Soběstačné vodárny. Instalují soláry a staví nové provozy

Být energeticky soběstačnÍ se snaží nejen obce a města, ale také vodárenské společnosti. Vyrábí elektřinu z vody i bioplynu. Příkladem je Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK), která loni dokázala takovým způsobem pokrýt čtyřicet procent své spotřeby elektrické energie. Nezahálí ani Brněnské vodárny a kanalizace, v Modřicích staví nové kalové hospodářství.

Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) dlouhodobě pracuje na technických řešeních vedoucích k úsporám ve spotřebě energií a nových příležitostech pro zvýšení výroby energií z obnovitelných zdrojů. „Řadu projektů jsme již realizovali, jde o výměnu dmychadel v areálech významných čistíren odpadních vod, na řadě dalších aktuálně pracujeme tak, abychom dosáhli našich cílů v oblasti energetické soběstačnosti. Například v roce 2023 jsme dokázali vyrobit 43 procent elektrické energie, kterou spotřebujeme, z obnovitelných zdrojů. Letos by to mělo být 45 procent, v příštím roce 50 procent “ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

V loňském roce všechny tři centrální úpravny pitné vody SmVaK Ostrava (Podhradí u Vítkova, Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí a Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku) dokázaly více elektrické energie, než tyto provozy spotřebovaly pro svou činnost.

Několikanásobně přesáhla výroba zelené elektrické energie spotřebu také v areálech tří významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu v Ostravě – Krásném Poli, Bílově a Frýdku-Místku. „Zařízení v Zelinkovicích procházelo opravou a během pouhých dvou měsíců fungování dokázalo pokrýt celoroční spotřebu areálu. Čistírna odpadních vod v Opavě byla z hlediska spotřeby elektřiny dokonce soběstačná ze 71 procent. Přitom od zářijového řádění povodně byla místní kogenerační jednotka až do konce roku mimo provoz,“ dodává mluvčí SmVaK  Marek Síbrt.

Energeticky soběstačný se snaží být také Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko. Pustili do budování vlastních fotovoltaických elektráren. Jedna z nich se nachází na střeše úpravny vody v Mostištích, druhá v areálu čistírny odpadních vod. S dalšími vodárny počítají ve Žďáru nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem a Velkém Meziříčí. Cíle je jasný, a sice stabilizace spotřeby energie během provozu čistíren odpadních vod.

Už před deseti lety se společnost rozhodla komplexně analyzovat, jakým způsobem ovlivňuje její činnost okolní životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů. Začali také snižovat svou uhlíkovou stopu také formou obměny vozového parku, jehož součástí se stanou elektromobily. Společnost v první fází vybudovala tři dobíjecí stanice, z nichž každá disponuje dvě nabíjecími místy.  Nabíjecí stanice umístěné slouží výhradně pro nabíjení firemních vozidel.

Nové kalové hospodářství za 3,5 miliardy korun

Energeticky soběstačné se snaží být také Brněnské vodárny a kanalizace. V Modřicích staví nové kalové hospodářství. Práce započaly v polovině loňského roku a předpokládá se, že potrvají 32 měsíců. Cílem je výstavba kapacitního a provozně stabilního zařízení na zpracování kalů. V areálu ČOV budou nově vybudovány stavby a technologie související s celým procesem zahuštění kalu, jeho anaerobní stabilizací, odvodněním a sušením. Projekt počítá také s využitím kalového plynu pro výrobu elektrické energie a tepla. V maximální možné míře se bude využívat také rekuperace.

„Zároveň nám rekonstrukce umožní lepší využití energetického potenciálu tzv. kalového plynu pro výrobu tepelné a elektrické energie. Ekologickým přínosem ČOV je tedy nejen samotné čištění odpadní vody, ale i výroba energie a díky sušení kalu také snížení množství transportovaného kalu až o 60 procent hmotnosti. Takto usušený kal bude materiálově a energeticky využit při výrobě cementu, a to zcela bezodpadově,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Jakub Kožnárek.

Počítá se s celkovými náklady ve výši zhruba 3,5 miliardy korun. Finance jsou určeny na vybudování technologie potřebné pro odvodnění čistírenských kalů, čímž se navýší kapacita stávajícího zařízení o 8 000 tun neodvodněných kalů. Celý proces čištění by měl být postupně energeticky soběstačný, což z hlediska ochrany životního prostředí považuji za velmi důležité a potřebné,“ vyzdvihuje projekt ministr životního prostředí Petr Hladík.

Kalová linka, která slouží pro přibližně 435 tisíc obyvatel Brna a okolí. Výstupem mechanických, biologických a chemických procesů je vyčištěná voda, která se vrací zpět do přírody, odkud jsme si ji půjčili. Ročně jde o zhruba 35 milionu m3 vyčištěné vody, která se vrací zpět do řeky Svratky.

Autor: Veronika Vindišová