Petr Hladík: Brno se vydalo na cestu za energetickou soběstačností

Nyní jsme na začátku, ale díky velkému nadšení všech, kteří se na této vizi moderního Brna podílejí, toho dosáhneme,“ říká v rozhovoru Moravského hospodářství Petr Hladík, první náměstek primátorky města Brna.

V soutěži Chytrá města 2021 získalo Brno hned několik ocenění. Za co konkrétně jste je získali a co pro Vás tyto ceny znamenají?

Získali jsme ocenění za program dotačních titulů na podporu zelenějšího Brna. Město Brno poskytuje celkem šest ekodotací s různým zaměřením. Těmi nejnovějšími jsou dotace na budování zelených střech a zachycování dešťové vody. Každým rokem také ale vypisujeme dotace na ozeleňování vnitrobloků, oživování nábřeží brněnských řek, ekovýchovu nebo využívání městské hromadné dopravy. Porota zejména ocenila, že všechny dotace lze vyřídit jednoduše elektronicky. Druhou cenu jsme získali za Memorandum o dlouhodobé spolupráci na závazku města Brna k adaptaci na klimatickou změnu, které uzavíráme s brněnskými firmami a institucemi. Cílem je společně snížit emise CO2 na území města Brna do roku 2030 o 40 %. Zde je důležité, že se nejedná pouze o plané prohlášení, ale za memorandem jsou konkrétní kroky. Město aktivně spolupracuje již s 55 připojenými subjekty. A poslední ocenění jsme získali za projekt Nakrm zvíře, který pomohl brněnské ZOO finančně zvládnout období pandemie, když nemohli návštěvníci Zoo navštívit osobně.

Tato ocenění patří všem pracovníkům především na Odboru životního prostředí a v brněnské Zoo. Moc si vážím jejich práce a energie, se kterou ke každému novému projektu přistupují.

V poslední době se také začíná skloňovat „energetická soběstačnost měst“. Před nedávnem jste představil projekt městské solární elektrárny. Splňuje tuto vizi?

Městská solární elektrárna je jedním z významných kroků, pomocí kterých se chceme v Brně přiblížit energetické soběstačnosti. S městskou společností SAKO jsme připravili projekt na instalaci fotovoltaických technologií na střechy brněnských budov. Skvělé je, že už v prosinci jsme instalovaly na prvních dvou objektech desítky panelů a v tomto roce chceme pokrýt dalších více než 50 objektů. Do roku 2025 plánujeme instalovat fotovoltaické panely na více než 500 střech. Takto vyrobenou elektřinu chceme sjednotit do jedné městské sítě, díky které budeme moci Brňanům garantovat stabilní ceny za energie a zároveň i těm, kteří sami vyrábí energii z obnovitelných zdrojů nabídnout adekvátní výkupní ceny.

K dosažení energetické soběstačnosti města však musíme počítat i s dalšími zdroji energie. Pro Brno je zcela zásadní teplo vyráběné z odpadu. Síly a pozornost také napínáme směrem k vodíku, kde chceme investovat především do výzkumu, protože i zde vnímáme obrovský potenciál.

Jak plánujete získanou energii využívat?

Během 5 let chceme osadit stovky střech s instalovaným výkonem 40 MWp. Součástí projektu bude také výstavba elektrodového kotle v kombinaci s akumulátory tepla, umístěného v rámci areálu brněnské spalovny. Jednotlivé výrobní zdroje budou následně spojeny do agregačního bloku, který bude vstupovat do distribuční soustavy jako jedna velká elektrárna.

Nyní máte k dispozici čerstvě vypracovanou studii proveditelnosti ohledně vybudování bioplynové stanice a kompostárny. Je něco co Vás překvapilo?

Poměrně velké diskuse se před uskutečněním studie vedly kolem kapacity bioplynky. V tomto ohledu studie doporučuje vybudovat zařízení o výrobní kapacitě až 20 tisíc tun bioodpadu ročně. Ruku v ruce s tím doporučuje městu navýšit čtyřnásobně počet hnědých kontejnerů a zároveň všechny síly napnout směrem k restauračním zařízením, hotelům, školám a dalším zařízením se stravovacím provozem. V současnosti bohužel mnoho zbytků nebo prošlých potravin končí v kanálech, což nám způsobuje obrovské komplikace v kanalizační síti. Zároveň by se mělo jednat o metropolitní bioplynovou stanici, tedy i pro blízké vesnice kolem Brna. Zařízení by mělo dokázat vyrobit 1,4 mil. kubických metrů biometanu jakožto paliva druhé generace, což by mohlo stačit na 2,5 milionů kilometrů ujetých za rok. Palivo chceme využívat k pohonu svozových vozidel a autobusů veřejné hromadné dopravy.

