Vláda schválila adaptační plán na změnu klimatu

Vláda na svém včerejším zasedání schválila aktualizovaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu pro období 2026–2030. Dokument, který předložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP), reaguje na rostoucí frekvenci extrémních meteorologických jevů a stanovuje strategický rámec pro investice do odolnosti krajiny, měst i kritické infrastruktury. Plán obsahuje 95 hlavních opatření rozpracovaných do 252 konkrétních úkolů.

Krajina jako přírodní rezervoár

Klíčovým tématem schváleného materiálu je radikální zlepšení schopnosti české krajiny zadržovat srážkovou vodu. Stát se v následujících pěti letech zaměří na obnovu přirozených vodních prvků, jako jsou mokřady, tůně a rybníky, a na revitalizaci vodních toků včetně jejich návratu do původních říčních niv.

Významným bodem je také plánované odstraňování nevhodných melioračních a odvodňovacích systémů, které v minulosti přispěly k vysoušení půdy. Cílem je zajistit, aby zdravá půda fungovala jako houba, která vodu vsákne a následně ji v období sucha postupně uvolňuje.

Města v boji proti tepelným ostrovům

V oblasti urbanismu plán klade důraz na rozvoj tzv. modro-zelené infrastruktury. MŽP počítá s metodickou i finanční podporou projektů, které omezují odtok dešťové vody do kanalizací. Mezi prioritní opatření patří:

• instalace zelených střech a fasád na veřejných i soukromých budovách,
• budování propustných povrchů namísto asfaltových ploch,
• výstavba retenčních a vsakovacích nádrží.

Tato opatření mají za cíl nejen snižovat rizika lokálních bleskových povodní, ale také ochlazovat centra měst během vln veder, což má přímý dopad na zdraví obyvatel a energetickou náročnost budov.

Jednotný portál georizik a podpora obcí

Zásadní novinkou je vznik portálu georizik. Ten má sloužit jako centrální informační uzel shromažďující data o přírodních hrozbách, výstrahách a doporučených postupech. Portál by měl zjednodušit orientaci jak občanům, tak zástupcům samospráv, kteří zde najdou podklady pro územní plánování a krizové řízení.

Stát plánuje posílit také poradenskou roli. Obce by měly mít snadnější přístup k financování adaptačních strategií a konkrétních projektů, a to včetně odborného poradenství při jejich přípravě a realizaci.

Meziresortní koordinace a ekonomické dopady

„Adaptace na změnu klimatu není úkolem jednoho ministerstva. MŽP plní roli národního koordinátora, ale na realizaci se musí podílet i další resorty, kraje, obce a soukromý sektor,“ uvedl ministr životního prostředí Igor Červený.

Dokument vychází z aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu a jeho primárním cílem je minimalizovat budoucí škody na majetku a infrastruktuře. Podle autorů plánu jsou náklady na preventivní opatření řádově nižší než kompenzace škod způsobených suchem, povodněmi či větrnými smrštěmi. Na přípravě strategie se podílelo více než 140 expertů z desítek institucí, včetně vysokých škol a profesních organizací.

(red)