Superbaterie: Česko oproti zahraničí pokulhává

Má výkon čtyři megawatty a kapacitu dvě a půl megawatthodiny. V areálu v Plané nad Lužnicí na Táborsku v září spustila Energetická skupina C-Energy největší bateriové úložiště v České republice.

Průměrná česká domácnost by z baterií v něm nainstalovaných mohla napájet svá elektrická zařízení až jeden rok, elektromobil by na jedno nabití ujel 12 500 kilometrů. Ve světě se bateriová úložiště jako zdroj stále více uplatňují. Česko ale podle odborníků stále zaostává, především kvůli nepružné legislativě.

Bateriové úložiště C-Energy používá technologii Siemens SIESTORAGE a je největší v České republice. „Unikátnost spočívá zejména v  zapojení vedle stávajícího zdroje, kdy při relativně nízké kapacitě poskytuje baterie velký výkon, a přitom umožňuje účinně optimalizovat pokrývání špiček spotřeby elektrické energie zákazníků a zajišťuje služby výkonové rovnováhy,“ uvedl mluvčí firmy Miroslav Beneš. 

C-Energy očekává přínos při dodávkách do lokální distribuční soustavy v průmyslové zóně v Plané nad Lužnicí. Další významnou funkcí je schopnost úložiště poskytnout  napětí pro start ze tmy a následné zajištění i ostrovního provozu zdroje pro zónu, pokud by nastal kolaps elektrizační soustavy a celkovému výpadku elektřiny v dané oblasti. „Naše řešení umí stejně jako jiné zdroje poskytovat služby stabilizace výkonu v nadřazené soustavě. Zároveň však vylepšuje funkcionalitu elektrárny  a přináší významné zvýšení bezpečnosti dodávek elektřiny pro klienty, kteří jsou připojeni do lokální distribuční soustavy C-Energy Planá,“ uvedl generální ředitel energetického zdroje C-Energy Planá  Libor Doležal.

Firma investovala 70 milionů korun, z toho na systém baterií šlo 60 milionů. Úložiště je umístěno venku ve třech kontejnerech. Výkon a kapacitu má garantovanou po dobu deseti let. „Baterie je prvek, který bude hrát stále větší roli. Důvody jsou technické i obchodní,“ uvedl ředitel Siemens Smart Infrastructure Tomáš Hüner.

Podle výkonného ředitele Asociace pro akumulace a baterie Jana Fouska způsob využití velkokapacitní baterie  v Plané v plném rozsahu ukazuje spektrum možností využití  přelomové technologie. „Stát by však neměl rezignovat na legislativní zakotvení akumulace v plném rozsahu, aby mohla být využívána i s obnovitelnými zdroji energie,“ upozornil Fousek.

Asociace zdůraznila, že Česko má v oblasti stále velké rezervy. A nejen v tom, že zatím předpisy nepovolují propojení s obnovitelnými zdroji. „Sice máme již tři velkokapacitní bateriová úložiště, nicméně zatím česká legislativa neumožňuje jejich využití. Všechny tři baterie byly instalovány v letech 2017 až 2018 s výkonem jeden megawatt a kapacitou něco nad jednu megawatthodinu. BESS od společností Solar Global v Prakšicích a E.ON v Mydlovarech jsou prozatím využívány pouze k testování. Třetí BESS od společnosti Energon Advanced Energetics byl odvezen do Německa za účelem testování v ostrém provozu,“ uvedli ředitel Fousek spolu s Karolínou Jelínkovou, která v asociaci také působí.

Na rozdíl od  samostatně stojících zařízení je podle nich v současné době možné využívat jen systémy v takzvaném  fiktivním bloku, tedy v kombinaci s klasickými točivými zdroji. Příkladem je ten v Plané nad Lužnicí, nebo čtyřmegawattová baterie společnosti ČEZ, která má začít fungovat na přelomu roku v Tušimicích. „Bohužel je to v podstatě jediný možný způsob, jak v současnosti velkokapacitní baterie u nás provozovat, jelikož provoz baterií napojených na solární či větrné elektrárny je kvůli  velmi přísným pravidlům v Kodexu přenosové soustavy prakticky nemožný,“ uvedli.

Upozornili, že překážkou je také energetický zákon. I návrh jeho novelizace totiž stále nepodporuje třeba podnikání se samostatně stojícími úložišti.

Představitelé ministerstva průmyslu a obchodu tvrdí, že rozvoj bateriových úložišť v žádném případě nebrzdí. „V současné době jsou potřeby stabilizačních služeb poměrně dobře pokryty. Aktuální trend však míří k decentrálním zdrojům a s jejich rozvojem vznikne i potřeba bateriových úložišť. V současné době ministerstvo připravuje teze nového energetického zákona, který vznikne i z důvodu implementace čtvrtého liberalizačním balíčku Čistá energie pro všechny Evropany. S ohledem na obsah těchto  opatření lze očekávat rozšíření možností pro provozování zařízení pro akumulaci elektřiny. Předložení nového zákona se předpokládá v roce 2021,“ prohlásil David Hluštík z ministerstva.

Dodal, že ministerstvo vidí výhody úložišť především v příspěvku ke stabilitě energetického systému, třeba vyrovnáváním rozdílů mezi špičkou a mimošpičkovou spotřebou. „Baterie určitě ale nejsou lékem na všechny problémy provozování elektrizační soustavy. Momentálně je stále největším problémem cena úložišť. Přirozeným limitem baterií je i dočasnost z hlediska doby poskytování služby. Baterie není schopna elektřinu vyrobit, pouze umožňuje přesun spotřeby v čase,“ upozornil.

V zahraničí jsou v současnosti s úložišti dál. Evropskými lídry jsou Velká Británie a Německo, které mají dohromady velké baterie s výkonem 700 a 400 megawattů. V Německu je také největší úložiště s výkonem 48 megawattů. Na světě největší baterie stojí v Austrálii a dává 100 megawattů.

Autor: Petr Jeřábek, foto: Pixabay.com