AktuálněKRAJE

Produkujeme méně odpadu, vyplývá ze statistiky

Češi se nadále zlepšují ve třídění odpadu. V rámci Evropské unie patří k státům, kterým se v tomto směru dlouhodobě daří. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu došlo také k poklesu celkového objemu vyprodukovaného odpadu. Ministerstvo životního prostředí chce tento trend podpořit například další investicí do potravinových bank.

Český statistický úřad zveřejnil data z roku 2023, údaje z loňského roku zatím nejsou k dispozici. Předloni dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 38 milionů tun a meziročně se snížila o 3,1 procent, což bylo o jeden milion tun odpadů méně. Meziročně mírně rostl, o 0,6 procent, objem vyprodukováno komunálního odpadu na úroveň 5,4 milionu tun.

„Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 milionů tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 milionů tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kilogramů). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele,“ říká mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

Statistika podrobně rozebírá, jaké druhy odpadů byly nejvíce vyprodukovány. Největší část odpadů tvořily odpady minerální (59,2 procent), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 procent), následovaný směsným odpadem (11,5 procent) a nekovovým odpadem (7,5 procent). Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50,0 procent), odpadních plastů (23,6 procent), skleněného odpadu (11,4 procent) a odpadu ze dřeva (10,6 procent). Zbývající část nekovového odpadu představovala pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly, spadající do kategorie nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady tvořily necelá čtyři procenta celkové produkce odpadů, což bylo 1,53 mil. tun a oproti roku 2022 poklesla o 1,8 procent.

Dále statistika uvádí, že bylo vyprodukováno 5,4 milionu tun komunálního odpadu, přičemž pocházelo 4,4 milionu tun z obcí. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“. Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu.

Aktuální data na webu ministerstva

S novinkou týkající se produkce odpadů přišlo ministerstvo životního prostředí. Nově zájemci na internetových stránkách resortu najdou informaci, jak jsou na tom jednotlivé obce s produkcí komunálního a objemného odpadu či s tříděním papíru, skla nebo kovů. Nový datový nástroj zveřejnil resort ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí CENIA.

„Chceme, aby tato data sloužila především občanům, ale také zastupitelům obcí. Každý by měl mít jasný přehled o tom, jak jejich obec plní své cíle v oblasti odpadového hospodářství. Proto tu najdete informace za poslední tři roky o celkovém množství komunálního odpadu, o tom, kolik bylo například velkoobjemového odpadu a jak se třídí konkrétní komodity. Kupříkladu u nás v Brně se daří vytřídit 68 procent skla, 45 procent plastu, 39 procent kovů a 35 procent papíru,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zveřejněním těchto dat ministerstvo pokračuje v naplňování závazků na podporu transparentnosti a efektivního řízení odpadového hospodářství. Na webu resortu zájemci najdou podrobné informace týkající se nakládání s odpady v obcích České republiky. Data jsou dostupná za roky 2021, 2022 a 2023. K dispozici jsou i grafické výstupy.

Méně jídla v odpadu

Ministerstvo životního prostředí chce také docílit, aby v odpadu skončilo co nejméně jídla. Investuje proto padesát milionů korun do potravinových bank. Peníze půjdou konkrétně na rekonstrukci a vybavení skladů potravin, nákup svozové a manipulační techniky a zpracování potravin.

„Potravinové banky pomáhají snižovat množství odpadu, který by jinak skončil na skládkách, a zároveň pomáhají lidem v těžké životní situaci. Za posledních deset let jsme do rozvoje potravinových bank investovali již více než 504 milionů korun a nyní přidáváme dalších padesát milionů. Do konce programového období, tedy do roku 2027, máme připraveno v Operačním programu Životní prostředí dalších 150 milionů korun,“ říká Hladík.

Podpora potravinových bank není podle ministra jen o zajištění jejich provozu, ale především o vytváření udržitelného systému, který pomáhá šetřit zdroje, snižuje plýtvání potravinami a zároveň zlepšuje životní podmínky lidí v nouzi. „Díky této výzvě mohou potravinové banky modernizovat své kapacity a zvládat rostoucí poptávku po potravinové pomoci,“ dodává ministr. Finanční prostředky v aktuální výzvě vyhlášené pod číslem 79 z Operačního programu Životní prostředí putují konkrétně na modernizaci skladů, pořízení techniky a zařízení, která zefektivní zpracování a distribuci potravin. „Výše podpory přitom pokryje až 95 procent způsobilých výdajů,“ podotýká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, jehož úřad zajišťuje administraci programu.

Autor: Veronika Vindišová