Kde jste se pro tento projekt inspirovali?

Nejvíce nás pro tento projekt inspirovaly informace o plýtvání s potravinami. Výzkum z Mendelovy univerzity, který uvádí, jak velké množství potravin končí v černých popelnicích. Na vesnicích zbytky jídla končí u slepic, ale ve městě je to problém. Pokud ale všechny zbytky svezeme, jejich energetická hodnota a množství sacharidů umožní vznik poměrně cenného množství bioplynu.

Vzali obyvatelé Brna třídění do hnědých popelnic za své? Překvapilo Vás dosavadní množství vytříděného odpadu?

Myslím, že zavedení hnědých popelnic zatím dokázalo rozptýlit všechny obavy, které s ním byly spojené. Tou největší z nich bylo, že lidé nebudou dostatečně třídit a obsah nádob tak bude velmi často znehodnocen. V některých jiných městech kvůli tomuto problému od svozu bioodpadu prostřednictvím hnědých nádob nakonec ustoupili. V Brně jsme na hodnotě 6 % znehodnoceného obsahu, což se stále vyplácí a plánujeme v letošním roce počet nádob ještě navýšit.

Bude současný počet popelnic pro budoucí provoz bioplynky dostačující?

Nebude, studie nám doporučuje, zvýšit počet hnědých nádob čtyřnásobně. Zároveň musíme vymyslet motivační systém, abychom v co největší míře dokázali zachytit gastroodpad ze stravovacích provozů.

Dalším zajímavým projektem z hlediska odpadu je nová dotřiďovací linka na separovaný plast a papír. V čem je inovativní? Kdy bude v provozu? 

V České republice půjde o největší automatizovanou dotřiďovací linku. Opět svou kapacitou bude sloužit nejen Brnu, ale celé brněnské metropolitní oblasti. Linka by měla ročně zpracovat 7 tisíc tun plastu a 8 tisíc tun papíru. Stavbu linky jsme zahájili v prosinci loňského roku a předpokládáme, že v únoru roku 2023 zahájíme její provoz.

V rámci areálu SAKO také počítáme s dobudováním třetího kotle v roce 2024. Ten nám výrazně pomůže snížit závislost na zemním plynu. Počítáme s tím, že po dostavbě třetího kotle bude SAKO Brno zásobovat teplem polovinu brněnských domácností. Zároveň se nám podaří snížit produkci CO2 o 160 tisíc tun ročně.

Jaké další zajímavé projekty z oblasti ekologie, životního prostředí či odpadového hospodářství máte v plánu?

Ve spolupráci s Teplárnami Brno vybudování zařízení na spalování ekologické štěpky. Díky tomuto zařízení předpokládáme nahrazení až 15 procent současné spotřeby zemního plynu, což má své environmentální ale hlavně i bezpečnostní výhody. Do provozu chceme tento zdroj tepla uvést na přelomu roku 2022 a 2023. Hlavním dodavatelem štěpky z odpadového dřeva bude společnost Lesy města Brna, která bude štěpku do tepláren dovážet po železnici.

Výrazně jsme se také zapojili do výzkumu vodíkových technologií. Podpořili jsme výstavbu vodíkové plnící stanice a plánujeme pořídit testovací autobus. Zároveň v Brně vznikne Evropský institut pro výzkum vodíkových technologií a inovací v energetice. Máme v této oblasti podepsaná dvě memoranda o spolupráci, do které se kromě brněnských městských společností zapojí také česká a německá akademická sféra.

To jsou dva významné plány v oblasti energetiky, ale plánů obecně v oblasti životního prostředí máme mnohem více. Plánujeme desítky adaptačních opatření v jednotlivých městských částech, budování nových parků či protipovodňových opatření.

A když zůstaneme u roku 2022 – jaké jsou vaše priority z hlediska výše zmíněných projektů?  

Pevně věřím, že na přelom roku 2021/2022 budeme vzpomínat jako na rok, kdy se Brno vydalo na cestu za energetickou soběstačností. Po této cestě půjdeme ještě několik let, nyní jsme na začátku, ale díky velkému nadšení všech, kteří se na této vizi moderního Brna podílejí, toho dosáhneme. Důležitá v tomto ohledu je především spolupráce s firmami, městskými částmi, veřejnými institucemi i jednotlivci.

Kamila Fuchsová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.