Panely místo polí dráždí lidi, budoucnost je v agrofotovoltaice. Přichází první dotace

Pole, kde by se mohly pěstovat plodiny k jídlu, se černají solárními panely. Takový je jeden z kritických argumentů proti rozvíjení fotovoltaiky v krajině. Tento nedostatek má do budoucna pomoci řešit takzvaná agrofotovoltaika, jinými názvy agrovoltaika či agrivoltaika. Umožní totiž na pozemcích jak vyrábět elektřinu, tak je využívat zemědělsky. Tento koncept v České republice prochází v roce 2026 klíčovým zlomem – po letech zkoumání funkčnosti a legislativních překážek přichází první masivní, třísetmilionová, dotační podpora, která má odstartovat komerční rozvoj. Nová legislativa pak umožňuje kombinovat výrobu elektřiny s hospodařením na orné půdě i trvalých kulturách, přičemž pozemek zůstává v zemědělském fondu a zůstávají tam nároky i na zemědělské dotace.

Přijímání dotačních žádostí zahájil Státní fond životního prostředí ČR 15. ledna, okno zůstane otevřené do 30. října 2027 či vyčerpání alokace. „Dotace se konkrétně vztahují na instalaci nových agrofotovoltaických elektráren s jedním předávacím místem do distribuční nebo přenosové soustavy na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích uvedených v registru půdy (LPIS). Součástí podpory jsou i systémy bateriového ukládání elektřiny, které zvyšují flexibilitu a bezpečnost energetického provozu,“ popsala mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Celkem je ve výzvě připraveno 300 milionů korun. „Další žádosti budou přijímány do zásobníku s kapacitou až 200 milionů korun,“ doplnila mluvčí.

Podmínky podpory jsou podle zástupců státu nastaveny tak, aby se do programu mohli zapojit zemědělští podnikatelé registrovaní v Evidenci zemědělského podnikatele, kteří zároveň obhospodařují pozemky uvedené v registru LPIS a mají či případně plánují získat licenci na výrobu elektřiny. „Výzva je nastavena tak, aby podporovala skutečně efektivní a technicky kvalitní projekty. Každá instalace musí mít instalovaný výkon alespoň deset kilowattpeaků a míra podpory může dosáhnout až třicet procent způsobilých výdajů. Výše dotace se bude odvíjet od konkrétních parametrů projektu – tedy instalovaného výkonu fotovoltaiky, celkových nákladů i případné kapacity bateriového úložiště. Chceme tím motivovat žadatele k řešením, která mají dlouhodobý přínos pro energetiku i zemědělství,“ přiblížil ředitel státního fondu Petr Valdman.

Hlavní výhodou agrofotovoltaiky je podle vedoucího programu Klima, energie a odpady Hnutí Duha Jiřího Koželouha možnost kombinovat zemědělskou a energetickou výrobu. „Tím přináší další zdroj příjmů pro zemědělce, respektive větší energetickou soběstačnost. Zemědělské využití navíc musí být zachováno, takže je spolu s vylepšování ekonomické situace farmy je agrofotovoltaika i způsobem jak motivovat k neopuštění půdy a pokračování v hospodaření,“ zhodnotil.

Vedoucí sekce agrovoltaika Solární asociace Jiří Bím zdůraznil efektivitu využití pozemku. „Jednoduše tak můžeme říci, že díky agrovoltaice budeme potřebovat pro zajištění energetické a potravinové bezpečnosti v součtu méně ploch. Kombinace má i další vzájemné synergie, především jde o zachování ideálních podmínek pro pěstování zemědělských kultur při postupující klimatické změně,“ podotkl Bím.

Podpora státu je podle odborníků klíčová. „V kontextu dotačních výzev na klasické fotovoltaické elektrárny je dotační význam na agrovoltaiku nutností, tak aby bylo možné projekty realizovat. Stále více ale záleží na využití vyrobené elektřiny a do budoucna to bude zásadní věc,“ poukázal Bím.

Souhlasí s ním i Koželouh z Hnutí Duha. „V dnešní situaci se žádné zdroje elektřiny nestaví bez nějaké formy podpory či garance státu,“ uvedl.

Podotkl, že u nás zatím nebyl žádný agrovoltaický projekt postaven. „Je to dáno především technicky jednoduššími možnostmi na budovách, včetně zemědělských objektů, a volných plochách. Vznik prvních projektů lze očekávat po spuštění speciální investiční podpory z Modernizačního fondu. Následně bude možné odhadnout, jaký typ projektů se vyplatí stavět i na dalších místech,“ řekl Koželouh.

