Nový stavební zákon vyvolal bouři mezi starosty

Ve srovnání rychlosti povolovacích procesů staveb ve 190 zemích patří Česká republika mezi čtyřicítku nejhorších, vyplývá to ze zprávy Doing Business od Světové banky. Proto MMR přichází s revoluční změnou, která získání povolení výrazně zjednoduší a zrychlí. Jak pro běžné občany, tak velké investory. Cílem je povolení stavby do jednoho roku od podání úplné žádosti, včetně odvolání a přezkumu To vše při zachování ochrany všech veřejných zájmů ať již jde o památky, požární ochranu či ekologii.

Nový stavební zákon vyvolává řadu rozporuplných reakcí a kritiky od nestandardního procesu pořizování zákona po všechny limity a rizika, které jeho rekodifikovaná verze má a bude mít. Kritiku schytal i v rámci úprav tzv. plánovacích smluv. Mezi největší kritiky patří zástupci samospráv, kteří zároveň věří, že návrh dozná úprav a bude ještě předmětem jednání. „I když není o novele stavebního zákona dosud zcela jasno, určitě jde o zásadní koncepční změnu. Podle informací, které mám k dispozici, se budoucí legislativa může jevit jako problematická,“ myslí si olomoucký primátor Miroslav Žbánek. Podle něj by prakticky mohl zcela vymizet výkon státní správy na obecních i krajských úřadech. „V tomto kontextu jsme zasílali i naše připomínky k návrhu stavebního zákona na Svaz měst a obcí. Poukazovali jsme mimo jiné na to, že navrhovaná právní úprava vytváří podmínky, za nichž bude možné rezignovat na ochranu veřejných zájmů. Navíc vymezení okruhu drobných staveb, které nepodléhají povolení stavebního úřadu, je široké a může znamenat, že v praxi nebude zajištěna např. ochrana nezastavěného území a krajiny. Pokud by novela vešla v platnost, znamenala by pro města a obce také další finanční prostředky, které by bylo třeba vynaložit na úpravy současně platných územních a regulačních plánů,“ doplňuje Žbánek.

Tříkrálová výzva ministryni

Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova ve společném dopise odeslaném na svátek Tří králů vyzvaly ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby stáhla kontroverzní návrh nového stavebního zákona. Stávající návrh stavebního zákona považují zástupci samospráv za natolik špatný, že je podle nich potřeba ho stáhnout a předložit návrh zcela nový.

Návrh vykazuje tolik věcných i legislativních nedostatků, že ho nemůžeme považovat za vhodný základ pro rekodifikaci stavebního práva,“ vysvětlil předseda SMO ČR František Lukl a dodal: „Nemůžeme souhlasit s institucionálními změnami, které povedou k rušení stavebních úřadů v rámci obecních nebo městských úřadů, tedy k dalšímu posilování centralizačních tendencí v naší zemi, což je v přímém rozporu se schválenými koncepcemi reformy veřejné správy.“

Nezpochybňujeme potřebu reformovat stavební právo, a tak zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Současná úprava stavebního řízení je z dlouhodobého hlediska neudržitelná a poškozuje ve výsledku všechny účastníky územního či stavebního řízení. Stávající návrh však k takovému cíli nepovede, obáváme se, že spíše způsobí absolutní kolaps stavebního řízení,“ doplňuje ho Veronika Vrecionová, předsedkyně SPOV ČR.

Považujeme za nepřípustné, aby soukromé zájmy mohly převážit nad zájmy veřejnými, jak to umožňuje stávající návrh stavebního zákona,“ přidává další zásadní námitku zástupců obcí Stanislav Polčák, předseda SMS ČR. Podle něj odráží současná podoba zákona především zájem jedné skupiny účastníků stavebního řízení – developerů. Jako příklad uvádí to, že zákon – oproti stávajícímu stavu – nijak neřeší povinnost developera přispět na veřejnou infrastrukturu.

I na základě Tříkrálové výzvy se uskutečnila řada jednání. „Hlavní a nejzávažnější důvody pro vyslovení nesouhlasu s rekodifikací stavebního práva jsme vyjádřili v Desateru připomínek ke stavebnímu zákonu (viz samostatný box). V současné době došlo k příslibu ze strany ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové o zachování obecných stavebních úřadů na obcích a městech ve stávajícím spojeném modelu veřejné správy. Aktuálně se také vyjednává o posílení postavení územních samosprávných celků (obcí a měst) v návrhu na povolení záměru. Doufáme v podobně vstřícné jednání i k dalším bodům,“ uvádí František Lukl.

Na řadu dalších problémů upozorňují i hejtmani. „Ministerstvo vnitra nedávno vyčíslilo jednorázové náklady na zavedení systému až na 32 miliard korun s ročními náklady na provoz až tři miliardy korun. Důležité je také mít na paměti, že reálně hrozí zastavení stavebního řízení na několik měsíců namísto toho, abychom celé řízení urychlili. Osobně bych se zaměřil na závaznost metodiky, digitalizaci řízení, ale především na důkladnou celospolečenskou debatu se zapojením regionálních a místních samospráv. Bohužel se od počátku tlačí na pilu a současná debata je toho výsledkem,“ sdělil pardubický hejtman Martin Netolický. A jeho jihomoravský kolega Bohumil Šimek uvádí další podrobnosti: „Je otázka, k jaké variantě nového stavebního zákona by se měl kraj vyjadřovat. Návrh paragrafového znění byl upraven následnými dohodami, takže byl prezentován na veřejném projednání starostům obcí a měst v Jihomoravském kraji v modifikované podobě. A víme, že se o dalších věcech jedná z pozice Asociace krajů ČR. Za jihomoravskou samosprávu jsme projevili názor, že by se měla územně plánovací dokumentace vydávat jako dosud ve formě opatření obecné povahy a nikoli jako navrhovaná obecně závazná vyhláška. Pokud nemají být vyděleny stavební úřady na obcích s rozšířenou působností ze současného modelu sdílené veřejné správy, jak zaznělo, pak by se takto neměly vydělovat ani krajské stavební úřady. Obecně bylo za Jihomoravský kraj formulováno a odesláno 297 připomínek k předloženému návrhu paragrafového znění nového stavebního zákona, většina z nich požaduje dopracování a precizaci jednotlivých ustanovení a jejich znění.“

Autor: Ladislav Koubek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *