AktuálněMĚSTA

Rozhovor: Obrana státu se bezprostředně dotýká všech

V současné době, kdy je bezpečnostní situace ve světě čím dál složitější, je obrana státu úkolem, který přesahuje rámec Ministerstva obrany a ozbrojených sil. POKOS hraje klíčovou roli v této obranné strategii a dbá na to, aby každý občan disponoval potřebnými znalostmi a dovednostmi. Na otázky Moravského hospodářství odpovídá Mgr. Jana Novotná, MPA, vedoucí oddělení POKOS, Sekce obranné politiky a strategie MO.

Můžete představit, jaké jsou hlavní cíle POKOS? Jak dlouho POKOS funguje a jak se vyvíjel? Jakou roli hraje v rámci obrany státu?

POKOS, příprava občanů k obraně státu není nic nového. Ve světle současné bezpečnostní situace ve světě se potvrzuje, že obrana je jedním z hlavních úkolů státu. Její zajišťování však není pouze úkolem Ministerstva obrany a ozbrojených sil, ale vyžaduje integrovaný přístup celého státu a společnosti. To znamená, že obrana se dotýká i jednotlivých občanů, kteří se stále častěji stávají cílem nepřátelského působení a kteří hrají významnou roli při budování obranyschopnosti. Stát proto musí občany k obraně systematicky a průběžně připravovat.

Příprava občanů k obraně státu je v době míru dobrovolná a jejím cílem je získání znalostí
a dovedností využitelných při obraně státu. Probíhá nejen získáváním a zdokonalováním znalostí v oblasti branně-bezpečnostní tematiky, rozvojem branně-sportovních a technických dovedností a fyzické kondice, ale také přípravou na předcházení nebo řešení dopadů mimořádných událostí a krizových situací nejen vojenského charakteru. V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je tato příprava povinná, přičemž občan by již měl být schopen adekvátně reagovat na vzniklé situace.

Příprava občanů k obraně státu je zakotvena v zákoně o zajišťování obrany České republiky
z roku 1999. Systémově však tato oblast začala být řešena až poté, co vláda České republiky v roce 2012 s přihlédnutím k aktuálním hrozbám definovala potřebu nového přístupu v oblasti zajišťování bezpečnosti a obrany státu. Tato příprava je více rozpracována v Koncepci přípravy občanů k obraně státu, novou, již třetí vláda schválila v letošním roce a stanovuje cíle a opatření na období 2025-2030.

Proč je důležité, aby civilní obyvatelstvo bylo připraveno k obraně státu?

Obrana státu se bezprostředně dotýká všech, tedy i jednotlivých občanů. V podstatě můžeme hovořit o vzájemně propojeném systému odpovědnosti, kdy každý občan i instituce v České republice mají určitou roli v zajištění obrany státu. Příprava občanů k obraně státu je součástí širší bezpečnostní přípravy obyvatelstva, která je nutná pro budování odolného státu a společnosti a zvládání krizových situací. Základem připravenosti občana jsou znalosti a dovednosti, které může využít nejen při samotné obraně státu nebo v krizové situaci, ale i v každodenním životě.

Jaké programy a školení POKOS nabízí pro občany? S kým POKOS nejčastěji spolupracuje? Jaký je zájem veřejnosti o vaši činnost?

POKOS cílí na všechny cílové skupiny, které jsou definovány v koncepci 2025-2030, tedy na dospělou populaci, žáky a studenty, pedagogy, veřejnou správu a volené zástupce a subjekty hospodářské mobilizace. Občané mají možnost se účastnit nejenom aktivit POKOS pořádaných resortem Ministerstva obrany, ale i aktivit POKOS, které realizují nestátní neziskové organizace. Ty resort Ministerstva obrany podporuje v rámci dotačních podprogramů Příprava občanů k obraně státu a Podpora branně-sportovních a technických aktivit obyvatelstva.

Resort Ministerstva obrany uzavřel v letech 2022-2025 memoranda o vzájemné spolupráci
s vysokými školami a nevládními organizacemi, a to například s Českým svazem orientačních sportů, spolkem Orel, křesťanskou sportovní organizací, Českou obcí sokolskou, Českým červeným křížem, Ligovou fotbalovou asociací a Sdružením sportovních svazů České republiky. Smyslem uzavření těchto memorand je upevnění partnerství, která jsou zaměřená na podporu vlastenectví, zvyšování znalostí a dovedností v oblasti obrany a zvyšování informovanosti obyvatelstva o krizových situacích nejen vojenského charakteru.

