AktuálněMĚSTA

Větrníky v obcích propadly. Stopku jim vystavilo 20 z 21 referend při volbách

V místních referendech, které se konaly uplynulý víkend současně s volbami, převládl odpor k výstavbě větrných elektráren. Z 21 hlasování skončilo 20 zamítnutím. Podle oborových asociací a analytiků výsledky ovlivnila nedostatečná komunikace kolem takzvaných akceleračních oblastí, nedostatek informací o konkrétních projektech a vyhrocená předvolební kampaň. Výsledky v jednotlivých obcích zároveň kontrastují s celostátními průzkumy veřejného mínění.

Hlasování se v řadě obcí konala krátce po zveřejnění státem vymezených akceleračních oblastí, jež měly schvalování obnovitelných zdrojů urychlit. Podle zástupců oboru však jejich představení vyvolalo spíše opačný efekt.

„Akcelerační oblasti měly větrné energetice pomoci. Jejich příprava, nastavení a komunikace ale přinesly naopak nejistotu a obavy a zkomplikovaly debatu o konkrétních projektech. Větrnou energetiku tak v Česku spíše poškodily a negativně ovlivnily letošní referenda,“ uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček doplňuje, že lidé často nehlasovali o konkrétním záměru: „Vymezení akceleračních oblastí neznamená automatické povolení stavby, každý projekt musí projít standardním povolovacím procesem. Řada referendových otázek přesto spojovala tyto zóny přímo s výstavbou.“

Rozpor mezi celostátním postojem a lokální praxí

Zatímco místní referenda končila převážně odmítnutím, celostátní průzkumy plošný odpor nepotvrzují. Podle šetření agentury STEM by při hypotetickém referendu o výstavbě v blízkosti obce hlasovalo 39 procent lidí pro a 35 procent proti, pětina zůstává nerozhodnutá. Průzkum STEM/MARK uvádí, že s výstavbou větrníku pět kilometrů od bydliště by souhlasilo 49 procent respondentů (proti bylo 38 procent). V obecné rovině rozvoj větrné energetiky dlouhodobě podporuje přibližně 70 procent obyvatel Česka.

Významnou roli v rozhodování hraje dosavadní zkušenost. Analýza sociálního geografa Bohumila Frantála z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, která mapovala 71 referend v letech 2006 až 2025, ukazuje výrazný rozdíl v postojích:

  • V obcích, kde větrné elektrárny již stojí, hlasovalo pro další rozvoj v průměru 67 procent voličů.
  • V obcích bez předchozí zkušenosti dosáhla podpora v průměru pouze 20 procent.

Analýza potvrdila také vliv formulace otázek. Pokud obsahovaly konkrétní parametry, jako je plánovaný počet turbín, šance na schválení byla vyšší než u otázek položených v obecné rovině.

Téma pro lokální politiku

Odpor proti větrné energetice se podle Petra Vidomuse z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) stal v řadě regionů nástrojem předvolební mobilizace. Místní kampaně provázela aktivita na sociálních sítích i vznik specializovaných kandidátek zaměřených proti větrným parkům.

Podle Vidomuse se v diskusích na úrovni obcí často projevoval nedostatek ověřených informací a šíření dezinformací, což následně ovlivnilo rozhodování voličů v neprospěch projektů.

(red)