Zejména malé obce potřebují dobré příklady z praxe, říká Petr Hladík
Obce by se měly soustředit na úspory energií městských budov, energetický management a získávání energie z obnovitelných zdrojů, díky tomu se dá ušetřit velké množství finančních prostředků. Pro Moravské hospodářství jsme vyzpovídali nového ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Co ze svých zkušeností a dobré praxe z Brna můžete aplikovat na celou ČR, resp. jak pomoci dalším městům a obcím?
V Brně se nám podařilo jako v prvním městě v Česku spustit dotační titul na budování zelených střech. Každý rok město přispívá částkou 20 milionů korun na nové zelené střechy. V tomto vidím obrovský potenciál i pro další obce. Jedná se o opatření, které je poměrně rychlé a výrazně pomůže změnit prostředí ve městech. Obce by se dle mého měly soustředit na úspory energií městských budov, energetický management a získávání energie z obnovitelných zdrojů, díky tomu se dá ušetřit velké množství finančních prostředků. V rámci ekodotací jsme také občanům přispívali na zachytávání dešťové vody nebo úpravu vnitrobloků. Od roku 2020 bylo v Brně podpořeno necelých 240 projektů zelených střech o celkové rozloze přibližně 25 tisíc metrů čtverečních.
Co města a obce nejvíce potřebují z hlediska podpory (legislativa, dotace, motivace), aby mohlo vznikat co nejvíce projektů, které připívají k ochraně a zlepšení kvality životního prostředí?
Nijak bych to neodděloval, když chybí jasné mantinely státu v podobě legislativy, když stimul skrz dotace není dostatečně motivující nebo staví příliš vysoké bariéry v podobě složité administrativy, je to z pozice obce mnohdy nepřekonatelná brzda. Samozřejmě, když je vedení radnic otevřené novým konceptům, které zlepšují život v obcích, umí organicky tu proměnu propojovat, inspirovat dobrými projekty sousedů, pak je to výhra. Správní lidé na správných místech jsou tím nejlepším motorem. Myslím, že zejména malé obce potřebují dobré příklady z praxe, výměnu informací a zkušeností mezi sebou, v tom dobře fungují Místní akční skupiny (MAS), jejich dobře vybudovaná síť. Ostatně i o její sílu v podobě energetického poradenství se teď opírá náš program pro energetické úspory nízkopříjmových domácností NZÚ Light. Z mé pozice bych na obce a města rád apeloval na zrychlení řešení adaptace na změnu klimatu, proměny odpadového hospodářství (zejména v odklonu od skládkování) a koncepční řešení energetické soběstačnosti. Za MŽP pak můžu slíbit, že na všechna tahle bolestivá témata vycházíme vstříc řadou dotačních titulů včetně velmi výhodných podmínek i půjček a jsme velmi operativní.
Před nedávnem byla v Brně spuštěna automatickou dotřiďovací linka – v Česku unikátní projekt. Je v plánu nějaký obdobný projekt v ČR?
Stál jsem u zrodu tohoto projektu jako náměstek primátorky pro oblast životní prostředí. Ambicí bylo, aby Brno přešlo na automatizované dotřiďování odpadového plastu a papíru a recyklát mohl být v konkurenci levných a dostupných plastů atraktivnější. Dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) pomohly k navýšení brněnské kapacity pro třídění odpadu o 15 tis. tun/rok. Tím pádem je Brno prvním městem v Česku, které takový krok udělalo. Odhaduji, že pro posílení oběhového hospodářství, pro něž je kvalitní separace nutná, bude třeba v ČR vybudovat minimálně pár desítek takových linek. V OPŽP máme do roku 2027 na odpady alokovaných více než 7 mld. korun.
Ve třídění jsme obecně premianty. Co ale s recyklací – jaké máte plány v tomto směru?
V první řadě se k splnění cíle pro recyklaci komunálních odpadů 65 % v roce 2035 „proinvestovat“. Hlavním zdrojem financí na podporu recyklace odpadů je dlouhodobě Operační program Životní prostředí. Celkově jsme do oblasti odpadového hospodářství na projekty recyklace v letech 2014 – 2020 investovali téměř 7 mld. korun. A jak jsem zmiňoval, v novém programovém období je celková alokace na odpadové a oběhové hospodářství přes 7 mld. korun. Navíc v OPŽP již bonifikujeme žadatele, kteří budou využívat výrobky s obsahem recyklátu pro podporu poptávky po něm. Kromě toho Národní plán obnovy má také finanční prostředky na podporu recyklace a Fond Spravedlivá transformace přispěje rovněž na projekty odpadového hospodářství.
Využití vytříděného odpadu vznikajícího v Česku podporujeme ve výzvách z OPŽP a recyklované produkty zvýhodňujeme v tzv. „zelených“ výběrových řízeních. Veřejné zakázky představují zásadní oblast, přes kterou jde vhodně stimulovat využití recyklátu a výrobků, které ho obsahují. Další podpora musí jednoznačně přicházet z legislativy. V roce 2020 byla přijata novela zákona o veřejných zakázkách, která podporuje zadávání environmentálně odpovědných zakázek a díky tomu je možné stanovit i kritéria pro nákup výrobků, které budou obsahovat recyklované materiály. Také se schválila úprava zákona o obalech, která podporuje více recyklovatelné obaly. Máme tu legislativu jednorázových plastů z roku 2022 včetně povinného obsahu recyklátu v nápojových lahvích. Nové evropské nařízení o bateriích stanovuje povinnost recyklovaného obsahu pro baterie a návrh nařízení o obalech pro obaly a další výrobky budou následovat. Když už jsme u evropských regulí, máme tu projednávané nové nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky, kde se možné zavedení povinného obsahu recyklátu ve vybraných výrobcích také diskutuje.
