Nový návrh zákona o hromadném řízení: Minimalistická verze spotřebitelům zřejmě nepomůže

V prosinci 2022 předložilo Ministerstvo spravedlnosti do meziresortního připomínkového řízení nový návrh zákona o hromadném řízení. Tentokrát však byla zvolena minimalistická varianta povinného opt-in režimu. Spotřebitelé by se tedy měli do hromadného řízení vždy pouze přihlašovat.

Cíle hromadného řízení

Návrhem zákona o hromadném řízení se mají naši zákonodárci zabývat již potřetí. Povinnost implementovat nástroj, kterým se budou spotřebitelé moci domáhat svých nároků proti jednomu žalovanému v jednom řízení, vyplývá z evropské směrnice o zástupných žalobách. Členské země měly směrnici do svých právních řádů transponovat do 25. prosince 2022. Český návrh se přitom ocitá teprve na počátku legislativního procesu, aktuálně se nachází v meziresortním připomínkovém řízení.

Časová a finanční náročnost soudního řízení spotřebitele často odradí od uplatňování jejich práv, a to zejména v případech, kdy jsou uplatňované nároky v řádech nižších stovek až tisíců korun. „Nepoctivý podnikatel připravil konkrétního spotřebitele o relativně drobný obnos, tohoto experimentu se však následně dopustil u tisícovky dalších poškozených. Z tisícikorunových částech se stávají miliony,“ připomíná Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Hlavním principem hromadného řízení je pomoci spotřebitelům uplatnit jejich práva v soukromoprávních sporech. V českém návrhu zákona má být hromadné řízení umožněno ve sporech mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh zákona stanoví, že skupina poškozených spotřebitelů musí mít minimálně 20 členů, kteří disponují nároky, jež mají podobný skutkový a právní základ. Pro srovnání v sousedním Německu musí mít skupina minimálně 50 členů, ve Francii postačí členové dva.

V první, tzv. certifikační fázi bude soud rozhodovat, zda došlo k naplnění podmínek pro konání hromadného řízení. Tato fáze by měla být neveřejná. Až v následující fázi, kdy se bude rozhodovat o žalovaném nároku, dojde k uveřejnění sporu v nově zřízeném rejstříku hromadných řízení.

„Bohužel, od prvotní snahy o přenesení dobře fungujícího anglo-amerického modelu do českého právního prostředí – byť modifikace by pochopitelně byly nutné – jsme postupně dospěli díky vlivu některých zájmových skupin k verzi zákona, která podle mého názoru není příliš praktická,“ říká právník Jan Eisenreich z advokátní kanceláře Pikes Legal.

Žalobcem pouze nezisková osoba

Žalobcem může být pouze etablovaná nezisková osoba existující a vyvíjející činnost v oblasti ochrany spotřebitele minimálně tři roky. Samotní poškození nebudou stranou sporu (ani vedlejším účastníkem), budou však jako tzv. členové skupiny mít v řízení zákonem předepsaná práva.

„Hromadnou žalobu může podat a účastníkem hromadného řízení může být nezisková osoba, která má v souladu se svým hlavním účelem oprávněný zájem na ochraně práv nebo oprávněných zájmů, o kterých se má hromadné řízení vést, nebo více těchto osob společně,“ stojí v návrhu zákona. Žalobce musí být v hromadném řízení zastoupen advokátem. Kombinace nedořešeného financování hromadných řízení spolu s faktem, že žalobcem může být pouze nezisková organizace, vyvolává řadu otázek.

„Hlavním účelem zákona o hromadném řízení je zvýšit vymahatelnost práva – je však nejasné, zda to tento návrh dokáže. Nabízí se totiž otázka, do jaké míry jsou právě neziskové osoby v postavení žalobce tím subjektem, který přinese poškozeným spotřebitelům největší přidanou hodnotu, jelikož skupinové soudní spory jsou komplikovanou záležitostí, kde určitě nestačí pouze předat věc příslušnému advokátovi,“ uvádí Ondřej Tyleček, partner společnosti LitFin.  

