Rozhovor: Krize nastartovala skutečný zájem o energetiku, říká Lukáš Dobeš

O moderní energetice a budoucnosti kogenerace jsme si povídali s Lukášem Dobešem, předsedou Sdružení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech.

Jak ovlivnila energetická krize zájem o kogenerační jednotky?

Celkem zásadně. Pokud se budeme bavit o kogeneračních jednotkách pro provoz na zemní plyn, musím zmínit, že v roce 2022, kdy v některých měsících nebylo jisté, zda vůbec nějaký plyn v Evropě bude, se trh v podstatě zastavil. Jakmile se objevily nové cesty, tzn. terminály, začala vznikat nová infrastruktura, která zkapalněný plyn dokázala přenášet skrz Evropu, klesly ceny na rozumnou hodnotu okolo 30 EUR, a trh se vzpamatoval.

Pozitivní efekt pak vidím v tom, že se řada subjektů vlivem nastalé situace začala opravdu koncepčně zajímat o energetiku jako takovou, včetně kogenerace, resp. o budoucnost energetiky. Pokud zkrátka zvolíte správný mix zdrojů kogenerační jednotky a fotovoltaiku, tak se můžete stát téměř nezávislými na okolní síti. Což je pak neoddiskutovatelná výhoda pro obdobné krizové situace, kdy může docházet k nedostatku některých druhů energií.

Řada firem pak došla k jistému prozření a následně k rozhodnutí nespoléhat se na dění na energetickém trhu. A realizovaly třeba právě projekty kogeneračních jednotek s vícepalivovými systémy, tzn. třeba LPG (propan-butan).

Kogenerační jednotky využívá nyní řada měst a firem. Kde vidíte prostor pro další rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla?

Velmi slibnou budoucnost kogeneračních jednotek vidím při dekarbonizaci. Dneska máme spoustu velkých uhelných elektráren po republice, budou se ale omezovat a následně rušit. V rámci náhrady uhlí se v tuto chvíli nejčastěji uvažuje právě nad zemním plynem. Sice se jedno fosilní palivo nahradí druhým fosilním palivem. V rámci konkrétní lokality to má však zásadní vliv na množství produkovaného CO2, které se sníží asi na 55 % původní hodnoty uhlí.

Dále se při spalování uhlí uvolňuje řada těžkých kovů a dalších prvků, které při spalování plynu nevznikají. Vidím v tom tedy čistější alternativu a hlavně je ideální způsob forma kogenerační výroby, tzn. vyrábět obě energie současně. Další výhoda je v účinnosti. Při samostatné výrobě elektrické energie z plynu se bavíme o účinnosti 60 % při kombinovaném cyklu. Při kombinované výrobě elektřiny a tepla se dostaneme na 90 %, tzn., dokážeme využít víc energie z primárního paliva pro výrobu obou energií – díky úspoře primárního paliva je tento způsob samozřejmě výrazně ekologičtější.

V rámci přeměny uhelných elektráren na plynové elektrárny se tak bude často využívat kogenerační výroba, zpravidla se zde počítá s kogeneračními jednotkami o výkonech do 10 MW jednoho kusu.

Můžete uvést nějaké zajímavé příklady z praxe, resp. jak by takové projekty moderní energetiky mohly vypadat?

Příkladem jsou třeba Dětmarovice, kde budou dvě 10MW kogenerační jednotky, k tomu bude biomasová kotelna o výkonu 8 MW a špičková plynová kotelna o výkonu 3×9 MW. Z velké uhelné elektrárny, která spalovala černé uhlí, se změní na plynovou elektrárnu. A emise oxidu uhličitého, síry, dusíku se odhadem sníží o 94-98 %.

Co se dále týče moderní energetiky, kogenerace má jednu výbornou vlastnost – vyrábí současně teplo a elektřinu. Pokud žijeme ve střední Evropě, kde jsou zimy vcelku silné a příliš nesvítí sluníčko a v těch největších mrazech je mnohem nižší výkon větrných elektráren, tak potřebujeme nějak vyrábět teplo. Pokud kogenerační jednotka, vyrábí i teplo, tak je to de facto zimní zdroj, který pokryje špičky potřeby tepla v zimě. Přes léto stojí a elektřinu primárně vyrábí solární a větrná elektrárna s tím, že pokud se dostaneme k nějakým výpadkům ve výrobě solárních a větrných elektráren, tak kogenerační jednotka může sloužit jako zdroj, který stabilizuje soustavu. V moderní energetice bude kogenerační jednotka zdrojem, který se perfektně doplňuje s fotovoltaickou elektrárnou.

Stávající kogenerační jednotky převážně fungují na klasický zemní plyn. Do budoucna však bude poměr zemního plynu klesat. Nebude to problém?

Určitě ne, biometan a zemní plyn mají podobné složení, takže jejich záměna není problém. Jinak ano, nyní je „v trubkách“ 100 % zemního plynu. Poměr bude postupně klesat, bude zde biometan, vodík, mix plynů, nebo třeba syntetický plyn a budou postupně nahrazovat zemní plyn.

Co se pak týče třeba bioplynu, ten se vyznačuje nižším obsahem metanu – okolo 50 %, a dalšími prvky, které jsou pro kogenerační jednotku náročnější na provozování. Nutné jsou třeba kratší servisní intervaly pro údržbu. Trendem je však nespalovat přímo bioplyn v kogeneračních jednotkách bez využití tepla. Bioplyn se čistí a vyrábí se z něj biometan, vtlačí se do sítě a spálí až v kogenerační jednotce na sídlišti, která je blízko spotřebě. Teplo se tak využije maximálně efektivně.

Ing. Lukáš Dobeš působí v energetice od roku 2002. Celý svůj profesní život se věnuje
decentralizaci, využití kogeneračních jednotek a flexibilitě s cílem zajistit zákazníkům spolehlivé a efektivní dodávky energie. Profesní život spojil se společností TEDOM a.s. a dceřinou společností ČEZ Energo, s.r.o. V současnosti působí jako generální ředitel skupiny TEDOM ESCO.

COGEN Czech je spolkem právnických a fyzických osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem kogeneračních technologií, jejich projektováním a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET).

COGEN Czech každoročně pořádá odbornou konferenci Dny kogenerace, letošní již 17. ročník se uskuteční v Praze 22. až 23. října. Více informací zde.