Rozhovor: Zásadním problémem následujících let budou ceny energií

Pokud se celoevropské řešení nenajde nebo pokud by jeho realizace trvala příliš dlouho, musíme být schopni pomoci občanům i podnikatelskému sektoru co nejrychleji sami, říká mimo jiné v rozhovoru pro Moravské hospodářství primátorka města Brna JUDr. Markéta Vaňková.

Jako primátorka jste musela řešit hned dvě velmi závažné situace, pandemii covidu a příchod lidí prchajících před válkou z Ukrajiny. Další krize, ta energetická, propukla v plné síle. Jak se Vám dařilo a daří tomu čelit?

První měsíce covidové pandemie, válka na Ukrajině spojená nejen s příchodem velkého množství lidí, ale také s rizikem odvetného kybernetického útoku, hrozící nedostatek energií pro zajištění standardních veřejných služeb – velmi závažných situací, které mohly vyvolat kolaps města, jsme opravdu zažili bezpočet.

Nebojím se říct, že covid i následky války na Ukrajině zvládlo Brno výborně. Zvláště u covidové pandemie to bylo hodně složité, nebyly informace ani zkušenosti. Šlo o lidské životy a někdy také o docela velké peníze, přitom jsme se často museli rozhodovat doslova z hodiny na hodinu. Řídili jsme se heslem „Brno na nic nečeká“ a vyplatilo se nám to. Jako první v republice jsme například začali s antigenním testováním v domovech pro seniory, dokázali jsme tak zabránit šíření nákazy mezi rizikovou skupinou a ochránit životy našich blízkých. Také jsme z preventivních důvodů, protože čísla nemocných raketově rostla, vybudovali takzvanou záložní nemocnici na výstavišti. Ač se nakonec pro tento účel naštěstí nevyužila, nebyla to zbytečná práce, protože jsme prostory mohli využít pro otevření prvního velkokapacitního očkovacího centra v České republice.

Vše jsme zvládli také proto, že v Brně žijí a působí lidé, kteří jsou neuvěřitelně solidární, pracovití a dokáží spolupracovat. Pomoc a nasazení dobrovolníků či neziskového sektoru tak byla opravdu nesmírně důležitá. Ruku v ruce s tím perfektně fungovaly veškeré složky města, integrovaného záchranného systému a další instituce působící v Brně. Mohli jsme se opřít o to, že všichni mají dostatek kvalifikovaných a kompetentních personálních kapacit.

Zásadním problémem nejen letošní zimy, ale s velkou pravděpodobností následujících 2–3 let budou ceny energií. Ideální by bylo celoevropské řešení. A přála bych si, aby jeho podoba byla známa v době, kdy tento rozhovor vyjde. Paralelně s tím jsem se po dohodě s panem premiérem Fialou zapojila do přípravy plánu na národní úrovni. Pokud se celoevropské řešení nenajde nebo pokud by jeho realizace trvala příliš dlouho, musíme být schopni pomoci občanům i podnikatelskému sektoru co nejrychleji sami.

Velkým tématem je i elektronizace a s ní úzce související kyberbezpečnost. Daří se městu digitalizace a jsou jeho data v bezpečí?

Jeden z úspěšných projektů digitalizace služeb města používají Brňané prakticky denně – systém bezkontaktních plateb v městské hromadné dopravě Pípni a jeď! Rozrůstá se počet funkcí na městském portále Brno iD, který má přes 300 tisíc uživatelů a který máme v plánu nadále rozvíjet a vylepšovat. Od roku 2018 poskytujeme informace také prostřednictvím datového portálu data.brno.cz, kde jsou nejen různé zajímavosti, ale také data využitelná pro výzkum, nabídka se navíc postupně rozšiřuje. Nedávno jsme po 13 letech spustili nové webové stránky města Brna, které splňují všechny požadavky na kybernetickou bezpečnost a přístupnost. Jeho další předností je důraz na dostupnost nejčastěji hledaných informací, které najdou uživatelé hned na homepage, a maximální přehlednost.

Pokud jde o bezpečnost, tak samotné město Brno a jeho městské části disponují dostatečně robustní infrastrukturou v podobě Metropolitní sítě a jejích systémů detekce i prevence hrozeb, naše Kancelář kybernetické bezpečnosti spolupracuje i s našimi městskými nemocnicemi. K pokusům o různé útoky dochází, tomu se nelze vyhnout, nicméně všechny se daří eliminovat. Chod úřadu ani žádných agend nebyl, stejně jako data, ohrožen.