Podle advokáta Lukáše Duffka z advokátní kanceláře Rowan Legal může minimalistické řešení opravdu vést ke snížení využitelnosti zákona. Protože je český návrh ke spotřebitelům méně velkorysý než právní úprava v jiných členských státech Evropské unie, je možné očekávat nárůst případů tzv. forum shopping (tj. výběru nejvýhodnější místní příslušnosti soudu). „Můžeme tak očekávat určité spekulace ze strany poškozených týkajících se státu podání žaloby, samozřejmě ale tehdy, budou-li pro to splněny podmínky. V některých státech může být podání žaloby výhodnější. Kupříkladu polské soudy již hromadná řízení řeší a mají tak větší zkušenosti,“ míní Lukáš Duffek.

Skutečnost, že žalobcem může být pouze nezisková spotřebitelská organizace povede k tomu, že neziskovka zároveň ponese veškerá rizika neúspěchu ve věci a bude hradit průběžně vzniklé náklady. Návrh zákona umožňuje žalobci (neziskové organizaci) přiznat určitou podílovou odměnu, a to alternativně ve výši 5 %, anebo až 25 %, konkrétní výši by určil soud. O finální hranici odměny mají rozhodnout zákonodárci. Pětiprocentní odměna je však považována spíše za symbolickou, a to hlavně proto, že neziskové organizace si netvoří finanční rezervy a neúspěch ve věci by pro ně mohl znamenat zánik.

„Důležité je si v tomto případě uvědomit, že spotřebitelských organizací oprávněných podat hromadnou žalobu nebude nekonečné množství. S ohledem na to nemusí najít zastání každý spotřebitel, protože vedení řízení bude komplikované z důvodu potřeby dostatečných personálních kapacit i peněžních zdrojů,“ upozorňuje advokát Lukáš Duffek.

Přihlašovací řízení

Evropská směrnice o zástupných žalobách ponechává v gesci členských států, zda zvolí řízení přihlašovací či odhlašovací, anebo jejich kombinaci. Ministerstvo v novém návrhu pro uplatnění nároků na plnění zakotvuje opt-in princip, neboli řízení přihlašovací. Poškozený spotřebitel se bude muset se svým nárokem do řízení přihlásit. Zároveň se závěry řízení budou týkat pouze těch členů skupiny, kteří se včas a stanoveným způsobem do řízení přihlásili.

„Tímto způsobem se zvyšují náklady spotřebitelských organizací už v prvotní fázi řízení spočívající ve vyhledávání poškozených osob, zjišťování informací, získávání podkladů a vysvětlování nutnosti registrace,“ připomíná Hekšová s tím, že opt-out (odhlašovací řízení) je v tomto ohledu levnější a zvyšuje šanci na odškodnění většího množství spotřebitelů.

Skutečnost, že nejprve bude muset spotřebitelská organizace poškozené vyhledat nepovede podle šéfky dTestu k ničemu jinému než k informačním kampaním, které mohou ve výsledku žalovaného podnikatele reputačně poškodit ještě předtím, než dojde k podání žaloby. „Z tohoto důvodu by měli být poctiví podnikatelé ti první, kteří budou proti režimu opt-in brojit,“ dodává Eduarda Hekšová.

Advokátka Kateřina Šveřepová ale upozorňuje, že určitá informační kampaň by musela být spojena i s opt-out režimem. Na počátku je totiž v každém případě třeba zjistit, kteří poškození jsou členy skupiny.

Zakotvení přihlašovacího řízení má i další důsledky. „Pokud se člen skupiny k hromadné žalobě nepřihlásí, a nestane se tak tzv. zúčastněným členem skupiny, může podat svou individuální žalobu,“ vysvětluje advokát Petr Zábranský z advokátní kanceláře Rowan Legal. „Stejně tak se na něj posléze nevztahuje výsledek řízení o hromadné žalobě,“ uzavírá Zábranský.

Návrh zákona je teprve na počátku, v legislativním procesu tedy může ještě doznat změn. Bez dořešení otázky financování v počátečních fázích řízení ve spojení s nákladností opt-inu pro neziskové osoby půjde podle spotřebitelské organizace dTest pouze o prázdnou skořápku, kdy by v praxi k využívání institutu hromadných žalob a naplnění jeho účelu docházelo pouze výjimečně.

Autor: Veronika Hejná