Rozšiřující se síť spolupracujících spolků a organizací dnes čítá více než milion lidí, které můžeme oslovovat a systematicky zapojovat do aktivit směřujících ke zvyšování celkové odolnosti společnosti – ať už se jedná o podporu a rozvoj pohybových aktivit, podporu aktivního občanství a vlastenectví, nebo zvýšení vážnosti, role a významu ozbrojených sil, vojáků z povolání, vojáků v aktivní záloze, válečných veteránů a obecně všech, kteří se podíleli a podílejí na obranyschopnosti České republiky. Dle účasti lze soudit, že zájem veřejnosti o aktivity POKOS je rostoucí, ale zatím nedosahuje plošného rozsahu.

Jsou vaše aktivity směřovány i na školy? Pokud ano, jakým způsobem?

Aktivity POKOS ve školách mají doplnit a podpořit vzdělávání v této oblasti přitažlivou, interaktivní a soutěživou formou. Provádí ji Krajská vojenská velitelství a vojenské útvary a zařízení AČR. Tyto aktivity probíhají na vybraných školách po celé republice a díky své jedinečnosti zvyšují emocionální prožitek žáků. 

Přednášejícími jsou přímo vojáci, vojáci v aktivní záloze a civilní zaměstnanci resortu Ministerstva obrany, pro které je obrana státu každodenní prací. Představují Ozbrojené síly České republiky a jejich úkoly, s využitím osobních zkušeností popisují jejich působení v humanitárních operacích a zahraničních operacích. Žáci si mohou ověřit své teoretické znalosti a v praxi otestovat třeba svoji fyzickou zdatnost nebo vyzkoušet zdravotnické dovednosti. Cílem je tedy předat informace a vhodnou formou vysvětlit žákům skutečnosti, které souvisejí s obranou státu, historií a tradicemi naší armády a jejím zapojením do řešení krizových situací vojenského i nevojenského charakteru. Účastníci aktivit si mohou také prohlédnout a vyzkoušet vojenskou výstroj a vybavení, zhlédnout zajímavé a praktické ukázky chemiků, zdravotníků, kynologů, vojenských policistů či jiných odborností. Cílovou skupinou jsou žáci základních a středních škol. O výše uvedenou spolupráci je ze strany škol trvale velký zájem.

V období od roku 2022 do poloviny roku 2025 proběhlo více než 800 projektových dnů na školách pro více než 100 000 žáků, přes 430 branně-vědomostních soutěží s účastí více než 78 000 dětí a stovky projektových dní na letních dětských táborech.

Jakým způsobem získáváte zpětnou vazbu? Jak měříte úspěšnost vašich programů?

Zpětná vazba na realizovanou aktivitu POKOS pomáhá identifikovat silné, ale i slabé stránky a tím pomáhá zlepšovat kvalitu dalších aktivit, efektivněji je plánovat a rozvíjet je v souladu se stanovenými cíli. Důležité je získat informace o tom, co se účastníkům líbilo a co jim naopak vadilo, zda byla splněna jejich očekávání a zda byla akce přínosná. Na každou aktivitu POKOS organizátor zpracovává hodnocení, kde hodnotí celou řadu parametrů, včetně dopadu a přínosnosti realizované aktivity, včetně případného návrhu na úpravu aktivity v budoucnu.

Jaké máte plány pro rozvoj a zlepšení vaší činnosti v příštích letech?

V následujícím období je cílem v oblasti přípravy občanů k obraně státu zejména naplnění úkolů, které jsou stanoveny Koncepcí 2025-2030. Tedy vytvořit koordinovaný a celonárodní systém přípravy občanů k obraně státu, který bude zahrnovat nejen žáky, ale celou populaci a který bude systematicky zvyšovat odolnost společnosti a její schopnost efektivně reagovat na krizové situace, a to jak vojenského, tak i nevojenského charakteru.

Kamila Fuchsová