Studie: Roste počet dětí s nadváhou či obezitou

Více než pětina českých dospívajících má nadváhu nebo obezitu a jejich počet neustále roste. Vyplývá to z aktuálních údajů mezinárodní studie HBSC (Zdravotní chování školní mládeže), která také poukazuje na silnou souvislost mezi tím, jak děti vnímají své tělo a jejich duševním zdravím. V České republice tuto studii vede tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci (UP).

Chlapci čelí problémům s nadváhou či obezitou častěji než dívky, přičemž skoro třetina z nich má tyto potíže. Dívky jsou na tom o něco lépe, ale i tak má nadbytečná kila každá šestá z nich. Pro dívky je však vnímání vlastního těla a spokojenost s váhou mnohem důležitější, což znamená, že se těmito otázkami zabývají intenzivněji. To naznačuje hlubší psychologický dopad na tuto skupinu, i když u nich není nadváha tak rozšířená jako u chlapců.

„Nárůst počtu dětí s nadváhu a obezitou se neděje skokově. Je mírný, ale kontinuální, plíživý. Česká populace si na to ‚vizuálně zvyká‘ a fakt, že na ulicích potkáváme více a více dětí s kily navíc, nejspíš neregistrujeme. Od roku 2010 přitom přibylo o více než polovinu dětí s obezitou – ze 4 % na dnešních 6,3 %,“ varuje Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC, působící na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Tento trend není specifický jen pro Česko, s rostoucí mírou nadváhy a obezity se potýkají i další státy. Nicméně ve srovnání se stavem před dvěma dekádami (rok 2002), kdy jsme na tom byli v evropském srovnání spíše dobře, čeští chlapci nyní již průměrná čísla sítě HBSC převyšují.

„Zdraví dětí je investicí do budoucnosti celé společnosti. Daty opakovaně potvrzený nárůst obezity u dětí a její přesah do jejich duševního zdraví nemůžeme přehlížet. Ministerstvo zdravotnictví proto v posledních letech systematicky posiluje prevenci – od aktualizace vyhlášky o preventivních prohlídkách přes podporu zdravého školního stravování až po projekty zaměřené na pohybové aktivity a duševní pohodu dětí. Chceme, aby každé dítě v České republice mělo šanci vyrůstat zdravé – fyzicky i psychicky. To znamená nejen zdravé jídlo a dostatek pohybu, ale i prostředí, které podporuje sebevědomí a realistické vnímání vlastního těla,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Obezita je společenský problém

Z výzkumu HBSC vyplývá, že existují výrazné rozdíly v nadváze a obezitě u dětí v závislosti na jejich socioekonomickém a regionálním zázemí. Děti pocházející z rodin s nižšími příjmy jsou obezitou a nadváhou postiženy výrazně častěji, přičemž 27 % z nich má nadměrnou hmotnost a 9 % bojuje s obezitou. Naproti tomu děti z rodin s vyšším příjmem čelí těmto problémům méně často, s 18 % nadměrnou hmotností a 4 % obezitou.

Z hlediska regionů mají největší pravděpodobnost nadváhy či obezity děti z Ústeckého kraje, zatímco nejlépe si v rámci celé země vedou děti ze Zlínského kraje. Nadváha a obezita jsou častější mezi dětmi žijícími na venkově. Rozdíly se objevují také podle typu školy – žáci základních škol jsou vystaveni většímu riziku než ti z gymnázií. Tyto sociální rozdíly naznačují, že vyšší váha není jen otázkou individuálních rozhodnutí dětí, ale souvisí také s okolním prostředím a stavem celé společnosti.

„Obezita není jen otázkou individuální volby nebo vzdělání, ale také prostředí, ve kterém žijeme – od marketingu nezdravých produktů zaměřeného na děti a dospívající až po dostupnost a cenovou dosažitelnost zdravých potravin. Tyto komerční determinanty zdraví mají hluboký dopad na stravovací návyky dětí a jejich dlouhodobé zdraví a wellbeing. Je proto povzbudivé vidět, že Česká republika podnikla proaktivní kroky k vytváření zdravějšího potravinového prostředí, například nedávnou reformou výživových standardů ve školních jídelnách. Doufáme, že tyto snahy budou pokračovat. Podpora zdravějších voleb pro děti dnes je investicí do zdravější populace zítra,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku.

Jedním z klíčových zjištění studie je výrazné propojení mezi vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dospívajících. Přestože se téměř polovina mladých lidí (49,2 % chlapců a 51,6 % dívek) cítí se svou tělesnou podobou spokojena, skoro třetina dívek ve věku 13 a 15 let hodnotí svou váhu jako nepříznivou. Zajímavé je, že dívky častěji (28 %) než chlapci (23 %) vnímají svou váhu jako vyšší, i když mají méně často nadváhu. Naopak mezi chlapci je častější pocit, že jsou příliš hubení (27 %).

(fuk)