Vědci vymýšlí, jak vylepšit chytré popelnice. Zájem je o hlásič požáru

Chytrá popelnice sama ohlásí, když je plná. Tuto chytrou inovaci už má řada měst a obcí jako Znojmo, Brno i Tábor. Brněnští vědci z Mendelovy univerzity vymýšlí, jak inteligentní koše ještě vylepšit. S Boskovicemi například jednali o senzoru detekující požár.

Inteligentní koše aktuálně mají ve Znojmě, kde osmnáct senzorů umístili do nadzemních kontejnerů, které se často přeplňovali. „Občané nechávali odpad i mimo smetné nádoby, což byl samozřejmě problém, lidé si stěžovali, odpad se znehodnocoval. Po instalaci senzoru jsme zjistili, v čem je chyba. Zjistili jsme, že nemáme správně nastavené svozové dny a upravili jsme je,“ přiznává Josef Esterka, jednatel společnosti FCC Znojmo.

Za největší výhodu považuje získání informaci o tom, jak často a za jak dlouho se naplňují jednotlivé komodity, díky čemu je možné efektivněji upravit svozový dny a trasy a předcházet tak přeplněným kontejnerům. Informace o naplněnosti popelnic mají k dispozici i samotní obyvatelé Znojma, a to díky aplikaci Waste monitoring, přes kterou lze vyhledat nejbližší prázdnou nádobu.

Čidlo upozorní na požár

Vědci z Mendelovy univerzity (MENDELU) vymýšlí, jak ještě chytré popelnice vylepšit. GPS technologii řešili se společností Recovera (dříve SUEZ), která se zabývá ekologickým a bezpečným zpracováním a následným využitím odpadů s pomocí moderních technologií. Popelnice by v budoucnu mohly mít teplotní čidlo. Odborníci MENDELU o této vychytávce jednali například s Boskovicemi.

Šlo by o prevenci proti požárům. „Když si představíte klasický koš někde na sloupu u náměstí, tak často bývá doplněný popelníkem. A může se stát, že od nedopalku odpad vzplane. Čidlo na problém zavčas upozorní a město může zareagovat dřív, než od hořícího koše nebo popelnice chytne něco v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

V laboratoři mají vědci k dispozici model chytré popelnice, který umí upozornit, že už je plná a potřebuje vyvézt, a slouží právě i k testování nových přístupů a senzorů. Data o tom, kolik volného prostoru v popelnici zbývá, se zobrazují přímo na ní a může se dokonce sdílet na cloudové úložiště.

„Funguje to na principu snímání vnitřního prostoru popelnice za pomoci ultrazvukového senzoru. Ten vysílá do popelnice ultrazvukové vlny, které se odráží, a senzor podle doby letu počítá vzdálenost ode dna popelnice k jejímu víku,“ popisuje člen výzkumného týmu a student Provozně ekonomické fakulty MENDELU Jan Janča.

Systém by měl ulehčit práci svozovým firmám. Podle Slaného se totiž stává, že například v období Vánoc a dalších významných svátků se nárazově sběrná hnízda přeplní. „Zaměstnanci města pak většinou místa musí sami obejít a objednat další speciální svozy. Technologie by jim v tomto mohla ulehčit. Pro některé firmy bývá zároveň těžké, aby se jejich noví řidiči rychle naučili zavedené trasy. Cílem je, aby takový zaměstnanec mohl jen nasednout do svozového auta a systém mu sám vypsal GPS trasu s plnými popelnicemi, kterou má v rámci třeba městské části projet,“ dodává Slaný.

Přístup omezí chytré zámky

Zájem ze strany měst narůstá také o chytré zámky na kontejnery. Zvlášť městské části se totiž potýkají s takzvaným odpadovým turismem. Místní obyvatelé platí i za svoz odpadu cizích osob, které v městské části fakticky nebydlí. Pomoc by mohly právě inteligentní zámky, které nenarušují vzhled popelnic ani jejich okolí. Kromě toho, že se k nádobám dostanou jen oprávněné osoby, může toto řešení samosprávám usnadnit zavedení množstevního sběru pro bytové domy. Takové zámky nabízí například firma Sensoneo, která tuto vychytávku dodala do měst Dubnica nad Váhom, Topolčany či Trnava.

Jak takový chytrý zámek funguje? Správa přístupů funguje na dálku, přičemž zdejší obyvatelé dostanou čip k otevření nádob. Města mohou tohle řešení využít jen na kontrolovaný přístup, nebo i zavést motivační systém sběru, kdy občané platí na základě počtu otevření nebo objemu odpadu. Chytré zámky lze instalovat na jakékoliv typy uzavíratelných popelnic a kontejnerů.

Mezi města, která chytré popelnice zavedly patří kromě již zmiňovaného Brna, Tábora i třeba Praha. Všude se tato inovace neosvědčila. Například v Olomouci dva roky testovali smart nádoby na směsný odpad, které pak nahradily klasické. Důvodem byly problém se servisem i samotným přeplňováním. Popelnice typu SmartBe mělo město zapůjčené, byly umístěné ve třech lokalitách, a sice na třídě Svobody a další dva u hlavního vlakového nádraží.

Autor: Veronika Vindišová