MĚSTA

Jak zlepšit ovzduší ve městech? Zelené střechy jsou hit. Doprava problém

Zelené střechy jsou hit, podpora tradiční zeleně ve městě evergreen. V péči o ovzduší se ovšem města a obce na Moravě a v Čechách zaměřují také na podporu co možná nejšetrnější dopravy, která má na čistotu vzduchu obrovský vliv.

V Šumperku se lidé mohou do letošního listopadu těšit na zelené střechy na zastávkách a výpravní budově dopravního terminálu. „Součástí projektu je také zádržná jímka na dešťovou vodu, která se bude využívat na zalévání nebo ve vedrech na rosení na nástupištích a zlepšování ovzduší. Uvažujeme také o zelených střechách na domě kultury, jehož rekonstrukci do budoucna plánujeme, ale uvidíme, co nám dovolí městský rozpočet,“ uvedla mluvčí radnice Soňa Singerová.

Pro léto počítají Šumperští také s kropením ulic, které nejen ochladí vzduch, ale také rozptýlí smog držící se v parných dnech u země. Vláhu se ve městě snaží držet i vyšší sečí trávy a budováním kvetoucích záhonů.

Zmíněné zelené střechy mají podle jejich příznivců dobrý vliv na několik oblastí životního prostředí. Pomáhají ovzduší nejen pročistit, ale také ochladit. Ve městě navíc zadržují dešťovou vodu a také zvyšují komfort pobytu ve městě. V Brně se proto rozhodli k jejich zřizování motivovat i soukromníky. Jako první město v republice vyhlásili dotace na zelené střechy ve výši 900 až 1400 korun na metr čtvereční. „Společnost se  skládá z jednotlivců a i ti mohou pro životní prostředí něco udělat, byť by to byla drobnost. Město jim chce novými dotačními programy pomoci a zároveň tím prospět i svému ovzduší a zeleni,“ uvedl  náměstek primátorky  Petr Hladík.

V Brně pravidelně znečištěné přesahuje roční limity už v polovině roku. V roce 2017 kvůli tomu představitelé města schválili akční plán ke snížení škodlivin v ovzduší. Zahrnuje motivaci k cestování hromadnou dopravou, kde navíc přibývá nízkoemisních autobusů, i větší množství zeleně v ulicích.

Podobný cíl mají v nedalekých Šlapanicích. „Zlepšovat prostředí města včetně ovzduší se snažíme výsadbou zeleně, samozřejmě pravidelnou komunální údržbou a u nových objektů či rozsáhlejších rekonstrukcí se snažíme využít možnosti zelených střech,“ nastínil mluvčí Jakub Mikšovský.

Radnice Žďáru nad Sázavou chce ozelenit celé budovy. „Připravujeme zelené střechy u vybraných městských budov a  vysazujeme popínavé rostliny pro vytváření zelených fasád. V přípravě je další výsadba stromů ve městě a obnovujeme polní cesty alejovou výsadbou,“ uvedl starosta Martin Mrkos. Doplnil, že ke snižování oxidu uhličitého ve vzduchu se město zavázalo vstupem do   Paktu starostů a primátorů pro udržitelné klima.

K moderním zeleným střechám přistoupili třeba i v nedalekém Křižanově, kde problémy s kvalitou vzduchu nemají. Pro zlepšení ovzduší obecně, zavádíme v nové zástavbě zelené střechy, při úklidu ulic se snažíme co nejvíce kropit,“ řekl starosta Ivo Klimeš.

Zelenou střechu na městské budově, Centru polytechnické výchovy, mají od loňska také v Boskovicích. I tam jako další řešení volí mokré čištění komunikací.

 V Otrokovicích si schválili strategický plán Adaptace na změnu klimatu. Deklaruje podporu a ochranu zeleně stávající i nově vysazované, zelených střech i fasád. Plán udržitelné městské mobility zase má pomoci řešit znečištěné dopravou opatřeními směřujícími ke změně nabídky dopravních možností.

