V říjnu se rozhodne o 81 větrných turbínách. Počet referend v Česku dosáhne rekordní stovky

Souběžně s říjnovými volbami do obecních zastupitelstev proběhne v 19 obcích celkem 19 referend o výstavbě větrných elektráren. Pokud projekty získají podporu, dojde k zásadnímu rozšíření tuzemské větrné kapacity.

Podle analýzy Svazu moderní energetiky (SME) se hlasování týkají instalace až 81 nových turbín o celkovém výkonu 450 MW. V případě realizace všech záměrů by se stávající kapacita větrné energetiky v České republice více než zdvojnásobila. V současné době je v tuzemsku v provozu přibližně 220 větrných elektráren s instalovaným výkonem 380 MW.

Změna trendu v povolování

Zájem o větrnou energetiku na komunální úrovni v posledních letech prudce roste. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se v Česku konala průměrně jedno až dvě referenda ročně, rok 2026 je s 30 hlasováními rekordní. S aktuálně plánovanými říjnovými termíny celkový počet historicky uskutečněných hlasování o větrných elektrárnách v ČR překoná hranici 100.

Dosavadní bilance ukazuje, že pro výstavbu se v referendech vyslovila přibližně třetina dotčených obcí. Úspěšnost projektů podle expertů přímo souvisí s ekonomickou participací občanů a samospráv.

Regionální ohniska výstavby

Největší počet hlasování se uskuteční ve Středočeském kraji, konkrétně v obcích Petrovice (Rakovnicko), Petroupim, Soběhrdy, Teplýšovice (Benešovsko) a Kačice (Kladensko). Další významnou lokalitou je Svitavsko v Pardubickém kraji, kde budou o elektrárnách rozhodovat obyvatelé obcí Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč a Sklené.

Další referenda jsou naplánována v těchto lokalitách:

• Moravskoslezský kraj: Horní Benešov, Staré Heřminovy a Zátor na Bruntálsku.
• Plzeňský kraj: Kralovice, Žihle a Měčín.
• Jihočeský kraj: Radenín a Šebířov na Táborsku.
• Ostatní: Cítoliby (Lounsko) a Bystrá nad Jizerou (Semilsko).

Ekonomické benefity versus obavy z hluku

Energetický expert Martin Ander ze Svazu moderní energetiky zdůrazňuje, že klíčem k úspěchu je včasná komunikace investora a definice přínosů pro obec. „Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,“ uvádí Ander. Příkladem je obec Kačice, kde po veřejných projednáních následovala anketa s kladným výsledkem, ačkoli část obyvatel si následně vyžádala potvrzení postoje v oficiálním referendu.

Na straně odpůrců stojí nejčastěji argumenty spojené s hlukovou zátěží, vizuálním narušením krajinného rázu či potenciálním poklesem cen nemovitostí v okolí staveb. V některých lokalitách se objevují i obavy z dopadů na lokální ekosystémy. Zástupci SME však argumentují dvacetiletou zkušeností s provozem větrníků v ČR, která podle nich negativní vlivy na zdraví obyvatel či zvířat nepotvrdila.

Plánované projekty by po dokončení mohly dodávat elektřinu pro zhruba 400 tisíc domácností, což představuje významný krok směrem k posílení energetické soběstačnosti regionů.

(red)