Nedostatek zdravotníků? Zvládnutelný problém

Personální krize je často zmiňována jako stálý problém českého zdravotnictví. V souvislosti s koronavirem se situace mnohde zhoršila kvůli vysokému počtu nemocných zdravotníků. Celkově se ale nemocnicím situaci daří zvládat. A s náborem nových zaměstnanců pomáhají i jejich zřizovatelé.

„Ještě před covidem jsme jako většina nemocnic v ČR neměli personál na optimálních provozních počtech. V covidu se to kupodivu nezlepšilo. Navíc jsme čelili a čelíme výpadku lékařů  z důvodu nemoci. Pomáhají nám velmi studenti zdravotních škol a medici. Zatím je situace zvládnutelná,“ uvádí ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Tamní nemocnici s řešením situace pomáhá i kraj jako její zřizovatel. „Doplňování personálního stavu všech profesí je v případě nemocnic nikdy nekončící proces. Nástrojem pro získávání nových zaměstnanců může být například i finanční motivace. V tomto směru pomáhá nemocnicím kraj, nabízí novým lékařům a sestrám náborové příspěvky. Další cestou jsou studijní stipendia pro mediky i sestry, kteří po ukončení studia nastoupí do našich krajských nemocnic,“ řekl Moravskému hospodářství hejtman z Vysočiny Vítězslav Schrek.

Situaci zvládají i v Novém Městě na Moravě, kde secelkový počet zaměstnanců daří zvyšovat: „Pokud se týká dostatku personálu, tak absolutní počet zaměstnanců za posledních pět let narostl o více než 100 pracovních úvazků, situace je sice uspokojivá, ale je nutno říci, že čas od času řešíme problémy v konkrétní specializované odbornosti nebo přechodně nedostatek nelékařských profesí, zvláště teď za pandemické situace,“ zmiňuje ředitelka nemocnice Věra Palečková.

Velký problém nemají na střední a severní Moravě. „Personální situace je u zdravotníků i nezdravotníků v posledních letech přibližně stejná a stabilní. Průběžně chybí několik jednotek až málo desítek zdravotních sester, tato problematika se však nijak neprohlubuje a nemocnice je schopna s tímto deficitem normálně fungovat,“ zmiňuje Adam Fritscher z Fakultní nemocnice Olomouc. Ten doplnil, že co se týká jiných odborností, je situace lepší a nemocnice nemá problém potřebná místa obsazovat.

Stabilní a v zásadě dobrá je situace v Karviné. „Nedá se říct, že bychom trpěli personálním deficitem. Situace je složitá, obzvláště v tomto Covidovém období, kdy je řada lidí pozitivních a jsou doma. Na druhou stranu máme omezenou činnost, protože máme zákaz provádění plánované péče, a jsme tak schopni personál doplňovat. Dlouhodobě se nám počty zaměstnanců daří držet na určité hladině,“ uvedl ředitel Karvinské hornické nemocnice Tomáš Canibal.

Nová motivace

„Česká republika bohužel z dlouhodobého hlediska nezachytila stárnutí zejména lékařské populace i fakt, že mladší generace lékařů již není ochotna již trávit v nemocnici extrémní množství přesčasových hodin. To platí i pro nelékařské zdravotní obory – zejména zdravotní sestry,“ poukazuje na další problém člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Vít Kaňkovský. Podle něj se nepodařilo dokončit reformu vzdělávání zdravotnických oborů, a to jak u lékařů, tak u zdravotních sester. „Dřívější propracovaný systém hlavně u postgraduálního vzdělávání nahradil chaotický směr, který byl navíc v posledních letech opakovaně měněn. Je nutné vrátit do vzdělávání zdravotnických oborů řád a hledat novou motivaci pro mladé lidi,“ dodává Kaňkovský.

Proděkanka Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity Andrea Pokorná vnímá, že problém je i v organizaci péče: „Určitě by prospělo přesunout více péče do komunity. Odbřemenila by se tak lůžková péče. V ČR je obecně hospitalizační péče hodně dostupná oproti jiným zemím. Problém je ale komplexní – pocit laické veřejnosti, že zdravotnictví je zdarma. Trpíme nízkou zdravotní gramotností populace, je zde nedostatečné, či spíše nesprávně zacílené vytížení praktických lékařů. Esenciální je racionální zjištění potřeb zdravotních služeb, včetně personálních kapacit a plánování péče (mimo pandemii).“

Se situací jsou nespokojeny zdravotnické odbory i kraje

 „Již mnoho let předkládáme ministrům zdravotnictví a potažmo vládám návrhy na personální stabilizaci. Problém vidíme ve více rovinách. Stávající právní úprava naprosto legálně umožňuje obrovské přetížení zdravotníků, personální vyhláška např. stanoví, že se o 45 pacientů může starat jedna sestra. Zaměstnanci jsou odměňovaní za stejnou práci různě – je rozdílné odměňování v nemocnicích obchodních společnostech a příspěvkových organizacích. Chybí motivační prvky pro zdravotníky. Odbory opakovaně ke všem uvedeným problémům navrhovaly řešení. Opakovaně jsme předkládali návrhy na změnu personální vyhlášky, na sjednocení odměňování – chceme pro všechny zdravotníky státní tabulkové platy.  Za motivační považujeme benefity, jako jsou např. rehabilitační pobyty pro zdravotníky, výsluhy, návrh na možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Mimo to jsme také opakovaně předkládali také návrh na speciální program na financování nových pracovníků. Nyní, kdy jsou zdravotníci snad v nejkritičtější době, znovu navrhujeme mimořádné odměny pro všechny,“ shrnuje své návrhy Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. 

Když na celostátní úrovni potřebná pomoc nefunguje, přicházejí na scénu kraje jako zřizovatelé největšího počtu nemocnic. „V roce 2020 poskytl Jihomoravský kraj nemocnicím částku 6 mil. Kč na náborové příspěvky pro nové lékaře. Pro rozvoj v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků je potřebná spolupráce se středními zdravotnickými školami a vyššími odbornými školami zdravotnickými. Jihomoravský kraj vypisuje dotační titul pro studenty zdravotních škol (dotační program Stabilizace nelékařského zdravotnického personálu), a snaží se je zavázat k práci ve svých nemocnicích. Tato podpora bude zachována i pro další léta, přičemž stabilizace lékařského i nelékařského personálu je jedním z klíčových témat Koncepce zdravotnictví 2020-2025,“ uzavírá jihomoravský hejtman Jan Grolich. 

Autor: Ladislav Koubek