Zmiňované zelené střechy zatím nebudí nadšení v Ostravě, která znečištěním dlouhodobě trpí. „V Ostravě není příliš vhodných střech k ozelenění, ale velice významné je, že toto město, jako jedno z prvních nechalo zpracovat Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu,“ sdělila mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

Pomoci vzduchu v oblasti má Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek pro horizont 2020+. Jeho aktualizaci zpracovává Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, krajem a městem. Opatření mají město stát stovky milionů korun. Zaměřují se mimo jiné na omezení individuální automobilové dopravy ve městě a podporu dopravy veřejné, cyklistické či pěší, výsadbu zeleně a omezovaní prašnosti, či podporu ekologického topení v domácnostech.

Už teď Ostravanům žádajícím o kotlíkové dotace město nabízí bezúročnou půjčku na předfinancování a navíc desetitisícový příspěvek. Další částí boje za lepší vzduch je čištění vozovek s kropením nad povinný rozsah. Od roku 2008 na něj město ročně dává přes 20 milionů korun.

Od letošního roku ovzduší pomůže také výměna dieselových autobusů za 105 nových na stlačený plyn. „Do roku 2025 bude v Ostravě součástí městské hromadné dopravy minimálně 60 % bezemisních vozidel a minimálně 35 % nízkoemisních vozidel,“ doplnila Vojkovská.

V Ostravě se nebrání ani represi a zakázali tam spalovat suchý rostlinný materiál na otevřených ohništích.

Zákaz zvolili i v mnohem menších Ostopovicích na Brněnsku. „Po vybudování komunitní kompostárny a podpory domácího a komunitního kompostování jsme zcela zakázali pálení zahradního odpadu na celém území obce, což vedlo ke skokovému zlepšení kvality ovzduší,“ řekl starosta Jan Symon.

Dodal, že obec také pořídila zametací vůz s velmi účinnou filtrací částic drobného polétavého prachu, který provádí pravidelný úklid všech komunikací v obci. „Systematicky také vyvíjíme tlak na zodpovědné územní plánování v Jihomoravském kraji, které by zohledňovalo i dlouhodobé překračování zákonných limitů prašnosti v oblasti brněnské aglomerace,“ zdůraznil Symon.

Nízkoemisní autobusy pořizují i  v Pardubicích. „Pořizují se nízkoemisní vozidla s pohonem na CNG, vozidla s naftovým pohonem jsou postupně nahrazována bezemisními vozidly a trolejbusy s trakčními bateriemi,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča. Město podporuje i cyklodopravu, zaměřuje se na čištění komunikací, snižování spotřeby energie či revitalizaci zeleně. Kvalitu vzduchu pravidelně monitoruje.

Zeleň, prašnost a snižování energetické náročnosti je recept na ovzduší také v Zábřehu.

Pro Hodonínské je priorita doprava. „Snahou je nabídnout obyvatelům i návštěvníkům možnost pohybovat se po městě rychle, pohodlně a bezpečně i jiným způsobem než osobním autem, což by mělo ve finále vést i k zlepšení stavu ovzduší. Dalším problémem souvisejícím se znečištěním ovzduší je snaha dosáhnout omezení průjezdu kamionů přes město, což je však záležitost dlouhodobého charakteru,“ řekla mluvčí Petra Kotásková.

Doprava je důležitá také pro Uherské Hradiště. „Před několika lety jsme zásadním způsobem upravili stěžejní křižovatku ve městě tak, aby se zlepšila její průjezdnost a auta se zde zdržela co nejkratší čas. K realizaci je připravena i rozsáhlá a zásadní koncepce nové MHD ve městě, jedním z jejich cílů je nabídnout občanům natolik výhodné cestování, aby přesedli z aut,“ konstatoval mluvčí Jan Pášma.

Dodal, že důležité je také zamezení prašnosti ze skládky uhelného prachu v místní teplárně, přičemž hlavním krokem bude přechod od využívání hnědého uhlí na jiné palivo či jejich kombinaci. Prach v ulicích pak má omezit zeleň a čištění.

Výhodou v boji se znečištěním může být i velikost vesnice. „Jsme malá obec, kde je na všechny a na všechno vidět. Zatím o žádných opatřeních neuvažujeme. Podporujeme výsadbu zeleně, kterou rovněž v hojném počtu sami jako obec vysazujeme,“ konstatoval starosta Čech pod Kosířem Milan Kiebel.

Autor: Petr Jeřábek