Rozhovor: Epidemie změnila pohled na sociální služby

Před dvaceti osmi lety přijal Oldřich Haičman výzvu vybudovat na území jižní Moravy Charitu. Za tu dobu se stal výraznou osobností a spoluurčuje trendy v oblasti sociálních služeb. Charita ČR je největší nestátní neziskovou organizací (má téměř 9 000 zaměstnanců) a pečuje o desetitisíce klientů. Zeptali jsme se jej, jak prožívají epidemii koronaviru.

Jaký rozsah služeb poskytuje Charita v rámci ČR? Dá se to nějak kvantifikovat?

Charita ČR zastřešuje činnost osmi diecézních a arcidiecézních charit. Ty zřizují 301 farních, městských a oblastních Charit, které provozují 1 146 středisek pomoci. Charita v celé ČR zaměstnává přes 8 800 pracovníků a organizuje práci osmdesáti tisíc dobrovolníků. Její roční obrat přesahuje 4,8 mld. Kč. Dále Charita vyvíjí činnost také v oblasti zahraniční humanitární a rozvojové pomoci, působí ve 32 zemích světa na pěti kontinentech.

Jste ředitel Diecézní charity Brno, která poskytuje služby v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Jak se současná koronavirová situace dotkla vašich 1 600 zaměstnanců?

Koronavirová krize velmi citelně zasáhla práci Charity, zejména její klienty, uživatele a pacienty. Ve většině služeb jsme museli změnit systém práce a hledat úplně nové přístupy a možnosti. V první vlně na jaře byla největším problémem ochrana našich pracovníků před nákazou, zejména proto, aby nenakazili ty, o které se starají. Velkým problémem byly roušky, brýle, štíty, ochranné obleky, desinfekce. Podařilo se ovšem aktivizovat obrovské množství dobrovolníků, organizací, firem a veřejnosti, kteří nám ochranné pomůcky pomohli zajistit. Jim patří velký dík, bez nich bychom nemohli naše služby poskytovat. Děkujeme všem sponzorům a dárcům, jen pro představu, brněnská Charita potřebuje měsíčně ochranné pomůcky za více jak 1,5 mil. Kč, které v rozpočtech nemáme.

Museli jste přistupovat k omezení rozsahu poskytovaných služeb?

V mnoha službách jejich omezení nebo uzavření nařídila vláda svými mimořádnými opatřeními. U mnoha služeb jsme byli nuceni snížit kapacitu služby, např. u domova se zvláštním režimem nebo v hospici bylo nutné vyčlenit zónu pro pacienty COVID pozitivní a negativní a přizpůsobit tomu také provoz a personál. Naopak v některých službách jsme provoz rozšířili, např. noclehárny pro lidi bez domova se staly službou s čtyřiadvacetihodinovým provozem. V Brně jsme také zřídili stanové městečko pro lidi bez domova. Cílem bylo tuto skupinu ochránit před nákazou a před jejím dalším šířením v centru města, v nákupních střediscích a na veřejných místech, a tím také ochránit veřejnost. Ve všech službách byli naši pracovníci velmi kreativní, přinášeli nové nápady a řešení, často byla koronavirová krize pro ně velkou výzvou. Za to jim patří obrovský dík, bez nich by to Charita nezvládla.

Pokud někde trpíte výpadkem zaměstnanců z důvodu karantény, daří se je nahrazovat dobrovolníky?

V současné době máme několik desítek pracovníků v karanténě, na nemocenské nebo při ošetřování dětí, ve většině provozů se nám je daří nahrazovat dobrovolníky nebo povolanými studenty. S dobrovolníky máme velmi dobrou zkušenost, jen v Brně jich máme v databázi 170, a nebojí se jít i do těžkých infekčních provozů s imobilními, inkontinentními i klienty s demencí. Kromě odborných pracovníků se v jejich řadách vyskytují i lidé profesí, které nás samotné překvapily, byli mezi nimi např. režisér, herečka, manažer, ředitel a další. Opět obrovské poděkování všem, kdo se takto zapojili.

Jak hodnotíte podporu ze strany státu pro sociální služby v této situaci?

