Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za plyn, tlumí i inflaci v Česku
Solární elektrárny v Evropské unii pomohly od začátku letošního konfliktu na Blízkém východě ušetřit více než 40 miliard eur (přes 974 miliard korun) za dovoz zemního plynu. V období od 1. března do 15. října vyrobila fotovoltaika v unijních státech dostatek elektřiny, aby znatelně snížila potřebu spalování plynu při její výrobě, posílila energetickou bezpečnost a omezila dopad vysokých cen fosilních paliv na evropskou ekonomiku. Vyplývá to ze společných dat organizace SolarPower Europe, Svazu moderní energetiky a Solární asociace.
Podle oborových asociací data ukazují, že Evropa zůstává vůči geopolitickým otřesům na trzích s fosilními palivy zranitelná. Po krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 a následných událostech na Blízkém východě je zřejmé, že cenové výkyvy u fosilních komodit nelze vnímat jako ojedinělé události.
Zároveň se potvrzuje, že dopady závislosti na dovozu paliv pociťují méně ty státy, které disponují vyšším podílem zelených zdrojů. Na tento efekt poukázala ve své zářijové analýze také Evropská centrální banka (ECB). Rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů se podle ní významně podílí na tom, že se letošní zdražování plynu promítá do velkoobchodních cen elektřiny mírněji než v krizových letech 2021 a 2022.
Příkladem je Španělsko. ECB s odkazem na propočty španělské centrální banky uvádí, že tamní velkoobchodní ceny elektřiny byly na začátku roku 2024 přibližně o 40 procent nižší, než kdyby produkce ze slunce a větru stagnovala na úrovni roku 2019.
„Částka 40 miliard eur představuje účet, který Evropa nemusela zaplatit. Evropské solární elektrárny znovu prokázaly, že domácí obnovitelné zdroje dokážou chránit spotřebitele i ekonomiku před geopolitickou nejistotou,“ uvedla generální ředitelka SolarPower Europe Walburga Hemetsberger.
Česká stopa: 250 tisíc elektráren a chybějící vítr
V České republice v současnosti funguje téměř 250 tisíc fotovoltaických instalací o souhrnném výkonu přes 5,3 gigawattu. Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře pomáhají tlumit náklady spotřebitelů právě v obdobích, kdy plyn zdražuje.
„Plyn má v české energetice své místo jako přechodné palivo doplňující jádro a obnovitelné zdroje. Z dlouhodobého hlediska však nedává ekonomický smysl vyrábět v letních měsících elektřinu z drahého plynu například pro napájení klimatizací, pokud máme k dispozici sluneční energii s minimálními provozními náklady,“ uvedl Krčmář s tím, že plyn by měl sloužit primárně k vykrývání deficitů v soustavě.
Podle zástupců moderní energetiky by odolnost české ekonomiky výrazně posílil rozvoj větrných parků, které by vhodně doplnily solární instalace a biometan. „Závěry ECB ukazují, že rozvoj obnovitelných zdrojů není pouze otázkou klimatu, ale představuje ochranu českého průmyslu a domácností před cenovými šoky, které nedokážeme zvenčí ovlivnit,“ doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Klíčem k efektivnímu využití levné energie ze slunce a větru zůstává podle asociací rychlejší rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, flexibilní spotřeby a modernizace přenosové i distribuční sítě. Ukládání přebytků pro hodiny s vyšší poptávkou totiž přímo omezuje počet hodin, kdy výslednou cenu elektřiny na trhu diktují drahé plynové elektrárny.
(red)

