AktuálněEKONOMIKA

Účet dlouhodobých investic doplňuje možnosti spoření na stáří

Ministerstvo financí předložilo balíček prvních konkrétních opatření, vyplývající z Koncepce rozvoje kapitálového trhu, jejíž vznik AKAT ČR inicioval. AKAT takovouto úpravu požaduje již několik let a velmi ji vítá. Mimo jiné zavádí Účet dlouhodobých investic, který by měl stejně jako penzijní fondy a investiční životní pojištění být daňově odečitatelný. Nejedná se tak o konkurenční produkt, ale spíše o „mladšího sourozence“ stávajícím produktům zajištění na stáří.

V následujících týdnech by se k návrhu měla vyjádřit ostatní ministerstva, zástupci podnikatelů, odboráři nebo další úřady včetně České národní banky. Když balíček získá podporu vlády a většiny poslanců, má začít platit od roku 2022.

Je to zatím de facto jediná opravdu koncepční změna vyplývající z Koncepce rozvoje kapitálového trhu schválené Vládou ČR. Za hlavní pozitiva považuji rozšíření možností pro dlouhodobé spoření na stáří o další investiční nástroje, než jaké v současné době nabízejí penzijní společnosti a životní pojištění. Zvýšená konkurence mezi poskytovateli také přispěje k růstu kvality služeb a k poklesu nákladovosti. Dopady do státního rozpočtu budou navíc v dlouhém horizontu neutrální, protože lidé budou spořit na stáří a nebudou se spoléhat výhradně na stát,” komentuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Cílem není ukrajování z prostředků penzijních společností, jak by mohlo být účelově namítnuto. Penzijní fondy jsou a nadále budou základním penzijním produktem už jen proto, že nabízejí státní příspěvek, který je jejich zřetelnou výhodou. Účet dlouhodobých investic tak pouze narovná daňové podmínky, kdy investice byly dosud jako dlouhodobá forma zajištění na stáří bezdůvodně znevýhodněny, a rozšíří se tím přirozeně možnosti pro všechny, kdo mají zájem o individuální zajištění na stáří” dodává Martin Řezáč, předseda AKAT ČR.

Jedním z podnětů pro zavedení účtu dlouhodobých investic byla Zpráva Světové banky o kapitálovém trhu v České republice, podle které by klíčovým krokem k podněcování zájmu investorů o kapitálový trh bylo právě zavedení některé z forem „osobního spořicího účtu”, jaké jsou široce využívány v rozvinutých trzích.

Zavedením Účtu dlouhodobých investic česká veřejnost dostává stejnou možnost individuálního zajištění na stáří, jakou mají investoři ve všech rozvinutých zemích. Stát tak podpoří lidi, kteří mají zájem převzít spoluodpovědnost za vytváření a řízení svých rezerv,“ uzavírá Jana Brodani.

Výhody účtu dlouhodobých investic

  • Různorodost

Účet dlouhodobých investic není nový produkt, ale spíše souhrnná evidence nově podporovaných produktů, sloužících stejně jako penzijní fondy a investiční životní pojištění k zajištění na stáří. Patřit mezi ně mohou bankovní depozita, fondy kolektivního investování, státní a korporátní dluhopisy, akcie. Povolené naopak nejsou deriváty a hedgeové fondy.

  • Bezpečnost

Správcem může být pouze regulovaný subjekt – obchodník s cennými papíry, banka, některé investiční společnosti, dohlížet na ně mají Česká národní banka nebo finanční arbitr.

  • Daňová odečitatelnost

Pokud Účet dlouhodobých investic splní stejné podmínky jako IŽP nebo penzijní fondy (výplata prostředků nejdříve po uplynutí 60 kalendářních měsíců od vzniku produktu a dosažení 60 let poplatníka), dosáhne na daňové osvobození. Stejně tak bude od daně osvobozen i případný příspěvek zaměstnavatele. Pokud by došlo k porušení pravidla 60+60, vznikla by povinnost takto vybrané prostředky zdanit jako příjem.

  • Variabilita

Pravidlo 60+60 investor neporuší, když majetek v rámci svého účtu dlouhodobých investic „transformují“ – tedy třeba prodají akcie a koupí si za ně dluhopisy, případně výnos z prodeje uloží na bankovním účtu.

Nově neplatí již samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na penzijní produkty a 24 tis. Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění. Celkový limit na penzijní produkty, investiční životní pojištění i účet dlouhodobých investic, který lze od základu daně odečíst, bude činit 48 tis. Kč ročně. Ani na straně zaměstnavatele nemá stoupnout celková výše dosavadní úlevy – tedy až 50 000 korun ročně.

Zde AKAT ČR navrhovala vlastní limit pro každý z produktů, aby tak byly přehlednější možnosti pro střadatele a každý z nich měl možnost svobodné volby ohledně čerpání celkového limitu,“ dodává Martin Řezáč.

(red)