Ve většině obcí větrné elektrárny nechtějí, místní nepřesvědčily ani miliony navíc

Výstavba větrných elektráren nadále rozděluje společnost. Dokazují to výsledky referend, která se konala během voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování probíhalo v 18 obcích a městech. Výsledek? V osmi případech byli místní pro, v deseti obcích naopak výstavbu odmítli. Místní nepřesvědčil ani fakt, že by si obec výrazně finančně polepšila. Výstavbu větrných elektráren přitom podporuje i stát.

Jen na Vysočině se referendum týkalo čtyř obcí. V Černovicích na Pelhřimovsku se proti větrným elektrárnám vyslovilo 597 lidí, pro hlasovalo 318. Volební účast byla 65 procent. Nepomohly ani obsáhlé webové stránky popisující, jaký přínos by měla výstavba pro město.

„Jak ukazuje situace v sousední obci Křeč, která dostala celkem devět nabídek na spolupráci, z nichž ta nejméně výhodná ukazuje, že z jednoho větrníku by obec měla přibližně 2 miliony korun. Pro pět větrných elektráren by to tedy bylo 10 milionů. Neboli by došlo ke zdvojnásobení částky, kterou město dnes má na investice. To nejsou okrajové peníze. Ještě stojí za to říci, že město má opravdu málo možností, jak si svůj rozpočet vylepšit. Příležitost dlouhodobě zvýšit svůj rozpočet o několik milionů (a je teď jedno, jestli o 2, 3, 5 nebo 10) tu město nemělo nikdy. Možností má město vlastně neomezeně. Může se každý rok rozhodnout jinak – v jednom roce něco uspoří, v dalším investuje větší balík. Nebo může část peněz rozdělit participativním rozpočtem. Samozřejmě není všechno zlato, co se třpytí. Větrné elektrárny mají i negativa. Logicky, jako všechno. Ale rozhodovat bychom měli s chladnou hlavou a na základě ověřených informací,“ vysvětloval před referendem Jan Brožek, starosta města Černovice.

V září dokonce pořádali exkurzi do Pavlova a Věžnice, kde už větrníky stojí. Pavlov má na svém území celkem čtyři větrné turbíny. Obec je provozuje už devatenáct let, což je v Česku unikátní. Ve Věžnici mají dvě elektrárny. Starosta zdůraznil, že elektrárny nejsou pro obec žádnou přítěží a nijak negativně neovlivnily život místních. Jedním z častých mýtů, se kterými se setkávají, je hluk z turbín. Starosta Věžnice David Drahoš účastníkům výletu potvrdil, že větrné elektrárny jsou umístěny v takové vzdálenosti od obytných domů, že jejich zvuk neruší běžný život ani spánek.

Výsledky referend v jednotlivých obcích analyzuje Česká společnost pro větrnou energii. „V osmi případech byl projekt podpořen, v deseti odmítnut – což odpovídá dosavadnímu dlouhodobému trendu. Aktuálně tato čísla analyzujeme. Zamítavé stanovisko zaznělo i tam, kde developeři komunikovali férově a otevřeně, což potvrzuje, že poprvé se rozhoduje vždy hůř než v lokalitách, kde větrníky už stojí a lidé s nimi mají vlastní zkušenost. Je ale potřeba si položit i širší otázku – pokud v celostátních volbách lidé volí strany slibující nižší životní náklady, ale současně odmítají technologie, které by k tomu mohly přispět, nevylučují tím sami sebe z řešení? Debata o větrné energetice zdaleka nekončí,“ píše se ve stanovisku České společnosti pro větrnou energii.

Výstavbu má urychlit novela zákona

Stát podporuje výstavbu větrných elektráren. V polovině roku Poslanecká sněmovna schválila zákon o urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Připravilo ho ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem pro místní rozvoj. Nový zákon dokončuje zkrácení povolování obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celém území republiky. Lhůta pro vyřízení všech potřebných povolení by se měla zkrátit na dva roky. Součástí zákona jsou i tzv. akcelerační oblasti, kde by povolování prováděné investorem zabralo jen rok. Zákon by měl vstoupit v účinnost od ledna 2026.

„Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo běžně i deset, nezřídka i patnáct let. V rozvoji obnovitelných zdrojů Česko prospalo dekádu. Pokud se podaří zákon dopracovat, může to v kombinaci s dalšími opatřeními, která již stát přijal, a jejich úspěšným uvedením do praxe celý proces povolování elektráren urychlit. Za nevyužitou příležitost považujeme pouze dílčí, transpoziční ustanovení pro zrychlení povolování mimo akcelerační oblasti a chybějící pravidla pro modernizaci jiných zdrojů než fotovoltaických,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu letos dokonce vyhlásilo už třetí výzvu aktivity Obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Výzva je určena pro fyzické nebo právnické osoby, které mají přidělené české IČO a jsou oprávněny k podnikání. Žádosti o podporu bude možné podávat průběžně do 9. července 2026.

„Budoucí energetický mix Česka bude stát na jádru a také obnovitelných zdrojích. Podařilo se nám nastartovat rekordní rozvoj fotovoltaik, ale ve výrobě elektřiny z větru stále výrazně zaostáváme za okolními státy. Jedná se o oblast s velkým potenciálem, proto jsme připravili další výzvu na podporu výstavby větrných elektráren, ve které máme připraveno 1,5 miliardy korun,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Autor: Veronika Vindišová