Peníze navíc na investice. Obce a kraje hospodaří s rekordním přebytkem

Města, obce a kraje si vedou nebývale dobře. Vyplývá to z dat ministerstva financí, podle posledních údajů z přelomu letošního roku hospodařily s přebytkem přibližně 28 miliard. Tento stav bude pravděpodobně nadále pokračovat. Samosprávy přebytečné finance směřují na investice do oprav silnic a i budov.

Důvodem tohoto stavu je podle ministerstva financí dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů. „Nejedná se však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku,“ uvedlo ministerstvo financí v oficiální zprávě. Dobré výsledky obcí potvrzují i samosprávy. Konečný stav hospodaření na konci roku zatím nejde předpovídat, očekává se ale pokračování v současném trendu.

Například Moravskoslezský kraje se na uvedené sumě 28 miliard podílel přebytkem ve výši 578 miliony korun. „Konečný stav lze však predikovat jen velmi obtížně,“ potvrdila PR specialistka Miroslava Chlebounová z odbor kancelář hejtmana Moravskoslezského kraje.

Dodala, že s ohledem na vyšší plnění daňových příjmů než bylo plánováno, Moravskoslezský kraj počítá se zapojením těchto zdrojů na krytí výdajů připravovaného rozpočtu na rok 2025, který bude velmi proinvestiční. „Předpokládáme, že zbývající část přebytku využijeme na obnovu krajského majetku po povodních v případech, kdy pojistné plnění a dotační tituly z úrovně státu či Evropské unie nebudou dostačovat, případně budou vyžadovat naši spoluúčast,“ uvedla ještě Chlebounová.

Přebytek v hospodaření čekává za letošní rok také kraj Vysočina, aktuálně ho však také ještě nelze vyčíslit. „Pokud jde o přebytek hospodaření za rok 2024 standardně se o něm rozhoduje až po ukončení rozpočtového roku, tedy až v roce 2025 a to zastupitelstvem. Standardně používáme na spolufinancování a předfinancování EU projektů případně na velké investiční projekty v oblasti dopravy,“ nastínila Jitka Svatošová z oddělení tiskového Krajského úřadu úřad Kraje Vysočina.

Dobré výsledky hospodaření má dlouhodobě i Olomoucký kraj. „Dluh kraje se za čtyři roky snížil ze 3,26 miliardy na 1,77 miliardy. Letos jsme navýšili investice o 42 procent a na příští období má kraj další dvě miliardy korun k dobru,“ shrnul už v polovině letošního roku Josef Suchánek, tehdejší hejtman Olomouckého kraje.

Z přebytku hospodaření rozdělili krajští zastupitelé už v polovině letošního roku více než osm set miliónů korun. Mezi podpořené investice paří například například dotace na opravu bazénu v České Vsi nebo na rekonstrukci kulturního domu v Zábřeze, Uničově a v Jeseníku. Další peníze směřovaly do oprav silnic, nákup nemovitostí nebo navýšení příspěvku do společnosti Odpady Olomouckého kraje, která se v budoucnu postará o ekologickou a udržitelnou likvidaci odpadů v regionu.

S přebytek hospodaří nejen kraje, ale také obce a města. Například pololetní výsledek Hradce Králové skončil kladným saldem převyšujícím 521 milionů korun. Rozpočtové příjmy krajského města za první pololetí letošního roku dosáhly výše zhruba 1,935 miliardy, výdaje byly na úrovni 1,413 miliardy korun. Městské investice průběžně vykázaly výši téměř 140 milionů korun.

„Příjmy města byly k poslednímu červnu na úrovni 65 procent předpokládaných příjmů upraveného rozpočtu. V meziročním srovnání jsou o téměř 400 milionů korun vyšší než loni a číslo 1,935 miliardy na součtu pololetní příjmové části rozpočtu je nejlepším výsledkem v historii města,“ popisuje aktuální výsledky hospodaření ekonomický náměstek primátorky Hradce Králové Miroslav Hloušek. Největší část příjmů Hradce Králové tvoří daňové příjmy, které v polovině roku dosáhly úrovně 1,325 miliardy korun. Jejich součástí jsou příjmy ze státního rozpočtu na základě rozpočtového určení daní a z plateb správních poplatků. Dalšími příjmy městského rozpočtu jsou nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery.

Výdaje města byly v pololetí na 32 procentech upraveného rozpočtu. Z celkové částky 1,413 miliardy korun na straně výdajů tvořily největší podíl běžné výdaje, které dosáhly 1,273 miliardy korun. Do běžných výdajů byly přesunuty nedokončené akce z loňského roku a prostředky zapojené do rozpočtu na základě finančního vypořádání roku 2023,“ dodává náměstek Miroslav Hloušek. V oblasti kapitálových výdajů bylo v průběhu prvního pololetí letošního roku vyčerpáno téměř 140 milionů korun. Mezi největší investiční akce aktuálního rozpočtu města patří rekonstrukce křižovatky Mileta, rekonstrukce Základní umělecké školy Střezina či dokončovací práce související s novým fotbalovým stadionem.

Daří se také Zlínu, kde hospodaření skončilo v loňském roce přebytkem ve výši 170 milionů korun. „Celkové příjmy do městské pokladny dosáhly v roce 2023 výše 2 659,99 milionu korun. Oproti upravenému rozpočtu byly vyšší o 11 %. V meziročním srovnání oproti roku 2022 byly příjmy vyšší o 381,27 milionu korun. Co se týče výdajové části rozpočtu, tak celkové výdaje města vloni dosáhly skutečné výše 2 489,98 milionu korun. Z toho provozní výdaje města se vyšplhaly na částku 1 970,73 milionu korun,“ sdělil náměstek primátora pro oblast financí, Miroslav Chalánek.

Velký podíl provozních výdajů směřoval do oblasti dopravy na opravy chodníků, komunikací a zejména pak na zajištění provozu městské hromadné dopravy, dále do oblasti školství na provoz mateřských a základních škol, na provoz Domu dětí a mládeže ASTRA nebo na provoz jeslí. Další výdaje si vyžádala oblast sociálních služeb, kultury, sportu, životního prostředí, rozvoj města a výkon samosprávy a státní správy v přenesené působnosti.

Co se týče hospodaření samospráv, aktuálně se očekává na novelu zákona o rozpočtovém určení daní pro obce a kraje. Předseda vlády Petr Fiala slíbil, že bude schválená na začátku prosince.

Autor: Veronika Vindišová