Novela AI Aktu uleví firmám a zpřesňuje povinnosti u deepfakes
Evropská unie oficiálně upravuje pravidla pro rozvoj a provozování umělé inteligence. V Úředním věstníku byla zveřejněna novela AI Aktu, známá jako „AI Omnibus“, která reaguje na volání byznysu po nižší administrativní zátěži a poskytuje podnikům více času na technologickou přípravu. Souběžně s tím Komise zpřesňuje, jakým způsobem musí firmy od srpna označovat obsah vytvořený strojem.
Administrativní úlevy a nový harmonogram
Nařízení (EU) 2026/1744, které vstoupilo v platnost 27. července 2026, přináší zásadní změny v časovém plánu implementace. Hlavním důvodem revize bylo zpoždění při přípravě technických norem, bez nichž by firmy jen stěží prokazovaly soulad s původním zněním zákona.
Novela rozšiřuje podporu pro malé a střední podniky (tzv. mid-caps) a upravuje povinnosti v oblasti AI gramotnosti zaměstnanců. Nejdůležitější změnou je však odsunutí termínů pro vysoce rizikové systémy:
- 2. prosince 2027: Začátek uplatňování požadavků pro systémy v oblastech jako personalistika či biometrie.
- 2. srpna 2028: Termín pro AI komponenty v regulovaných výrobcích (např. zdravotnické prostředky či stroje).
„Evropa potřebuje pravidla, která nebudou brzdit inovace. Novela reaguje na praktické problémy podniků a poskytuje jim jasnější podmínky pro přípravu,“ uvedl ke změnám první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Česko jako hybatel změn
Podle vládního zmocněnce pro AI Lukáše Kačeny to byla právě Česká republika, která na půdě Rady EU jako první navrhla zjednodušení procesu a posun termínů. „Pro české podniky je zásadní, aby byly jejich povinnosti navázány na reálně dostupné normy a nástroje. Získaný čas musí orgány využít k přípravě praktické podpory,“ doplnil Kačena.
Konec anonymních chatbotů a neoznačených deepfakes
Zatímco vysoce rizikové systémy získaly odklad, pravidla pro transparentnost (článek 50 AI Aktu) klepou na dveře. Většina z nich se začne uplatňovat již 2. srpna 2026. Evropská komise k nim vydala podrobné pokyny, které definují čtyři hlavní pilíře:
- Povinná identifikace: Uživatel musí být jasně informován, že komunikuje s AI (chatboti, virtuální asistenti).
- Strojová čitelnost: Syntetický obrazový, zvukový a textový obsah musí obsahovat metadata umožňující detekci původu.
- Biometrie: Osoby vystavené rozpoznávání emocí o tom musí být předem vyrozuměny.
- Deepfakes: Manipulovaný obsah, který informuje o otázkách veřejného zájmu, musí být viditelně označen.
U textů, které prošly redakčním dohledem nebo lidskou kontrolou, platí za určitých podmínek výjimka. Pro stávající systémy generativní AI, které již jsou na trhu, novela stanovila přechodné období pro zavedení strojově čitelného značení do 2. prosince 2026.
Právní jistota, nikoliv dogma
Ačkoliv jsou nové pokyny Komise pro firmy klíčovým vodítkem, nejsou právně závazné. Konečné slovo při výkladu pravidel bude mít i nadále Soudní dvůr EU. Pro exportéry a vývojáře je však nyní prioritou nastavení vnitřních procesů tak, aby vyhověli blížícím se srpnovým termínům pro transparentnost.
(red)
