Rozhovor: Jaké přínosy přináší Lex Plyn?
Poslanecká sněmovna v březnu letošního roku schválila ve třetím čtení novelu energetického zákona (tzv. Lex Plyn), která urychlí výstavbu paroplynových elektráren. Senátoři by předlohu mohli projednat již v polovině května. O hlavních přínosech novely jsme si povídali s ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem.
Jaké jsou hlavní přínosy a kdo je nejvíce pocítí? Jakým typům projektů novela pomáhá a jakým způsobem?
Lex Plyn tvoří novela energetického zákona a novela zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. První z nich zpřesňuje institut tzv. povinnosti nad rámec licence, což umožní za mimořádných okolností udržet v provozu klíčové elektrárny nezbytné pro stabilitu přenosové soustavy. Navrhovaná změna zákona o urychlení výstavby pak urychluje proces rekonstrukce stávajících elektráren na plynové a výstavby nových plynových elektráren.
Novela míří především na udržení vysoké úrovně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. To je v zájmu všech – samospráv, podniků i domácností. Jde o důležitý stabilizační krok v době, kdy přecházíme od uhlí k čistějším technologiím.
Jaké jsou výhody paroplynových zdrojů oproti jiným zdrojům energie?
S postupným nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny bude třeba zajistit dostatečné kapacity flexibilních a řiditelných zdrojů nezbytných pro zajištění bezpečného provozu soustavy. To za stávajících podmínek nejlépe splňují právě plynové a paroplynové elektrárny.
Nové plynové elektrárny mají být přechodným či dočasným zdrojem na cestě odklonu od uhelných zdrojů. V čem tato dočasnost spočívá a co bude po ukončení přechodného období?
Přechodnost těchto zdrojů je třeba vnímat v kontextu současné technologické i ekonomické reality. V dnešních podmínkách se jiné fosilní zdroje prakticky nevyplatí stavět, a to ani se státní podporou. Plynové elektrárny mají výhodu v tom, že produkují relativně málo emisí a zároveň mohou v budoucnu postupně přecházet na obnovitelné či nízkoemisní plyny, jako jsou biometan nebo vodík. Tím naplňují i evropská kritéria udržitelnosti.
Vyplatí se provozování plynových elektráren jejich investorům? Obsahuje novela nějaké mechanismy podpory? Jak se nová výstavba paroplynových zdrojů promítne do cen energií?
Tématu kapacitních a dekarbonizačních mechanismů, což jsou mechanismy přímé veřejné podpory, jejichž zavedení podléhá notifikaci ze strany Evropské komise, se věnovala především novela LEX OZE III. Lex Plyn se soustředí na podporu plynových elektráren nepřímo, tedy skrze urychlení jejich výstavby. Rychlejší výstavba znamená nižší náklady a tedy nižší cenu elektřiny pro spotřebitele.
Jaké novinky novela zavádí ve vztahu k odpadnímu teplu?
Díky pozměňovacím návrhům se do zákona dostala také nová pravidla pro využívání odpadního tepla. Provozovatelé velkých soustav zásobování teplem – nad 25 MWt – budou nově povinni vykupovat nejen teplo z obnovitelných zdrojů, ale i z odpadního tepla, a za tím účelem umožnit připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Je to důležitý krok směrem k vyšší efektivitě a udržitelnosti teplárenství.
Za jak dlouho od účinnosti novely bude možné pozorovat dopad opatření v praxi?
Změny v energetickém zákoně nabývají účinnosti den po vyhlášení zákona, zatímco úprava zákona o urychlení výstavby začne platit od 1. srpna 2025. Aplikace zákona tedy bude možná prakticky okamžitě.
Připravuje Váš resort v oblasti výroby a dodávek elektřiny ještě nějaké další novinky?
Klíčové reformy v oblasti elektroenergetiky jsme již prosadili prostřednictvím Lex OZE I až III, které implementovaly evropskou legislativu. Nyní se připravujeme na obdobné změny v plynárenství a zároveň dokončujeme návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie. Naším cílem je, aby byl tento zákon schválen ještě před volbami.
Autor: Veronika Hejná
