SAKO Brno: Nejen v energetice nás čeká přelomový rok
Na otázky Moravského hospodářství odpovídá Ing. Karel Jelínek, generální ředitel SAKO Brno.
S jakými prioritami vstupuje SAKO Brno do roku 2023?
Začátkem roku se soustředíme na plné zprovoznění automatické dotřiďovací linky. To je pro metropolitní oblast velmi důležitý projekt, neboť budeme schopni dotřídit a k recyklaci připravit mnohem více plastu, papíru i kovových odpadů. Dalším velkým projektem, bude výstavba zřejmě největšího sběrného střediska na Moravě, jehož součástí se stane také překladiště skla. A budeme pokračovat v přípravách na zvýšení kapacity našeho zařízení na energetické využívání odpadu, kdy ke dvou stávajícím kotlům přibude třetí spalovenské linka. Tento projekt významně posílí nezávislost našeho města na potřebě fosilních zdrojů.
Jaká je motivace k výstavbě dalšího kotle v Brně?
Vzhledem k současné situaci na trhu s energiemi je potřebné maximálně urychlit přípravu projektů, které zvýší energetickou bezpečnost a nezávislost města. Vedle horkovodu z jaderné elektrárny či kotle na štěpku jde také o zásadní modernizaci spalovenského zařízení SAKO Brno. V současnosti dodává SAKO Brno městu pomocí dvou spalovenských kotlů průměrně okolo jednoho milionu GJ tepla a 60 GWh elektřiny. Třetí spalovenská linka by navýšila kapacitu brněnského ZEVO zhruba o 0,4 mil. GJ a výrobu elektrické energie zvýšila o více než 100 GWh. SAKO Brno bude poté schopné zajistit téměř polovinu dodávek tepla do stávající CZT. Realizace třetího kotle je taktéž strategická vzhledem k tomu, že stávající dva kotle jsou již zhruba v polovině životnosti.
Zmínil jste, že těsně před dokončením je nová dotřiďovací linka na separovaný plast a papír. V čem je inovativní?
Dotřiďovací linka je hotová. Od konce minulého roku prochází testovacím režimem, během něhož zkoušíme funkčnost technologií, optimalizujeme nastavení jednotlivých komponentů linky tak, aby v ostrém provozu měla linka takovou účinnost a efektivitu, kterou jsme si s dodavatelem technologie nasmlouvali. Linka je unikátní především svou účinností vytřídění. Velmi zjednodušeně řečeno, to, co doposud – stejně jako na všech ostatních dotřiďovacích linkách v republice – s určitou mírou přesnosti a rychlosti dělali lidé ručně, nyní zajišťují stroje. Brnu to v souhrnu umožní v mnohem větší kvalitě dotřídit zhruba čtyřikrát více plastu a dvakrát více papíru než nyní. Velkou novinkou v České republice je zapojení kaskády optických separátorů do technologie linky. Optika rozpozná plasty podle tvaru, složení i barev. Součástí linky je také magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, což nám umožní z plastového odpadu efektivně separovat také kovové obaly.
Co od projektu slibujete, jak se zvýší efektivita dotřiďování? Kdy bude linka v plném provozu?
S pravidelným provozem počítáme od konce února tohoto roku. Efektivita třídění naroste natolik, že se Brnu vyplatí dotřiďovat dokonce i odpad z jinde provedeného ručního třídění. Zatímco ručně je možné vytřídit od 20 do 30 % plastů ze separovaného sběru, naše dotřiďovací linka cílí na 54 % s tím, že u jednotlivých komodit bude účinnost třídění 90 – 100%. Cíle Evropské unie na materiálové vytřídění komodit tak budeme plnit dokonce s mnohaletým předstihem a s recyklací pomůžeme širšímu okolí města.
Před nedávnem jste spustili projekt městské solární elektrárny. Splňuje vizi o větší energetické soběstačnosti města?
Projekt městské solární elektrárny též patří mezi klíčové strategické projekty, které sníží zranitelnost naší metropole v energetice. Loni jsme založili dceřinou společnost SAKO Brno SOLAR, která plní zadání města zprovoznit navzájem propojenou síť fotovoltaických instalací na střechách městských budov. Cílový stav je osadit zhruba 650 městských střech o celkovém výkonu panelů přibližně 40 MWp a předpokládané roční výrobě elektřiny kolem 43 GWh.
V jaké fázi je projekt, co vás dále čeká?
Byly realizovány pilotní projekty Vojtova 7 a Vojtova 9 a v průběhu loňského roku k nim přibyl ještě Dům s pečovatelskou službou na ulici Horova. Aktuálně instaluje SAKO Brno Solar fotovoltaiku na střechách dalších 8 budov. Jedná se o základní školy, domy pro seniory, střechu polikliniky na Lesné a střechu administrativní budovy na Černovické.
V různých fázích projektové přípravy je dalších více než 50 objektů, jejichž střechy budou osazeny během letošního roku. Letos nás tedy ve fotovoltaice – a nejenom v ní – čeká vskutku přelomový rok.
A s jakou vizí a strategií bude SAKO Brno směřovat do budoucnosti?
Brněnská metropole má velmi účelně, a přitom efektivně, uspořádaný systém odpadového hospodářství, synergicky provázaný s výrobou energie. Brno si prostřednictvím své dceřiné společnosti SAKO Brno zajišťuje sběr a svoz směsného komunálního i separovaného odpadu, stará se o hustou síť sběrných středisek odpadu, vlastní dotřiďovací linku a provozuje moderní zařízení, v němž energeticky využívá odpad a mění jej v teplo a elektrickou energii. Město tak neukládá odpad na skládky, ale recykluje jej, či přeměňuje na energii. Pečlivě dbáme na dodržování hierarchie odpadového hospodářství.
Trvale věnujeme velkou pozornost projektům cirkulární ekonomiky. Teď mám na mysli například programy Re-Use a Re-Nab, zaměřené na předcházení vzniku odpadů.
(fuk)