Zde musím kriticky uvést, že v jarních měsících byla podpora ze strany vlády a ministerstev nedostatečná. Nedostatek ochranných pomůcek, absence jakýkoliv prováděcích opatření k vládním nařízením, minimální zpětná vazba pro naše dotazy a podněty. Situace se začala zlepšovat od května, kdy s námi začala ministerstva komunikovat a spolupracovat. Našim pracovníkům byly poskytnuty i odměny srovnatelné s institucemi veřejné správy, bylo vypsáno také několik dotačních titulů na ochranné pomůcky a na zvýšené náklady nebo výpadky příjmů pro naše služby. Zatím se nám ale nedaří přesvědčit státní orgány o potřebě účinného testování všech ohrožených sociálních skupin. Máme výhodu, že jsme si pořídili sami testovací přístroje, takže zjišťujeme nákazu jak u pracovníků, tak u klientů a jsme schopni ihned provést organizační opatření.

Zvláště těžce se vládní opatření dodržují lidem bez domova. Setkáváte se např. s jejich šikanou ze strany policie kvůli porušení zákazu vycházení?

V první vlně na jaře bylo obtížné se sociální skupinou lidí bez domova pracovat. Byli agresivní, z jejich strany nebyla ochota se vládním nařízením přizpůsobit. Často ale jejich agresivita byla způsobena strachem, nervozitou, ztrátou bezpečí. V té době jsme posílili terénní služby, rozdávali lidem na ulici jídlo, ochranné prostředky, desinfekci, letáky s informacemi a snažili se uklidnit situaci. Ze začátku někdy docházelo k potyčkám s policií, ale podařilo se nám navázat spolupráci s policejním ředitelstvím i s místními policejními odděleními a vyhrocené situace dostat pod kontrolu. Zde je potřeba pochválit jak policii, tak i ostatní složky IZS za jejich profesionální chování a přístup.

Počátek roku je vždy ve znamení tradiční Tříkrálové sbírky. Bude se konat v roce 2021 a jak ji ovlivní současná situace?

Bez Tříkrálové sbírky si snad už ani nedokážeme představit naši činnost. Jejím posláním je nabízet zapojení koledníků, zejména dětí, do charitativní činnosti, informovat o našich aktivitách a v neposlední řadě vysbírat tolik potřebné finanční prostředky. Jen pro srovnání do Tříkrálové sbírky na začátku roku 2020 bylo v celé ČR zapojeno skoro 24 tisíc kolednických skupinek, což je přes 75 tisíc koledníků, výnos činil bezmála 120 mil. Kč. Pro začátek roku 2021 se připravujeme na různé varianty koledování, jak pro nejpřísnější opatření vlády jako je zákaz vycházení, tak i pro variantu rozvolnění. Prodloužil se termín koledování do 24. ledna 2021, připravujeme také další aktivity zejména v tzv. online prostředí – jak propagace, tak i možnosti přispívání. Určitých změn dozná Tříkrálový koncert, tradičně vysílaný Českou televizí z Brna, i doprovodné akce, které organizují jednotlivé Charity. Věřím, že se nám s pomocí a zapojením dobrovolníků a veřejnosti podaří úspěšně naplnit další ročník Tříkrálové sbírky, nyní už dvacátý první.

Jak Jihomoravský kraj, tak Vysočina mají po krajských volbách nové vedení. Jak vnímáte záměry obou krajů v sociální oblasti?

Myslím, že koronavirová situace rázně zasáhla i do politického života. Pozitivní na tom je, že si více politické strany i jejich představitelé začali uvědomovat důležitost sociálních a zdravotních služeb. Oba kraje jsou pro nás důležité nejen z hlediska financování, ale i stanovení sítě a pověření k výkonu našich služeb. Dle mého názoru se více v politických programech obou krajů objevovaly termíny jako terénní a ambulantní služby, domácí péče, hospicová péče, prostě vše, co je prioritou charitních služeb. Začíná se také mluvit o transformaci různých druhů služeb, zejména pobytových, které se v konečném důsledku staly z pohledu lavinovitého šíření nákazy pro uživatele nebezpečnými. Na zpracování a koncepci těchto témat bude potřeba mnoho energie, času i práce odborníků. A protože vyjednávání a spolupráce s kraji patří do mé kompetence, moc se na tuto práci těším.

Autor: Ladislav Koubek

Činnost Diecézní charity Brno můžete podpořit zde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.