Vedle bezpečnosti v online prostředí nesmíme zapomínat na bezpečí v reálném světě – je Brno bezpečné město?

Brno je podle mého názoru velmi bezpečné město. Díky své funkci vím, jak velké nasazení Městské policie Brno i Policie České republiky za tím je. A ráda bych strážníkům a policistům i touto cestou za jejich práci poděkovala. Důležitá je také spolupráce se starosty městských částí, protože oni znají lokality, v nichž působí, opravdu velmi detailně. Brno je však velké a zalidněné město, takže jakási přirozená ostražitost a zodpovědnost chování je vždy na místě. Na každém rohu nemůže být instalovaná kamera a pod ní hlídkovat 24 hodin strážník. To opravdu není možné zajistit.

Městská policie Brno navíc letos slaví 30 let své novodobé historie – na jaké projekty jste hrdá?

Zřídit městskou policii a zajistit její bezproblémové fungování vypadá velmi jednoduše. Lidé si často představí pouze situaci, kdy dostanou pokutu za špatné parkování. Ten záběr je však daleko širší a kvalitní fungování města si neumím bez městské policie vůbec představit.

Velmi se mi líbil projekt Poznej svého strážníka, který po určité modifikaci kvůli GDPR funguje dodnes. Přímý kontakt mezi občany a jejich „územářem“ je skvělá věc a je podle informací, které mám, četně využívaný. Souvisí to také se celkovým směřováním městské policie, o které se snažíme: Primárně nemá působit represivně, ale preventivně. Proto vítám, že často dokáží strážníci řešit případné problémy účinně domluvou.

Dalším bezesporu skvělým počinem je Senior akademie. Edukace seniorů začínala u témat kriminálních, pořádkových, dopravních nebo požárních, v průběhu let se pak rozšířila o řadu předmětů, které zvyšují jejich informovanost v problematice spotřebitelské, zdravotní, sociální, psychologické či finanční. Protože se účastním slavnostního ukončení, vím, že jde o velmi populární projekt.

Nakolik je činnost naší městské policie různorodá, ukazuje i to, že se stará o útulek pro opuštěná zvířata.

Volby jsou za dveřmi. Můžete zhodnotit uplynulé období?

Každé období po listopadu 1989 mělo svá specifika. Nicméně již mé z předešlé odpovědi vyplývá, že s tolika zcela zásadními problémy, při nichž byly přímo ohroženy lidské životy a fungování města, se asi žádný z primátorů v tak krátké době nesetkal.

Po dobu pandemie i při řešení následků války na Ukrajině jsem se stále dokola držela hesla, že rozvoj města se nesmí zastavit. A s čistým svědomím mohu říct, že se nám to povedlo. Zprovoznili jsme tramvaj na Plotní, nebude to trvat dlouho a tramvají se dostaneme také do kampusu. V plném proudu je městem spolufinancovaná výstavba dvou úseků velkého městského okruhu, blíží se konec rozsáhlé rekonstrukce lokality Mendlova náměstí a parku na Moravském náměstí, opravili jsme také několik městských tříd. Začalo budování přírodě blízkých protipovodňových opatření na Svratce, což odblokuje část území města pro výstavbu, zlepší klima v Brně a ještě to přinese nové rekreační a volnočasové plochy. Připravili jsme také 6 lokalit pro družstevní výstavbu s podporou města (více o bydlení v Brně na str. 7). Zapomenout nesmím ani na podporu kultury a sportu v Brně včetně rozsáhlých rekonstrukcí Janáčkova divadla, kina Art nebo Špilberku, v říjnu do provozu uváděného wellness centra na Kraví hoře nebo probíhající výstavby 25metrového bazénu v Lužánkách. K výstavbě je také připravena multifunkční hala pro kulturu a sport u výstaviště nebo Janáčkova kulturního centra.

Jsem přesvědčena, že se toho dalo zvládnout ještě i víc, ale stále narážíme na to, že ve veřejném sektoru vše strašně dlouho trvá. Je to způsobeno především předepsanými a zdlouhavými procedurami a legislativou, z úrovně města to sami nezlepšíme.

V osobní rovině jsem se často trápila tím, že mám málo času na své nejbližší. Výkon funkce primátora nebo primátorky, pokud ji chcete dělat opravdu poctivě a vnímáte ji jako službu občanům, je nesmírně časově náročný. Stále se tak snažím najít nějakou rovnováhu. I kandidaturu na funkci primátorky jsem si musela rozmyslet, ale nakonec jsme se doma domluvili, že to společně zvládneme.

Autor: Kamila Fuchsová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.