První automatickou linku na dotřiďování plastu v České republice bude mít Brno
Ruční třídění plastu bude v Brně minulostí. SAKO Brno plánuje dotřiďovací linku s automatickým provozem. Projekt získal pravomocné stavební povolení, aktuálně probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Stavět se se v areálu SAKO Brno začne během června, k provozu by automatická linka mohla být již na podzim příštího roku.
Ruční dotřiďovací linka na papír a plast je na hraně svých kapacitních možností. V loňském roce zpracovala šest a půl tisíce tun papíru a čtyři tisíce tun plastu. „Ruční dotřiďování již nestačí. Množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšuje, za posledních pět let v souhrnu o 40 %,“ uvádí Filip Leder, předseda představenstva SAKO Brno. Novou dotřiďovací linku budou obsluhovat počítačem řízené stroje. Pokročilá technologie zvládne vytřídit až 4,5 tuny odpadu za hodinu. Zároveň se podstatně rozšíří spektrum roztříditelných plastů.
Automatická dotřiďovací linka umožní efektivně zpracovat sbíraný plast a papír a jako první v republice si poradí i s odpadem uloženým v pytlích, který roztrhne tak, aby na třídící linku postupoval už volně ložený. Optické separátory automaticky vytřídí komodity dle jejich typu, například na PET lahve a nápojové kartony. PETky rozpozná také podle jejich barevnosti. „Čistota vytříděného materiálu bude přibližně 90%, což je hodnota, na níž dotřiďovací linky, založené na lidském faktoru, prostě nemohou dosáhnout,“ doplňuje Filip Leder. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D části (kelímky, vaničky, konzervy), magnetický separátor železných a neželezných kovů zachytí, minimálně s 80% efektivitou, například konzervy, víčka, plechovky. Výkonný lis s kapacitou 6 tun za hodinu slisuje roztříděný plast a papír do balíků určených k dalšímu zpracování. Součástí linky bude i drtič polystyrenu. Nadrcený polystyren bude buďto slisován do briket, případně volně nadrcený sypán do velkoobjemových vaků.
„Strojové dotřiďování o velké kapacitě podstatně zvýší efektivitu a zajistí nesrovnatelně nižší chybovost během třídění. V čase virové epidemie se navíc ukazuje, že z hlediska možného přenosu infekce bude tento způsob dotřiďování výrazně bezpečnější,“ uzavírá Filip Leder.
(red)