Hejtmani uhelných regionů podepsali na MŽP vodíkové memorandum. Co je cílem, co budou následné kroky?
Vodíkové memorandum na Ministerstvu životního prostředí podepsaly takzvané strukturálně postižené regiony, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Do těchto krajů také míří finanční prostředky v rámci operačního programu Spravedlivá transformace nebo programu RES+. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj jsou dlouhodobě hlavními dodavateli energie pro celou Českou republiku, významnými centry průmyslu a vysokého školství. Firmy sídlící v těchto regionech jsou proto schopny vodík vyrábět a integrovat vodíkové technologie do svých výrobních programů. Na rozvoji vodíkových programů se ale aktivně podílí i jiné kraje a města. V dubnu se podepsalo také vodíkové memorandum na Vysočině. V rámci rozvoje vodíkových technologií se otevírají nové možnosti spolupráce mezi veřejnou správou a byznysovým sektorem. V Brně bylo pak vodíkové memorandum podepsáno již v dubnu roku 2021.
Alternativní a obnovitelné zdroje jsou vaší doménou, jaký je váš pohled na elektromobilitu? Bude jednou elektromobil masově dostupnou záležitostí?
Je pravda, že v tuhle chvíli jsou stále elektromobily brány jako luxusní zboží. Je ale pravda, že jejich cena klesá, stejně jako jsme to zažili u solárních panelů v minulosti nebo i u nás svého času dost diskutovaných úsporných. Takže pokud mluvíme o dostupnosti, tak ano, nebojím se toho, že se časem dostaneme na cenu vozidel srovnatelnou s dnešní cenou aut s konvenčními motory. I u nás už dnes roste počet aut a baterie, ale je pravda, že jsme dost pozadu, za zeměmi jako je Švédsko, je vozů na elektřinu už dnes zhruba třetina. V České republice se loni prodalo 3 895 elektrických vozů. To je o 46 procenta více než v roce 2021.
A hlavně, dnes už to není jen otázka Evropy. Do zelených technologií včetně bezemisní dopravy masivně investuje jak Čína, tak zejména USA. A pokrok v technologiích a masivní výroba sníží časem samotnou cenu výrobků po celém světě. Nicméně to rozhodující datum, kdy má dojít ke konci prodeje nových aut se spalovacími motory je rok 2035 a i po něm budeme používat starší auta na benzín nebo naftu.
Už dnes mohou elektromotoristé u nás dobíjet u 1 360 dobíjecích stanic, na kterých je 2 600 dobíjecích bodů, což je jeden z nejvyšších poměrů vůči počtu provozovaných elektromobilů v Evropě. Ministerstvo životního prostředí také podporuje nabíjecí místa, takzvané smartboxy, v rodinných a bytových domech. Na ně mohou zájemci získat 30 000 koruna na jeden nabíjecí bod.
V jedno z rozhovorů jste uvedl, že chcete motivovat lidi, aby oživili takzvané mrtvé domy, kde nikdo nebydlí. Co si pod touto motivací představit,?
Chceme nabídnout pobídky pro mladé lidi nebo rodiny, které jsou samozřejmě vlastníky toho domu. Mohou ho třeba zdědit nebo získat od rodičů nebo jiných příbuzných, ale samozřejmě také koupit. Programu říkáme Oprav dům po babičce, ale ano nemusí být jen po babičce, klidně i po dědečkovi nebo tetě. Detaily chceme představit během května, ale hlavně by mělo jít o finanční nástroj, který by pomohl mladým tyhle domy zrekonstruovat a zároveň snížit jejich spotřebu energií, včetně třeba instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky. Podle mě dává větší smysl pomoci dát do pořádku tyhle domy, než zastavovat volnou krajinu novými budovami.
Jaké další zajímavé projekty z oblasti ekologie, životního prostředí či odpadového hospodářství máte v plánu? Jaké jsou vaše hlavní cíle?
Jsem rád, že mnoho věcí se dalo hned do pohybu, představili jsme rozšíření dotačních programů, havarijní novelu vodního nebo zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Pracujeme na rozšíření ochrany krajinných celků včetně vyhlášení NP Křivoklátsko.
Rád bych, aby se konečně rozhýbala komunitní energetiky, od které si hodně slibujeme, jak z pohledu energetické soběstačnosti obcí nebo měst a samozřejmě ochrany klimatu. Už teď máme v našem Modernizačním fondu speciální výzvy pro menší a věší obce na využívání fotovoltaiky, rozjeli jsme program komplexních úspor ve veřejných budovách. Díky tomu mohou školy, nemocnice nebo obecní úřady získat finanční prostředky na zateplení, modernizaci vnitřního osvětlení, zelené střechy nebo využívání dešťové vody takříkajíc v jednom balíku.
Chceme, aby program Nová zelená úsporám byl dostupnější i pro méně majetné domácnosti. Light verze ukázala, že předfinancování a podpora dílčích kroků dokáže oslovit domácnosti, které dosud o investicích do úspor energie neuvažovaly. Od začátku roku si požádalo už skoro 24 tisíc domácností, takže je vidět, že zájem tu je velký a ten systém je nastavený dobře. O princip podpory domácností důchodců nebo rodin, které pobírají příspěvek na bydlení, chceme obohatit program určený pro bytové domy. Konkrétní parametry představíme ještě do léta.
(fuk)
