Mráz jako zkáza úrody ovoce? Před kalamitou může ochránit agrovoltaika

Agrovoltaika je nový sektor energetiky i zemědělství, který kombinuje výrobu elektrické energie a zemědělské produkce. Jaké jsou hlavní výhody, kde všude se dá využít? Ptáme se odborníka na agrovoltaiku Ing. Jiřího Bíma z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze.

Jaké jsou její výhody?

Hlavním smyslem agrovoltaiky je synergie, nastavení agrovoltaiky tak často reaguje na klimatickou změnu, s cílem zajistit plodinám ty nejlepší podmínky pro růst.Nastavení agrovoltaického systému bude vždy unikátní pro danou lokalitu nebo typ plodin. Hlavní výhodou agrovoltaiky je tak vytvoření ideálních podmínek pro plodiny tam, kde dnes působí jarní mrazy, krupobití, nebo dlouhé vlny veder. Tyto neočekávané jevy dnes mohou zničit celou produkci, a agrovoltaika je tím nástrojem, který dokáže produkci alespoň částečně ochránit. Další výhodou je právě spojení s výrobou elektrické energie, jelikož se výrazně zvyšuje využití dané plochy a tím nám stačí méně ploch pro zajištění energetické i potravinové soběstačnosti.

Kde všude se dá využít?

Agrovoltaické systémy rozlišujeme primárně na horizontální, které se využívají pro pěstování trvalých kultur, typicky například sady nebo vinice, dále máme vertikální systémy, tedy tzv. ploty, mezi kterými se mohou pěstovat všechny běžné zemědělské plodiny, s maximální výškou přibližně 1 metr. Obecně se agrovoltaické systémy dají aplikovat všude, záleží ale také na ekonomice daného projektu.

Jak se agrovoltaické systémy liší od klasických fotovoltaických elektráren?

Pokud uvažujeme horizontální systémy, konstrukce je výrazně vyšší, tak aby pod ní mohla projet zemědělská mechanizace, a také fotovoltaické moduly bývají bifaciální, nebo polopropustné, u agrovoltaiky je důležité správně nastavit poměr využití slunce pro pěstování a pro výrobu elektrické energie.

Využívají se již někde v České republice? Popřípadě kde a jak se osvědčují?

K dnešnímu dni je stále téměř nemožné v České republice agrovoltaický projekt postavit, máme zde zatím pouze dva malé pilotní projekty.

Jak je na tom nyní agrovoltaika v České republice, počítá se s ní u nás do budoucna?

Legislativa pro agrovoltaiku je nyní ve finální fázi a její platnost je stále nastavena na 1. 7. 2024. Pokud půjde vše podle plánu, měli by mít zemědělci v České republice po tomto datu možnost postavit agrovoltaické systémy zatím ve spojení s trvalými kulturami. Doufáme, že se v budoucnu podaří prosadit možnost agrovoltaické systémy využívat i na další zemědělské plochy, například na travní porosty, ale i další.

Jsou nějaké nevýhody agrovoltaiky, popřípadě nějaké faktory, které její rozvoj brzdí?

Jako drobnou nevýhodu lze označit vyšší náklady na konstrukci, a tím tedy rostoucí tlak na správné nastavení celého agrovoltaického systému. Agrovoltaika také stále naráží na problém s akceptací veřejnosti, což si myslím, je primárně z důvodu nepochopení celého tohoto konceptu. V České republice budou v první vlně povoleny pouze trvalé kultury, což je velká škoda, jelikož i běžné zemědělské plodiny, jako například pšenice, nebo brambory, by ve spojení s vertikály byly velmi efektivní.

Jak je na tom agrovoltaika v zahraničí?

V západních zemích agrovoltaiku dnes využívají také primárně ve spojení s trvalými kulturami, ale například Německo nebo Rakousko již dnes staví vertikální agrovoltaické projekty v řádu MW.  Například v Jižní Francii agrovoltaickými systémy zemědělci dnes dokonce zvyšují produkci vína, jelikož postupem klimatické změny bylo již nemožné vypěstovat potřebné množství v požadované kvalitě. 

Letos nejen české ovocnáře postihla kalamita, jaká u nás nemá po mnoho desítek let obdoby. Dle prvních odhadů mráz v České republice zničil ovoce za nejméně jednu miliardu korun. V Čechách má jít až o sto procent úrody, na Moravě o více než polovinu. Mohla by agrovoltaika v budoucnu od podobných pohrom úrodu ochránit?

Jednoznačně. Například ve Francii už zkouší pilotní projekt, kde právě toto zkouší. Když hrozí mráz, nad ovocnými stromy naklopí fotovoltaické panely, které fungují jako stříšky a teplota v sadu se tak zvýší například o jeden stupeň a ukazuje se, že i takto malé navýšení může sad před pomrznutím uchránit. Samozřejmě je pak třeba počítat s tím, že například vlivem částečného zastínění v některých oblastech potom nemusí být úroda 100 %, ale například jen 80 %. Ale je možno také s agrovoltaikou počítat nejen jako s doplňkem, kde část zemědělské plochy může zemědělec využívat klasickým způsobem, ale jako pojistku a část chránit pomocí agrovoltaiky. Potom bude mít farmář jistotu, že v případě nepřízně počasí nepřijde o kompletní úrodu, ale zbyde mu alespoň něco.

Autor: Eva Čepičková