům, kromě toho provoz trolejbusu vyžaduje trolejová vedení, měnírny, kabeláž, které jsou náročné jak z hlediska údržby, tak z hlediska investičního. Při tvorbě nového systému MHD vycházelo město z měření počtu přepravených osob vozidly s počitadly cestujících a ze statistik odbavovacího systému.

Současně s optimalizací struktury dopravní sítě dochází v Opavě k úpravě tarifu jízdného. Jde o reakci na prudký nárůst cen energií, paliv a pohonných hmot nutných pro provoz dopravních prostředků, a to o více jak 200 % od roku 2021.

Zdražení pohonných hmot opravdu může pomoci

Vysoké ceny energií, paliv a pohonných hmot mohou být paradoxně pro dopravce příležitostí, jak oslovit nové cestující. Proto už někteří s marketingovou a informační kampaní začali. Chtějí lidem ukázat vysoké ceny pohonných hmot jako příležitost k přesunu do veřejné dopravy.

Příkladem může být společnost Arriva, poskytující veřejnou dopravu v řadě měst.  Pod heslem ‚Lepší vlak a autobus než prázdná peněženka‘ sepsala argumenty, proč je nyní veřejná doprava výhodnější – a to nejen kvůli financím. „Chceme ukázat, že přechod na veřejnou dopravu je jednou z cest, jak snížit energetickou závislost na nerostných surovinách,“ uvedl generální ředitel Arrivy v Česku Daniel Adamka. V současné době je obsazenost autobusů a vlaků Arrivy jen o málo nižší než dřív. Úbytek počtu cestujících se projevuje zejména v okolí velkých aglomerací, kde se více využívá možnost práce z domova. Kvůli zdražení pohonných hmot doufají v přechod části cestujících z osobních aut do veřejné dopravy, a to i kvůli zvýšení energetické nezávislosti, jejíž potřebu momentální geopolitická situace silně připomíná.

Autor: Alena Georgiadisová