První projekty ovšem Bím ze Solární asociace očekává brzy. „Česká republika je jednou z pěti zemí Evropské unie, která má již plně implementovanou legislativu pro agrovoltaiku. Její finální verze platí teprve od prosince loňského roku. První stavební povolení tedy očekáváme v průběhu první poloviny roku 2026,“ odhadl.

Na nástup agrivoltaiky se tedy připravují i členové Agrární komory České republiky. „Vítáme propojení fotovoltaiky se zemědělstvím. Zemědělci již nyní umisťují v maximální možné míře fotovoltaické panely na střechy zemědělských budov. Rovněž agrivoltaiku považujeme za trend jdoucí správným směrem, i když v rámci Evropy existuje zatím pouze několik modelových příkladů a jedná se převážně o malé projekty. Na rychlejší rozvoj agrivoltaiky v Česku by měla pozitivní vliv pomoc s investicemi, které nejsou nízké,“ konstatoval prezident komory Jan Doležal.

Spotřeba přímo na místě

Zemědělci by podle něj měli vyrobenou energii primárně spotřebovávat sami. „V době vysokých cen energií mohou tyto projekty pomoci především v energeticky náročných oborech, jako je například ovocnářství či vinohradnictví. Mohou případně sloužit i k diverzifikaci příjmů zemědělců,“ zhodnotil.

Zdůraznil přitom, že agrivoltaika v žádném případě nepoškozuje či jinak neznehodnocuje půdu. „Nejvhodnější využití je u trvalých kultur, jako jsou vinice či sady. Je zde však otázka vhodnosti pro jednotlivé druhy. V praxi může být agrivoltaika součástí opěrné konstrukce a stromy mohou být zároveň chráněny proti slunečnímu záření či krupobití,“ sdělil Doležal.

Odborníci vyvracejí i obavy z toho, že agrovoltaika bude zemědělce tlačit k výrobě elektřiny na úkor potravin. „Tyto obavy nejsou vůbec oprávněné, jelikož v Česku máme tři miliony hektarů zemědělské půdy a kdybychom instalovali v agrovoltaice tři gigawatty, potřebujeme tři tisíce hektarů, tedy tisícinu zemědělské půdy, kde mají zemědělci naopak možnost využít novou technologii pro ochranu svých plodin. Je to tedy naopak příležitost, která není neomezená,“ popsal Bím ze Solární asociace.

Podle ekologa Koželouha může agrofotovoltaika naopak pomoci udržet hospodaření na zemědělské půdě díky tomu, že přináší další profit. „Navíc její umožnění, a souběžný zákaz stavět klasickou fotovoltaiku na nejúrodnější půdě, motivuje v pokračování zemědělského hospodaření místo změny využití půdy jen pro výrobu energie,“ zdůraznil.

Navzdory krokům směrem k agrivoltaice z posledních měsíců zůstávají otevřené možnosti i k dalšímu rozšiřování. A nejde jen o další přísun státních peněz. „Další rozvoj agrovoltaiky může přinést rozšíření povolených zemědělských kultur například na pastviny, což je dnes často využívané řešení například v Rakousku nebo Německu,“ nastínil Bím.

Podobný postoj má i Koželouh. „Dalšímu rozvoji brání hlavně to, že je stále relativně úzký okruh kultur, kde může být instalována. Je pozitivní, že oproti původnímu vymezení na sady, vinice a chmelnice došlo k rozšíření i na pěstování zeleniny. Pokud se to osvědčí, tak dává smysl možnost dále rozšiřovat,“ věří.

Počkat na získání prvních zkušeností doporučuje i prezident Agrární komory Doležal. „Co se týká rozšíření na další plodiny, je třeba postupovat po diskuzi s odbornou zemědělskou veřejností a po vyhodnocení dosavadních zkušeností propojení agrivoltaiky s trvalými kulturami. Zároveň by mělo být rozšíření možností pro využití agrivoltaiky navázané na produkci zeleniny a dalších plodin. Tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizace zisků některých skupin či spekulantů,“ varoval zástupce zemědělců.

Prostor ke zlepšení vidí i v odstranění omezení, z nichž je hlavní kapacita distribuční sítě. „Současně je třeba říct, že se jedná o poměrně velkou investici, což může rozvoj agrivoltaiky brzdit,” řekl.

Energetický potenciál pro republiku pak je podle specialisty Bíma takřka neomezený. „Prakticky i technicky lze v Česku postavit opravdu velké množství agrovotlaických výroben elektřiny, potřebujeme však určitý podíl v solárních zdrojích, který znamená například do roku 2030 instalaci dalších šesti gigawattů, kde část bude na střechách, tedy reálně se bavíme do konce tohoto desetiletí o nějakých třech gigawattech v nejoptimističtější variantě,“ odhadl možnosti pro nejbližší roky.

Autor: Petr Jeřábek