Města, obchodní řetězce a odborníci se snaží najít společné řešení pro snížení potravinového odpadu

V Brně proběhlo 27. května setkání u kulatého stolu, kde se diskutovalo o možnostech snížení plýtvání potravinami. Zúčastnili se ho zástupci měst, obchodních řetězců a státních institucí, kteří hledali možnosti, jak zapojit obce do řešení tohoto problému, který významně přispívá k produkci komunálního odpadu.

Diskuse se zúčastnili zástupci moravských měst, potravinových řetězců, Ministerstva životního prostředí, SOCR a České federace potravinových bank. Společně uvažovali o tom, jak zapojit města do snižování potravinového odpadu, který tvoří podstatnou část komunálního odpadu, zejména ve velkých sídlištích. Jednou z nejvýraznějších myšlenek bylo, že je třeba změnit návyky lidí. Vzdělávání obyvatel měst a obcí, správné nakupování, skladování a hospodaření s potravinami jsou klíčové. Bylo zdůrazněno, že je třeba více osvěty ve školách i mezi seniory a že je potřeba rozšířit potravinové výdejny i do menších měst. V programu byly představeny inspirativní příklady z praxe.

Klíčová je spolupráce mezi obcemi a obchodními řetězci

Spolupráce mezi obcemi a potravinářskými řetězci může výrazně zlepšit osvětu o snižování potravinového odpadu. Obce chtějí upozornit na problém a nabídnout řešení, ale často postrádají potřebné informace. Naopak řetězce nemají přímý kontakt s obyvateli. Food Waste Institut, organizátor kulatého stolu, se snaží tyto dvě strany propojit a podpořit jejich spolupráci. Výzkum Mendelovy univerzity v Brně z počátku této dekády ukázal, že lidé ročně vyhodí desítky kilogramů potravin. Byly testovány různé kampaně pro různé věkové a sociální skupiny. Podle výzkumníků je téma plýtvání potravinami významné nejen kvůli ochraně přírodních zdrojů, ale i úsporám peněz. „Domácnosti mohou ušetřit značné množství peněz, protože se vyhazuje hodně potravin,“ uvedl Michal Vaňáček z Tesco. Řetězec, stejně jako další, zavedl opatření na minimalizaci vyhazování neprodaných potravin, které často končí v potravinových bankách. Největší problém je však v domácnostech.

Vzdělávání a komunitní akce jako cesta k úspěchu

Některé řetězce už přímo v obchodech oslovují zákazníky kampaněmi, které povzbuzují k racionálním nákupům nebo radami, jak využít zbytky. „Lidé by měli vědět, jak a co vařit ze zbytků, aby je nevyhazovali,“ dodal Vaňáček. Důležitá je také edukace o rozdílu mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby. Účastníci se shodli, že je důležité začít s edukací u dětí, které mohou získané znalosti předávat rodičům a dalším generacím. „Musíme působit dlouhodobě a využívat všechny dostupné komunikační kanály. Díky spolupráci řetězců a obcí mohou mít kampaně větší dopad. Některé akce, jako kulinářské workshopy, se obcím organizují samostatně obtížněji. Obce je mohou uspořádat, řetězce dodat potraviny či kuchaře, a zároveň je to příležitost pro pozitivní propagaci,“ řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.

(red)